Maďarská vláda udělila politický azyl bývalému polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který v Polsku čelí rozsáhlému trestnímu stíhání. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.
Prokuratura exministra obviňuje z celkem 26 skutků souvisejících se zpronevěrou veřejných prostředků a zneužitím pravomocí. Pokud by byl Ziobro v Polsku shledán vinným, hrozí mu až 25 let vězení. Podle kritiků je krok Budapešti v rozporu s duchem evropských standardů. Přesto však nepřekvapil, shodují se komentátoři v médiích.
Ziobro, který byl ministrem spravedlnosti v letech 2015 až 2023 ve vládě strany Právo a spravedlnost (PiS), je podezřelý ze zneužití peněz z Fondu spravedlnosti. Ten byl původně určen na pomoc obětem trestných činů a na rehabilitaci pachatelů. Vyšetřovatelé tvrdí, že peníze byly místo toho používány k politickým účelům, zejména k posilování podpory tehdejší vlády a jejích spojenců.
Jedním z nejzávažnějších obvinění je schválení nákupu izraelského špionážního softwaru Pegasus v hodnotě zhruba 25 milionů zlotých. Podle závěrů současné polské vlády i vyšetřovacího týmu Evropského parlamentu byl software využíván k tajnému sledování politických oponentů. Současný ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že prostřednictvím tohoto softwaru odposlouchávali i jeho telefon, premiér Donald Tusk zase hovoří o odposleších telefonů své manželky a dcery.
Jsem bojovník proti diktatuře, hájí se politik
Ziobro všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je obětí politického pronásledování. Na sociální síti X oznámil, že azyl v Maďarsku přijal právě z tohoto důvodu. Polskou vládu obvinil z osobní a politické vendety. „Rozhodl jsem se bojovat proti politickému banditismu a bezpráví. Stojím v opozici vůči plíživé diktatuře,“ nechal se slyšet.
Udělení azylu občanovi jiného členského státu EU je mimořádně neobvyklé. V případě Maďarska však nejde o první podobný krok. Již loni Budapešť poskytla ochranu Ziobrovu bývalému náměstkovi Michalu Romanowskému, rovněž obviněnému z korupce.
Ziobro patří k architektům kontroverzních soudních reforem, které vedly k ostrému konfliktu Polska s Evropskou unií, zmrazení evropských fondů a k rozsudkům Soudního dvora EU. Tyto verdikty jak PiS, tak maďarský premiér Viktor Orbán odmítali jako zásah do národní suverenity.
Pro Orbána je tak Ziobro nejen spojencem ze spřátelené politické scény, ale také symbolem odporu proti Bruselu. Udělení azylu zapadá do jeho snahy profilovat se jako vůdce evropského vlasteneckého a nacionalistického hnutí.
