Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.
Mezinárodní tým projektu GreenDrill vrtal v roce 2023 do hloubky přes pět set metrů, aby získal vzorky hornin a sedimentů ukrytých pod ledem. Chemické analýzy a datování pomocí luminiscence odhalily, kdy byl tento povrch naposledy vystaven slunečnímu světlu. „Pro přirozenou a mírnou změnu klimatu té éry bylo možné nechat Prudhoe Dome roztát a udržet jej na ústupu potenciálně tisíce let,“ vysvětlil Jason Briner, profesor z univerzity v Buffalu, který výzkum vedl. Podle něj je tak jen otázkou času, kdy se kvůli dnešním změnám začne led znovu stahovat.
Riziko pro hladinu oceánů
Vzorky sedimentů prokázaly, že sluneční paprsky na ně dopadaly naposledy v období před 6 000 až 8 200 lety. To znamená, že ledová čepice musela zmizet v době, kdy byly teploty o tři až pět stupňů Celsia vyšší než dnes. „Některé projekce naznačují, že těchto úrovní oteplování bychom mohli v oblasti Prudhoe Dome dosáhnout do roku 2100,“ varoval hlavní autor studie Caleb Walcott-George. Tato zjištění jsou klíčová pro přesnější předpovědi vzestupu hladiny světových moří a identifikaci nejzranitelnějších míst Grónska.
Samotný výzkum v drsných podmínkách Grónska byl pro vědce obrovskou výzvou. Tým žil v síti žlutých stanů nedaleko historické základny Camp Century, kterou americká armáda využívala během studené války. Vrtání provázely technické problémy a mise málem selhala, když se v místě vrtu objevila trhlina. Nakonec se však díky použití speciálních vrtáků podařilo dosáhnout podloží doslova v poslední minutě před plánovaným odjezdem expedice.
Pohled do minulosti i budoucnosti
Vědci nyní analyzují získané materiály, které označují za pokladnici informací. Kromě datování hornin doufají, že ve vzorcích najdou i stopy dávných rostlin, které by mohly napovědět více o tehdejším životním prostředí v Grónsku. „Když všude kolem sebe vidíte jen led, pomyšlení na to, že v nedávné geologické minulosti byl pryč a v budoucnu bude znovu, je prostě velmi pokořující,“ popsal své pocity z expedice Walcott-George.
Výzkum bude pokračovat analýzou dalších vzorků odebraných blíže k okraji ledového příkrovu. Ty mají vědcům pomoci určit, která místa jsou nejvíce náchylná k tání a jak rychle může proces ústupu ledu probíhat. Projekt GreenDrill je vůbec první akcí svého druhu, která se cíleně zaměřuje na materiál pod ledem místo samotného ledu, což přináší zcela nový pohled na stabilitu arktických oblastí. Vědci chtějí využít tato přímá pozorování k tomu, aby jejich počítačové modely dokázaly co nejpřesněji spočítat, jaké oteplení povede k definitivnímu zmizení určitého množství ledu.
