V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.
Velryba Riceova je výjimečná už tím, že nikde jinde nežije. Celoročně se drží v Mexickém zálivu a jako samostatný druh byla vědecky rozpoznána teprve v roce 2021. Nejčastěji se pohybuje v úzkém pásu severovýchodní části zálivu, v hloubkách zhruba od 100 do 400 metrů. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru činí nejlepší dostupný odhad populace 51 jedinců, vychází ale ze sčítání z let 2017 a 2018.
Právě tak malý počet zvířat z ní dělá mimořádně křehký druh. Už teď ji ohrožují střety s loděmi, hluk v moři, ropné havárie i klimatická změna. Další problém je v tom, že nejde o živočicha, který by se snadno přizpůsobil. Přes den se potápí ke dnu za tučnějšími rybami, v noci pak odpočívá u hladiny. Biolog Jeremy Kiszka její situaci popsal stručně: velryby podle něj „žijí skutečně na hraně“.
Nový spor se rozhořel kvůli rozhodnutí takzvaného výboru pro ohrožené druhy, kterému se ve Spojených státech přezdívá „God Squad“. Tento sedmičlenný orgán vznikl v roce 1978 a může ve výjimečných případech povolit projekty, které by jinak narážely na zákon o ohrožených druzích. Tentokrát výjimku prosadila Trumpova administrativa s odkazem na národní bezpečnost a energetickou situaci. Podnět přišel od ministra obrany Petea Hegsetha a týkal se ropných a plynových aktivit v Mexickém zálivu.
Ekologické organizace se snažily schůzi zablokovat a varovaly, že tak široce pojatá výjimka může vytvořit nebezpečný precedent i pro další projekty. Nejde navíc jen o velrybu Riceovu. Odborníci upozorňují, že vyšší tlak na těžbu a dopravu může zasáhnout také kapustňáky, mořské želvy, korály, mořské ptáky nebo vorvaně. V oblasti přitom zůstává silná vzpomínka na havárii Deepwater Horizon z roku 2010, která podle AP zřejmě zasáhla i část už tak malé populace těchto velryb.
Na příběhu velryby Riceovy je nejvýraznější kontrast mezi její vzácností a prostředím, v němž přežívá. Na jedné straně stojí druh omezený na jediný kout oceánu, na druhé těžební oblast, která má pro Spojené státy velký energetický význam. Každé další oslabení ochrany proto může hrát roli. U živočicha, jehož populace se pohybuje jen kolem několika desítek kusů, už totiž i malé zhoršení podmínek může znamenat velký problém.
