Hladina světových moří roste a tempo se v posledních desetiletích výrazně zrychlilo. Hlavní roli hraje oteplování oceánů, které se rozpínají, a také tající ledovce a ledové štíty. Nová zjištění zároveň pomohla vysvětlit rozpor, který vědcům dlouho komplikoval přesnější výpočty.
Od roku 1960 stoupala hladina moří v průměru o 2,06 milimetru ročně. Mezi lety 2005 a 2023 už ale tempo dosáhlo 3,94 milimetru za rok. Rozdíl ukazuje, že změna není jen pozvolná, ale zrychluje.
Největším faktorem je teplejší mořská voda. Když se oceány ohřívají, zvětšují svůj objem a zabírají víc prostoru. Tento jev stojí za 43 procenty růstu hladiny moří.
Stále větší váhu má také tání ledu. Horské ledovce se na růstu hladiny podílejí 27 procenty, grónský ledový štít 15 procenty a antarktický ledový štít dalšími 12 procenty. Zbývající tři procenta souvisejí se změnami v množství vody zadržované na pevnině.
Důležité je i to, že se podařilo uzavřít dlouholetou mezeru v měřeních. Pozorovaná výška moří dříve úplně neseděla s tím, co vycházelo ze součtu jednotlivých příčin. „Tato práce ukazuje, že s lepšími přístroji, procesy a chytřejší analýzou lze tuto mezeru ve znalostech uzavřít,“ popsal spoluautor John Abraham.
Přesnější výsledky umožnily opravy satelitních měření, lepší sledování pohybu pevniny u pobřežních měřicích stanic i přesnější odhady úbytku ledu v Grónsku a Antarktidě. Díky tomu lze dnes růst hladiny moří vysvětlit s větší jistotou než dřív.
Zjištění zároveň potvrzují nepříjemnou setrvačnost klimatické změny. I kdyby se emise skleníkových plynů podařilo stabilizovat, moře se nepřestanou zvedat hned. Oceány pohlcují teplo pomalu a hluboké vrstvy vody se ohřívají dlouho, zatímco velké ledové štíty reagují na vyšší teploty se zpožděním.
Hladina moří tak podle vědců poroste ještě mnoho století. Rychlost růstu bude záviset hlavně na dalším oteplování a na tom, jak rychle budou mizet ledovce a polární ledové štíty.
