Premiér Andrej Babiš po summitu NATO v Ankaře oznámil, že vláda chce příští rok navýšit obranný rozpočet o 36 miliard korun. Česko by se tím mělo dostat na hranici dvou procent HDP, kterou po spojencích dlouhodobě požaduje NATO. Zároveň ale odmítl českou účast na alianční vojenské pomoci Ukrajině za 70 miliard eur.
Andrej Babiš zastupoval Českou republiku na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře, který se konal 7. a 8. července. Lídři dvaatřiceti členských států v závěrečné deklaraci potvrdili závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy i důraz na transatlantickou vazbu.
Premiér po jednání označil summit za důležitý a úspěšný. „Summit hodnotím velmi pozitivně. Je dobře, že jsme tady byli a mohli našim aliančním partnerům vysvětlit naši pozici,“ prohlásil. Armáda má podle něj příští rok dostat výrazně víc peněz.
Vláda chce navýšit obranné výdaje o 36 miliard korun. Babiš tvrdí, že by se tím Česko poprvé dostalo na dvě procenta HDP. Dodal, že kabinet se bude snažit tohoto cíle dosáhnout ještě letos, pokud se podaří najít dodatečné zdroje v rozpočtu. Před summitem přitom připustil, že Česká republika letos dvouprocentní závazek vůči NATO pravděpodobně nesplní.
Babiš v Ankaře mluvil také o plánu zvýšit počet vojáků a aktivních záloh nejméně o čtvrtinu. Za prvních šest měsíců se podle něj podařilo navýšit počet vojáků o 2010. Evropa by se podle premiéra měla víc soustředit na vývoj protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které označil za vážný problém.
Spornější částí českého postoje je pomoc Ukrajině. Alianční státy se v závěrečné deklaraci přihlásily k vojenské podpoře Kyjeva v objemu 70 miliard eur pro letošní rok a s obdobnou částkou počítají i pro rok příští. Babiš ale uvedl, že Česká republika se na této pomoci podílet nebude.
Premiér se na okraj summitu účastnil Fóra obranného průmyslu, společenské večeře pořádané tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a jednání Severoatlantické rady. Setkal se také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jednal s představiteli Nizozemska, Slovinska, Bulharska a Slovenska.
Summit se konal v době, kdy spojenci řeší nejen další pomoc Ukrajině, ale i rychlejší navyšování obranných výdajů evropských členů NATO. Českou republiku v Ankaře kromě vládní delegace reprezentoval také prezident Petr Pavel, který dorazil samostatně.
