Moře je tak klidné, že pákistánský kapitán Hassan Khan občas zapomene, že jeho loď zůstala uvězněná ve válečné zóně, uvedla televize BBC. V Hormuzském průlivu nebo okolních přístavech uvízlo zhruba 20 tisíc námořníků. Nad jejich hlavami létají stíhačky, rakety a drony, pod vlnami číhají miny. Všichni mají strach. Situaci v Hormuzském průlivu popsala i televize France 24.
Khanova posádka se snaží udržovat obvyklý pracovní režim. Nikomu se však nechce loď opouštět kvůli zřídka povoleným přestávkám. Uvolněná atmosféra skončila. Na palubě vládne úzkostné ticho přerušované bzučením mobilních telefonů. Členové posádky poskočí při sebemenším zvuku, a to i ve spánku.
Sailors stressed and exhausted after months trapped by Strait of Hormuz blockade https://t.co/iBY2TCjNit
— BBC News (UK) (@BBCNews) June 3, 2026
„Stres máme pořád,“ přiznává Khan. „Všichni jsou prostě fyzicky i psychicky vyčerpaní.“ Únavu pociťuje i 1600 námořníků, kteří podle Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvízli na nesprávné straně Hormuzského průlivu. Několik dní po začátku války s USA uzavřel Írán úzkou vodní trasu a odmítá lodě pustit.
„Jako bychom byli uvězněni v rybníku. Existuje jen jedna cesta ven, a to je Hormuz,“ říká kapitán další lodi Shafiqul Islam. Jeho plavidlo vlastněné Bangladéšem přepravuje přibližně 37 tisíc tun hnojiv do Jihoafrické republiky. Dvakrát se pokusilo o proplutí, oba pokusy však skončily neúspěchem.
8. dubna začalo platit příměří, a Islam se dozvěděl, že Islámské revoluční gardy (IRGC) povolily proplout jedné lodi. Když to zkusil sám, dostal varování. O devět dní později to Islam zkusil znovu poté, co Írán prohlásil, že průliv otevře v souladu s příměřím. Rozhodnutí však rychle zrušil kvůli pokračující americké blokádě íránských přístavů.
Obtížné zásobování
Islamova loď už byla 30 námořních mil od přístavu. Neměl jinou možnost, než ji otočit. V rádiu neustále zněla varování před útoky.
Lodě se přesunuly do přístavů nebo zakotvily u pobřeží Perského zálivu. Námořníci teď řeší zásobování. Zajištění zásob vody a potravin je stále naléhavější a obtížnější. Výhodou je, že pro zásoby není nutné zakotvovat přímo v přístavech díky efektivním zásobovacím službám. Problém je jinde.
„Ze všech základních položek nejvíce vzrostla cena vody,“ řekl hlavní inženýr společnosti Banglar Joyyatra, Rashedul Hasan. „Před dvěma dny jsme pro loď nakoupili asi 180 tun vody. Dříve to stálo 1 500 (asi 32 tisíc korun) až 2 000 dolarů (zhruba 43 tisíc korun). Nyní nás to stojí 11 000 dolarů. (přibližně 237 tisíc korun).“
Podle jednoho korejského námořníka, který si nepřál být jmenován, se někteří dodavatelé snaží zneužít situace a záměrně zvyšují ceny. Uvízlé lodě přitom budou přes léto potřebovat ještě více vody. V květnu totiž teplota vzduchu v Perském zálivu překročila 30 stupňů Celsia a vystoupat může až na 45 stupňů Celsia.
Na firmy dopadne trauma námořníků
Islam měl štěstí. Jeho loď se totiž druhý den konfliktu nacházela pouhých 200 metrů od přístavu Jebel Ali, který se stal terčem íránského úderu. Od té doby o útocích ztratil přehled. „Kdykoli útoky pokračovaly celou noc, nikdo z nás nespal,“ řekl Islam. „Na vlastní oči jsme byli svědky hrůzy a zkázy.“
Při íránských útocích zemřelo nejméně 11 námořníků, jeden zůstává nezvěstný. Někteří námořníci viděli drony a stíhačky. Jiní tvrdí, že pozorovali válečné lodě a ponorky. „Také slyšíme hlášení z reproduktorů,“ popsal kuchař na jednom ropném tankeru. Jeho jméno nebylo kvůli bezpečnosti zveřejněno.
Situace si na námořnících vybírá daň. Jeden z námořníků při naloďování íránských sil na jeden z tankerů dostal záchvat paniky. Dostalo se mu potřebné péče. „Bylo mu dovoleno mluvit s rodinou přes internet,“ uvedl John Canias, koordinátor námořních operací Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF).
Námořní společnosti čeká krize. Obrovské ztráty kvůli pozastavení dopravy v Hormuzském průlivu budou muset kompenzovat snižováním nákladů – propouštěním. Mnoha námořníkům končí smlouvy a vzhledem k okolnostem bude těžké najít nové posádky. Paradoxně tak námořním společnostem hrozí i nedostatek pracovních sil.
