Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Na dnešním jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile, na seznam by mělo přibýt dalších 40 lodí. Plavidla, která jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.
Podle Kallas pokračují jednání o finanční podpoře pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Vyjednávání o reparační půjčce jsou „stále náročnější, ale ještě máme několik dní na dosažení dohody“, řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
EU foreign ministers will today consider sanctions on 40 more vessels from Russia’s shadow fleet, aiming to cut off funds fueling the war, says EU top diplomat Kaja Kallas. She also warned that Donbas is not Putin’s end goal, if Ukraine falls, others are next. pic.twitter.com/UKVXUiVD5M
— NOELREPORTS 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) December 15, 2025
Připomněla, že jde o téma, kterým se bude zabývat summit EU, který v Bruselu začíná ve čtvrtek. „Jak řekl předseda Evropské rady (António) Costa, to jednání neopustíme bez rozhodnutí o financování pro Ukrajinu,“ dodala Kallas.
Costa v nedávném dopise lídrům uvedl, že by mohla být Evropská rada opět jednodenní, nicméně později naznačil, že je připraven jednat i tři dny.
Podle většiny unijních prezidentů a premiérů je nejlepší variantou využití reparační půjčky, k tomu má ale stále výhrady Belgie, kde se nachází největší množství zmrazených ruských aktiv a které se obává právních kroků ze strany Moskvy. Předem se ozvalo Maďarsko a Slovensko s tím, že žádnou vojenskou pomoc Kyjevu nepodpoří. O víkendu se k nim přidal designovaný český premiér Andrej Babiš, který ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Kallas dnes v reakci na dotazy novinářů uvítala jakákoli diplomatická jednání, která by měla vést k ukončení války. „Chceme ale, aby bylo dosaženo míru, který vydrží, a nikoli appeasementu,“ uvedla s odkazem na takzvanou politiku ústupků. Převzetí Donbasu podle ní nebude „Putinovým konečným cílem“. „Pokud získá Donbas, tak jedna pevnost padla a rozhodně budou pokračovat v převzetí celé Ukrajiny,“ dodala s tím, že pokud Ukrajina padne, jsou v ohrožení další regiony.
Podle zástupce Litvy se dnes ministři zahraničí dohodnou na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu tak, aby zahrnovaly i hybridní útoky na EU. „Potřebujeme solidaritu, potřebujeme jednotnou akci,“ uvedl litevský ministr Kestutis Budrys. Jednota a rychlá reakce jsou podle něj důležité i pro odrazení dalších podobných aktivit, jaké nyní podniká Bělorusko vůči Litvě. Pobaltská země vyhlásila minulý týden nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Balóny představují hrozbu pro litevské civilní letectví a narušují provoz letiště ve Vilniusu.
