Strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů.
Volby, které poznamenaly hrozby ze strany Ruska, potvrdily prozápadní orientaci Arménie, píše agentura AFP.
🇦🇲 🗳️ Armenian Prime Minister Nikol Pashinyan's ruling party has won parliamentary elections, preliminary results showed on Monday, a victory seen as endorsement of the nation's pro-Western shift after threats from Moscow and claims of Russian interference ➡️… pic.twitter.com/gKQCUMg5wS
— AFP News Agency (@AFP) June 8, 2026
Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Podle volební komise hlasovalo 59 procent oprávněných voličů.
Pašinjan, který v poslední době prosazuje sbližování s Evropskou unií, se už v noci na dnešek označil za vítěze voleb. Vítězství své strany označil za historické a Arménii podle něho tato výhra „zajistí věčnost a rozvoj“. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.
Výsledek Pašinjanovy strany je natolik silný, že bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda.
Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Miliardář Karapetjan, který zbohatl v Rusku, uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny. Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády. V neděli ho dovezla do volební místnosti eskorta. Když odhlasoval, dopravila ho zase domů.
Arménský vyšetřovací výbor sdělil, že vyšetřuje 59 případů týkajících se údajného porušování volebních pravidel, včetně opakovaného hlasování. Zadržel devět osob.
Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska. Na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu.
Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Arménie vyčítá Rusku, že ji neochránilo během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v roce 2023 při bleskové vojenské operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.
Arménie se také před třemi lety připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Rusko v posledních dnech zakázalo dovoz různých zemědělských a potravinářských produktů z Arménie. Týká se to například květin, minerální vody, brandy nebo některých druhů čerstvé zeleniny.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU. Proti Ukrajině Rusko od února 2022 vede útočnou válku.
Kreml podle AFP čelí obvinění, že se nynější volby snažil obrátit ve svůj prospěch. Analytici upozorňovali na dezinformace na internetu, aktivity hackerů a šíření narativu vstřícného vůči Rusku, který představoval spolupráci se Západem jako nebezpečnou.
