Bývalou vůdkyni Myanmaru Aun Schan Su Ťij přesunula armáda z vězení do domácího vězení. Tento krok přichází po letech izolace, bez přímého kontaktu s rodinou. Není ale jasné, zda jde o skutečné uvolnění, nebo jen symbolické gesto. Informovaly o tom servery BBC či Al-Jazeera.
Média kontrolovaná armádou oznámila, že 80letá nositelka Nobelovy ceny si zbytek trestu odpyká v určeném bydlišti. Rozhodnutí podepsal generál Min Aun Hlaing, který stál za převratem v roce 2021. Ten uvedl, že „zmírnil její zbývající trest tak, aby ho vykonala v určeném místě“.
Myanmar ex-leader Aung San Suu Kyi moved to house arrest, state media says https://t.co/kN9wbIAOAE
— Nikkei Asia (@NikkeiAsia) April 30, 2026
Su Ťij byla od převratu zadržována na neznámém místě, pravděpodobně ve věznici v metropoli Neipyijto. Její zdravotní stav i podmínky zůstávaly dlouhodobě utajené. Její rodina ani právníci s ní roky neměli kontakt.
Rodina i právníci pochybují
Skepsi vyjádřil i její syn Kim Aris. Podle něj chybí důkazy, že se situace skutečně změnila. „Doufám, že je to pravda. Pořád ale nemám žádný důkaz,“ řekl BBC.
Zpochybnil i zveřejněnou fotografii, kterou označil za bezvýznamnou a starou. Dodal, že bez nezávislého ověření jejího stavu nemůže oznámení věřit. Právní tým zároveň uvedl, že o přesunu nedostal žádné oficiální informace.
Tresty, amnestie a politický tlak
Su Ťij původně čelila trestu 33 let vězení. Armáda jí ho postupně zkracovala a poslední amnestie ho snížila přibližně na 18 let. Součástí širšího kroku bylo i omilostnění tisíců dalších vězňů.
Organizace OSN označila přesun do domácího vězení za „smysluplný krok“ směrem k politickému procesu. Zároveň ale vyzvala k rychlému propuštění všech politických vězňů. V Myanmaru jich podle monitorovacích skupin zůstávají desítky tisíc.
Převrat z roku 2021 vyvolal masivní odpor a přerostl v krvavý konflikt. Armáda čelí mezinárodní izolaci a snaží se ji zmírnit. Nedávné kroky včetně voleb a amnestií mají podle kritiků spíše upevnit její moc než přinést skutečné změny.
Ikona demokracie s rozporuplným odkazem
Su Ťij byla dlouhá léta symbolem nenásilného odporu proti vojenskému režimu. Za svou činnost získala Nobelovu cenu míru v roce 1991. V minulosti strávila v domácím vězení více než 15 let.
Po nástupu k moci v roce 2015 ale její obraz utrpěl. Kritiku vyvolala její role při obraně Myanmaru před obviněními z genocidy Rohingů. Přesto zůstává klíčovou postavou, která stále ovlivňuje politický vývoj v zemi.
Její přesun z vězení může naznačovat další změny. Někteří pozorovatelé nevylučují částečné nebo úplné propuštění. Zatím ale zůstává situace nejasná a závislá na rozhodnutí vojenského vedení.
