Rok 2025 se zařadil mezi tři nejteplejší v dějinách měření. Vědci navíc poprvé zaznamenali, že tříletý průměr globální teploty překročil hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Právě tuto hranici Pařížská dohoda označuje jako klíčový limit, který má pomoci zmírnit nejhorší dopady klimatické změny.
Rok 2025 ale nebyl jen dalším teplým rokem v dlouhé řadě. Extrémní počasí zasáhlo miliony lidí a ukázalo, že dopady klimatické změny už nejdou přehlédnout. Teploty zůstaly vysoko i přesto, že se objevil jev La Niña. Ten většinou na čas ochladí vody v Tichém oceánu a tím mírně zbrzdí oteplování planety. V roce 2025 se to ale nestalo. Podle vědců proto, že lidé dál spalují uhlí, ropu a plyn, což posílá do atmosféry další skleníkové plyny.
2025 was so hot it pushed Earth past critical climate change mark, scientists say https://t.co/QngibAEdIj
— CBS News (@CBSNews) December 30, 2025
Extrémní počasí jako každodenní realita
Analýza World Weather Attribution označila v roce 2025 celkem 157 extrémních událostí za mimořádně závažné. Kritéria zahrnovala vysoký počet obětí, zásah velké části populace nebo vyhlášení stavu nouze. Podrobněji se vědci zaměřili na 22 z nich.
Nejsmrtelnějšími jevy se staly vlny veder. Některé z těch, které udeřily v roce 2025, byly podle analýz až desetkrát pravděpodobnější než před deseti lety. Friederike Otto z World Weather Attribution k tomu uvedla: „Vlny veder, které dnes pozorujeme, by bez lidského vlivu na klima byly téměř nemožné.“
Sucha přispěla k rozsáhlým požárům v Řecku a Turecku. Silné deště a záplavy v Mexiku si vyžádaly desítky obětí a další lidi pohřešované. Filipíny zasáhl supertajfun Fung-wong, po kterém muselo své domovy opustit více než milion lidí. V Indii přinesly monzunové deště povodně a sesuvy půdy.
Když rychlost změn překonává schopnost reagovat
Vědci stále častěji mluví o takzvaných limitech adaptace. To jsou chvíle, kdy už lidé ani státy nestíhají reagovat včas, protože extrémy přicházejí rychleji, bývají silnější a zároveň složitější než dřív. Ukázkovým případem se stal hurikán Melissa, který tak prudce zesílil, že zkomplikoval předpovědi i krizové plánování. Jamajka, Kuba a Haiti pak čelily škodám, které výrazně překročily jejich možnosti reakce a obnovy.
Zároveň přichází nové potvrzení z dlouhodobých měření. Podle programu Copernicus roky 2023 až 2025 směřují k tomu, že tříletý průměr teplot poprvé překročí hranici 1,5 stupně Celsia. Světová meteorologická organizace k tomu dodává, že období od roku 2015 do roku 2025 patří k nejteplejším v celé historii měření.
Reakce světa ale zůstává roztříštěná. Některé státy rychle rozvíjejí obnovitelné zdroje, jiné dál podporují fosilní paliva. Klimatická jednání zatím nepřinesla jasný plán, jak od uhlí, ropy a plynu rychle ustoupit. Rok 2025 tak nevypadá jako jednorázový výkyv, ale jako další potvrzení trendu, který zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě.
