Praha 29. prosince 2025 (PROTEXT) – Konec roku je tradičně obdobím prémií, bonusů a mimořádných odměn. Právě v této chvíli se však firmám otevírá prostor, jak stejný rozpočet využít výrazně efektivněji – a zaměstnancům přinést vyšší čistý příjem.
„Díky vhodnému nastavení benefitů mohou zaměstnavatelé zůstat na stejných nákladech, ale zaměstnanci získají téměř dvojnásobek oproti klasickému bonusu ve mzdě,“ vysvětluje Jan Bonaventura, daňový poradce ze společnosti BREDFORD Consulting.
Mzda vs benefity – rozdíl v čistém příjmu je zásadní
Standardní mzda podléhá dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Některé zaměstnanecké benefity jsou však od těchto odvodů osvobozeny a mohou být proto výrazně výhodnější.
Pokud například zaměstnanec dostane bonus 37.000, bude jeho čistá mzda 27.000 Kč. Zaměstnavatele to však bude stát cca 50.000 kvůli povinným odvodům pojistného.
“Pokud místo toho dá zaměstnavatel příspěvek na DIP, penzijní připojištění či například vzdělávání, které souvisí s činností zaměstnavatele, získá zaměstnanec čistý příjem právě ve výši těch 50.000 Kč, tedy takřka dvojnásobek. Náklady zaměstnavatele budou stejné”, vysvětluje Jan Bonaventura.
Novinky od roku 2026
Zvýšení limitu pro osvobození některých benefitů
Od roku 2026 dochází ke zvýšení limitů pro osvobození vybraných nepeněžních benefitů.
Zákon rozlišuje dvě základní skupiny:
- Zdravotní benefity
Do této skupiny patří příspěvky na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo na zdravotnické prostředky na lékařský předpis.
Tato plnění budou od roku 2026 osvobozena od daně a pojistného v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, která bude od roku 2026 vyšší, konkrétně 48 967 Kč.
- Ostatní (tzv. zbytkové) benefity
Sem spadají příspěvky na sport, kulturu, rekreaci, vzdělávání, rekreační pobyty a zájezdy, zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřských škol, knihovny zaměstnavatele, sportovní zařízení nebo příspěvky na kulturní a sportovní akce. Součástí jsou také příspěvky na tištěné knihy (s výjimkou titulů, kde reklama přesahuje 50 % plochy).
U těchto benefitů platí osvobození do výše poloviny průměrné mzdy, tedy 24 983,50 Kč.
Do uvedených limitů jsou benefity osvobozeny od daně z příjmů i pojistného jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zároveň však zůstávají daňově neuznatelné, takže zaměstnavatel na nich neušetří na dani z příjmů.
Nové vymezení benefitů
Nová úprava zároveň klade důraz na to, aby poskytované benefity nebyly považovány za mzdu, plat, odměnu ani náhradu za ušlý příjem a jako takové by neměly být přímo navázány na výkon práce. Jinými slovy – poskytování by nemělo být sjednáno v přímé vazbě na vykonanou práci (například za hodinu práce dostane příspěvek 100 Kč na dovolenou).
„Tato změna reaguje na judikaturu, která dovodila, že je úplně jedno na základě čeho zaměstnanec benefity dostává, ale důležitá je nepeněžní forma a účel. Osobně toto považuji za poměrně nešťastné, protože to opět otevře dveře sporům o to, zda například situace, kdy se zaměstnanec dohodne, že dostane nižší mzdu a vyšší příspěvek na tyto benefity (například do caffeterie) je porušením zákona nebo ne. Obecně si myslím, že právní úprava se za poslední roky zbytečně zkomplikovala a končící vláda neodvedla dobrou práci“, komentuje Jan Bonaventura.
Podporované produkty spoření na stáří
Výše uvedené naštěstí neplatí u benefitů v podobě příspěvku na produkty spoření na stáří – například DIP, životní pojištění či penzijní připojištění. U nich platí nadále hraniče 50.000 Kč – do té to částky jsou osvobozené od daně a pojistného. Na rozdíl od předchozí kategorie jsou navíc daňově uznatelné, což je činí mimořádně atraktivními pro zaměstnavatele.
“Kromě toho není vyloučeno poskytovat je jako obdobu odměny za práci, takže je například možné sjednat, že zaměstnanec za práci dostane část ve mzdě a část v příspěvku na DIP”, doplňuje Bonaventura.
Proč se DIP vyplatí zaměstnanci i firmě
Praktický příklad ukazuje rozdíl nejlépe:
Roční bonus 37 000 Kč znamená pro zaměstnance přibližně 27 000 Kč čistého, zatímco zaměstnavatel zaplatí na odvodech téměř 13 000 Kč navíc.
„Pokud se stejný rozpočet použije na příspěvek na DIP, může zaměstnanec získat až 50 000 Kč. Nemusí se z něj platit pojistné, a proto může zaměstnavatel dát zaměstnanci více při stejných celkových nákladech,“ shrnuje Jan Bonaventura.
Nevýhodou může být to, že takový příspěvek by měl na účtu DIP nechat deset let, takže je to ideální pro ty, kteří si spoří formou nákupu akcií a jiných cenných papírů.
„Pokud by zaměstnanec peníze potřeboval dříve, může je vybrat – zaplatí sice 15% daň z příjmů (tedy 7 500 Kč), ale i tak mu v našem příkladu zůstane výrazně více než v případě klasické peněžité odměny,“ uzavírá Bonaventura.
Ing. Jan Bonaventura |http://linkedin.com/in/jan-bonaventura
Je zakladatelem společnosti BREDFORD Consulting. Daňovému poradenství se věnuje nepřetržitě od roku 1999. Spolupracuje s klienty z mnoha oborů, včetně advokátních a účetních kanceláří, kterým pomáhá s řešením nejrůznějších problémů a situací.
Zakládá si na tom, že poskytnutí stanoviska a doporučení jsou jasná a srozumitelná. Nabízená řešení pak efektivní a zároveň bezpečná.
O společnostiBREDFORD Consulting
BREDFORD Consulting s.r.o. je butiková poradenská firma působící na českém trhu od roku 2005. Specializuje se na firemní klientelu, které poskytuje odborné služby v oblasti daňového poradenství, účetnictví a zpracování mezd. Již 20 let pomáhá firmám orientovat se v neustále se měnící legislativě, optimalizovat náklady a nastavit procesy tak, aby byly nejen efektivní, ale především srozumitelné a v souladu se zákonem.
https://www.bredford.cz/danove-poradenstvi
Zdroj: BREDFORD Consulting
