Kuba kvůli nedostatku paliva sáhla k tvrdému úspornému režimu, který zasáhne úřady, dopravu, školy i turistický sektor. Vláda plánuje omezit provoz veřejné správy na čtyři dny v týdnu a současně zredukovat spoje veřejné dopravy, aby snížila spotřebu energie a pohonných hmot.
Opatření přicházejí ve chvíli, kdy se na ostrově prohlubují výpadky elektřiny a problémy se zásobováním. V Havaně i dalších městech lidé čelí dlouhým blackoutům a zhoršuje se dostupnost základních služeb, protože bez paliva a stabilní elektřiny naráží na limity doprava, výroba i chod institucí.
Hlavní příčinou je podle kubánské strany zesílený tlak Spojených států na dodávky ropy a paliv do země. Prezident Miguel Díaz-Canel v posledních dnech mluvil o „uškrcení“ a o návratu scénáře, který připomíná krizové období po rozpadu Sovětského svazu, kdy Kuba zažila hluboký hospodářský propad.
Škrty se mají dotknout i vzdělávání. Část škol a univerzit omezuje prezenční výuku, aby se snížily nároky na dopravu, klimatizaci a provoz budov. Krize se promítá také do zdravotnictví a dalších veřejných služeb, které fungují v napjatém režimu.
Dopady se nevyhnou ani cestovnímu ruchu, který patří k málu sektorů přinášejících tvrdou měnu. Některá ubytovací zařízení omezují provoz a část turistů se může přesouvat do jiných hotelů, aby stát koncentroval spotřebu energie do menšího počtu míst. Letiště mají zůstat v provozu, protože vláda nechce přerušit spojení se zahraničím.
Kuba současnou situaci popisuje jako „energetickou blokádu“ a spojenci ostrova hledají cesty, jak výpadek dodávek paliva alespoň částečně vykrýt humanitární pomocí. Spojené státy zároveň odmítají kubánský výklad a opakovaně tvrdí, že za stavem energetiky stojí především domácí řízení a dlouhodobé strukturální problémy.


