Delegace poslanců Evropského parlamentu tvrdí, že při návštěvě italského detenčního centra pro migranty v Albánii narazila na překážky a nemohla zařízení důkladně zkontrolovat. Spor přichází v době, kdy se Evropská unie posouvá k tvrdší migrační politice a zvažuje širší využití zařízení mimo své území. Informuje o tom server Euronews.
Delegace europoslanců v pondělí navštívila italské migrační centrum v Gjadëru na severozápadě Albánie. Podle členů výpravy jim personál bránil v plnohodnotné kontrole zařízení. Tvrdí, že nemohli vstoupit do detenčních cel ani získat potřebné informace o fungování centra.
„Byla to velmi ostudná návštěva. Personál nám skutečně vytvořil spoustu překážek,“ uvedla europoslankyně Tineke Strik ze skupiny Greens/EFA. Dodala, že delegace nedostala žádná data ani odpovědi na své otázky. „Nedostali jsme žádné údaje, neodpověděli nám na žádnou otázku a nebylo nám dovoleno skutečně vstoupit do cel a podívat se, jaká je tam situace.“
🔴 EU lawmakers blocked from inspecting Italy's Albanian migrant detention centre
— NewsTongue (@NewsTongueX) June 29, 2026
European Parliament members from the Greens/EFA group were denied full access to the Gjadër facility during a visit on Monday. Staff refused to answer questions, blocked access to detention cells,… pic.twitter.com/z9tdalwprm
Centrum funguje podle italských pravidel
Europoslanci navštívili také přijímací středisko v přístavu Shëngjin, kam italští námořníci převážejí migranty zachycené na volném moři. Právě tam úřady provádějí registraci a první prověrky. Následně část migrantů putuje do zařízení v Gjadëru, kde úřady vyřizují žádosti o azyl nebo zadržují lidi čekající na vyhoštění.
Celý systém vznikl na základě dohody mezi Itálií a Albánií z roku 2023. Za posuzování žádostí o azyl i případné přesídlení uprchlíků odpovídá Itálie a centra fungují pod italskou jurisdikcí. Albánská policie podle tamního ministerstva vnitra zajišťuje pouze ostrahu okolí areálu.
Program se vztahuje pouze na dospělé muže zachycené italským námořnictvem nebo pobřežní stráží v mezinárodních vodách. Itálie za jeho provoz podle dostupných odhadů zaplatí přibližně 160 milionů eur ročně.
Projekt provázejí spory i soudní rozhodnutí
Podle Tineke Strik se lidé, se kterými mohla delegace krátce mluvit, potýkají s problémy při podávání žádostí o azyl. „Je jasné, že mají problémy požádat o azyl a mnozí z nich nevidí žádnou cestu ven z nefunkčního systému,“ uvedla.
Projekt čelí kritice prakticky od svého spuštění. Italské soudy opakovaně zastavily převozy migrantů do Albánie. Evropský soudní dvůr loni upřesnil pravidla pro určování bezpečných zemí původu, což celý projekt dále zkomplikovalo. Původně mělo centrum v Gjadëru sloužit současně jako azylové zařízení i detenční centrum před návratem migrantů do vlasti. Po sérii právních sporů dnes funguje především jako zařízení pro osoby, které už dostaly rozhodnutí o vyhoštění.
Právní debaty ale pokračují. Generální advokáti Soudního dvora EU letos ve dvou nezávazných stanoviscích uvedli, že evropské právo samo o sobě nebrání členským státům provozovat azylová zařízení mimo území Evropské unie. Současně ale zdůraznili, že zadržovaní lidé musí mít zajištěna základní práva včetně přístupu k právníkům, rodinám, lékařské péči a účinným opravným prostředkům.
Experti upozorňují, že právě tyto záruky představují nejslabší část italského modelu. Podle odbornice na migrační právo Edy Gemi je hlavním problémem právní rámec celého systému. „Nejde o samotnou existenci těchto zařízení, ale o to, zda jejich právní architektura dostatečně zaručuje práva zadržovaných osob.“
Návštěva europoslanců přichází krátce po přijetí nové evropské návratové legislativy. Ta poprvé otevírá cestu ke zřizování takzvaných návratových center mimo území Evropské unie. Kritici se obávají, že podobné projekty mohou oslabit ochranu práv migrantů. Zastánci naopak tvrdí, že představují účinnější způsob řízení migrace.


