Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal sedmnáctou novelu ústavy, která zároveň ukončuje jeho mandát. Prezident označil změnu ústavy za bezprecedentní zneužití politické moci, přesto ji podepsal s odůvodněním, že jako hlava státu musí respektovat platný právní řád. Informuje o tom Euronews, The Guardian a další servery.
Ve svém projevu zveřejněném na sociální síti Facebook uvedl, že novela jedinou větou odvolává úřadujícího prezidenta, což podle něj představuje hanebný precedent. Podle Sulyoka jde o útok na právní stát, nezávislost institucí i demokratické principy.
— Dr. Tamás Sulyok (@DrTamasSulyok) July 18, 2026
„Můj podpis je potvrzením, že jsem vždy respektoval maďarskou ústavu. Zároveň však bude trvalým důkazem, že byly z mocenských důvodů pošlapány základní hodnoty svobodné společnosti,“ prohlásil. Dodal, že odpovědnost za změnu nese výhradně parlamentní většina, která ústavu novelizovala.
Mandát prezidenta skončí den po nabytí účinnosti novely. Do zvolení nové hlavy státu převezme prezidentské pravomoci předsedkyně Národního shromáždění Ágnes Forsthoffer. Parlament následně zvolí nového prezidenta, který bude úřad vykonávat až do přijetí nové ústavy, nejdéle však po dobu pěti let.
Zásadní změny čekají justici
Novela přináší také rozsáhlé změny ve fungování maďarských institucí. Zavádí dvanáctiletý limit pro výkon poslaneckého mandátu, respektive maximálně tři zvolení do parlamentu. Toto omezení se však nebude vztahovat na současné poslance.
Významné změny čekají i Ústavní soud. Jeho členové budou nově voleni na devět let místo dosavadních dvanácti a jejich mandát automaticky skončí po dosažení věku 70 let. Předsedu soudu již nebude volit parlament, ale sami ústavní soudci na tříleté funkční období. Nová pravidla se dotknou i současného předsedy Pétera Polta a dalších tří soudců.
Ústavní novela zároveň obnovuje některé přezkumné pravomoci Ústavního soudu, které byly omezeny změnami z roku 2013. Soud tak znovu získá širší možnosti přezkoumávat právní předpisy, mimo jiné v oblasti státního rozpočtu, daní či sociálních odvodů.
Změny se týkají také nejvyšších představitelů justice. Předsedové Nejvyššího soudu (Kúrie) a Národního soudního úřadu budou nově jmenováni na šest let místo dosavadních devíti. Kandidáty budou moci navrhovat samotní soudci a novela zároveň zavádí mechanismus, který umožní jejich odvolání z iniciativy soudcovského stavu.
Součástí ústavních změn je rovněž zřízení Národního úřadu pro navrácení a ochranu majetku, jehož úkolem bude vyhledávání a navracení veřejného majetku, s nímž bylo podle zákonodárců nakládáno protiprávně.
K přijetí novely došlo po dubnových parlamentních volbách, v nichž strana Tisza získala ústavní většinu. Premiér Péter Magyar již během volební kampaně vyzýval prezidenta i další představitele státních institucí k rezignaci s tvrzením, že sloužili jako nástroj předchozí vlády Viktora Orbána.
