Motýli po celém světě stále častěji mění oblasti, ve kterých žijí. Některé druhy se šíří do nových míst, jiné ze svých původních stanovišť mizí nebo se stěhují do vyšších nadmořských výšek. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že hlavním důvodem jsou rostoucí teploty a častější výkyvy počasí. Změny zároveň naznačují, že se proměňují celé ekosystémy.
Do výzkumu bylo zahrnuto 1 758 druhů motýlů pocházejících ze 105 zemí. Přibližně u každého desátého druhu zaznamenali změnu rozšíření nebo posun do jiné nadmořské výšky. Přibližně 80 procent dotčených druhů rozšířilo oblast svého výskytu. Motýli tak často obsazují oblasti, které se pro ně kvůli oteplování stávají vhodnějšími.
Přesun do nových oblastí nemusí druhům prospět
Vedoucí výzkumu Šavan Čoudhurí z Monashovy univerzity připomíná, že motýli patří mezi důležité ukazatele změn v přírodě. „Motýli jsou časnými indikátory změn a vysílají varovný signál pro celou planetu. Pokud se jejich rozšíření mění tak výrazně, znamená to hluboké změny napříč ekosystémy,“ míní.
Rozšíření výskytu ale automaticky neznamená, že se druhu daří lépe. Někteří motýli se přesouvají do prostředí, které pro ně není ideální, a jejich populace přitom zůstávají malé. Příkladem je motýl Acraea terpsicore, původem z Indie, Bangladéše a Srí Lanky. Do Austrálie se dostal v roce 2012 a od té doby se šíří rychlostí přibližně 135 kilometrů za rok.
Naopak asi 27 procent sledovaných druhů přišlo o část svého původního areálu. Patří mezi ně i nejmenší britský motýl modrásek nejmenší (Cupido minimus), který z některých oblastí zcela zmizel. Další druhy mění nadmořskou výšku a přesouvají se výše nebo níže podle toho, kde nacházejí vhodnější podmínky.
Klimatická změna není jediným problémem
Rozšiřování areálů bylo nejčastější v tropických oblastech, zatímco jejich zmenšování převládalo v Evropě a Severní Americe. Ke změnám přispívá především klimatická změna a extrémní počasí, významnou roli ale hraje také ztráta přirozeného prostředí nebo intenzivní zemědělství.
V Německu například motýl perleťovec rašelinný (Boloria aquilonaris) přichází o vhodná stanoviště kvůli odvodňování rašelinišť. V Rumunsku se zmenšil výskyt žluťáska dunajského (Colias myrmidone) v důsledku intenzivnějšího hospodaření v krajině. V Brazílii se naopak modrásek Godartiana byses rozšířil do dalších spolkových států společně s oteplováním klimatu.
Vědci zároveň upozorňují, že některé druhy současně na jednom místě ustupují a jinde se rozšiřují. „Nevíte, co se s takovým druhem stane. Jestli bude dlouhodobě ohrožený, nebo naopak zůstane málo dotčený,“ podotýká Čoudhurí.
Příkladem, že cílená ochrana může přinést výsledky, je australský motýl měďásek elthamský. Ještě před několika desetiletími byl považován za vyhynulého. Díky obnově jeho přirozeného prostředí a dlouhodobé práci místní komunity se počet larev na původních rostlinách zvýšil téměř pětinásobně.
