Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory se musí odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Články jsou v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval ÚS. Vyjádření kritiků i zastánců smlouvy ČTK zjišťuje.
Smlouva, kterou podepsal v roce 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a k jejíž ratifikaci chyběl podpis prezidenta, uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
https://t.co/8s4pcw40y9
— Deník N (@enkocz) April 1, 2026
Ústavní soud zablokoval ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Podle soudu jsou protiústavní části smlouvy, které se týkají zpovědního tajemství a zpřístupnění kulturního dědictví. pic.twitter.com/8ZydjVLLUm
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina 17 senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel. Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl novinářům.
Vyhlášení nálezu sledoval také Jan Rozek, jenž se zasazuje o práva obětí zneužívání v církvi. Přivítal zvláště část rozhodnutí, která se týká zpovědního tajemství. „Církvi tady nikdo neubližuje, tak nemusí mít žádná zvláštní práva,“ řekl Rozek.
Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale respektuje ho. Arcibiskupa Jana Graubnera výrok soudu překvapil. Také někdejší premiér Fiala ČTK řekl, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je to ale škoda, uvedl.
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci ze 14 – kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek – uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen patnáctý soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí podílel na vyjednávání smlouvy.
Souladem mezinárodních smluv se ÚS zabývá výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje. Kühn i Baxa dnes uvedli, že rozhodování o konkordátu bylo v mnohém nové a složité. Podle Baxy soud o smlouvě diskutoval na pěti neveřejných poradách pléna.
