Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.
Krize přichází v době, kdy už transformace běžela. Podle šéfa IEA Fatih Birol se ale tempo ještě zvýší. „Očekávám, že jednou z reakcí bude zrychlení obnovitelných zdrojů,“ řekl. Důvod je prostý. Nejde jen o klima, ale i o bezpečnost.
Obnovitelné zdroje dnes stojí jinak než dřív. „Před deseti lety byla solární energie romantický příběh, dnes je to byznys,“ uvedl Birol. Loni tvořily čisté zdroje asi 85 procent nově instalované kapacity. Tahounem byla hlavně solární energie.
Iran War Shuts Strait of Hormuz, Sparks Global Energy Shock and Renewables Race
— Washington Eye (@washington_EY) March 21, 2026
With one-fifth of the world’s oil and LNG supply blocked, Asia faces the sharpest impact, Europe scrambles to curb demand, and Africa braces for inflation. As energy prices surge, the fact that over… pic.twitter.com/2wN3zHf7Og
Zdroje energie jako otázka bezpečnosti
Krize odkryla slabinu fosilních paliv. Přeprava závisí na úzkých hrdlech a geopolitice. Přerušení toků okamžitě zvyšuje ceny a roztáčí inflaci. Obnovitelné zdroje naopak fungují lokálně a stabilně.
Analytici mluví o zásadním obratu. „Krize v Íránu urychluje přechod k obnovitelným zdrojům a elektrifikaci,“ zaznělo z think tanku Ember. Elektřina ze slunce a větru se tak stává nejen ekologickou volbou, ale i strategickou.
Podle expertů se mění i vnímání politiků. „Obnovitelné zdroje jsou nyní vnímány jako nástroj energetické bezpečnosti,“ uvedl Gonzalo Escribano. Už nejde jen o emise. Jde o kontrolu nad vlastní energií.
Krátkodobé překážky a návrat uhlí
Krize ale nemá jen vítěze. V krátkém horizontu pomáhá i fosilním palivům. Některé země sahají po uhlí, aby nahradily výpadky plynu. V Asii roste jeho spotřeba kvůli nedostatku LNG.
Zároveň zdražují materiály pro obnovitelné zdroje. Například hliník pro solární panely. Výroba na Blízkém východě se omezuje a dodávky váznou. To komplikuje výstavbu nových projektů.
Další problém přináší inflace. Obnovitelné zdroje vyžadují vysoké počáteční investice. Dražší kapitál může projekty zpomalit. „Vysoké ceny fosilních paliv generují zisky, které se vrací do těžby,“ upozornil Jan Rosenow.
Přesto se ukazuje, že čistá energie pomáhá tlumit šoky. Elektřina z větru a slunce není závislá na cenách paliv. „Jakmile je postavená, palivo je zdarma,“ připomněl Rosenow. Země jako Španělsko nebo Portugalsko tak zvládají krizi lépe.
Transformace tak dostává nový impuls. Nejen kvůli klimatu, ale i kvůli geopolitice. Jak zaznělo z energetického sektoru, jde o první ropný šok, kdy existuje lepší alternativa. Solar, vítr a elektromobilita už nejsou jen vizí, ale realitou, která mění pravidla hry.
