Praha 12. prosince 2025 (PROTEXT) – Přibývá lidí, kteří přemýšlejí nad tím, co jedí a jak kvalita potravin ovlivňuje jejich zdraví. Při nákupech se řídí i značkou Regionální potravina, spolu s Klasou na ni Češi spoléhají nejvíc. Osm z deseti lidí, co si výrobek s logem Regionální potraviny v posledním roce koupili, si nákup zopakovalo.
Třebaže Češi milují slevové akce a až dvě třetiny lidí při nákupu jídla cílí na zlevněné zboží, jsou dva ze tří Čechů ochotni si připlatit za kvalitní potraviny, u nichž znají původ a jejich příběh. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro značku Regionální potravina. Ta patří k nejoblíbenějším kompasům, podle nichž se Češi při nakupování lokálních potravin orientují. Značku Regionální potravina zná 64 procent respondentů.
Obliba značku Regionální potravina a důvěra v ni stoupá nejen u spotřebitelů, ale i u samotných výrobců. O ocenění se letos ucházelo téměř 500 výrobců s více než 1900 produkty, což představuje nejvyšší účast v šestnáctileté historii projektu.
Do soutěže se často hlásí producenti, kteří kromě kvality nabízí ještě něco navíc. Jeden názorný příklad: Na místě, kde roky chátral klášter, vybudoval Jiří Červenka prosperující farmu. Statkem Slížany na Kroměřížsku zachránil nejen budovu, ale taky koně, oslíky nebo krávy, které chtěly velkochovy poslat na jatka. Na loukách ve Slížanech mohou v klidu dožít a přihlížet, jak Červenka vyrábí sýry, máslo nebo obrovitánský větrník, za který letos získal ocenění Regionální potravina Zlínského kraje. Jiří Červenka dokazuje, že příběh, kvalitní suroviny a práce jsou k nezaplacení. A proto za ně Češi rádi připlatí víc. Podle průzkumu STEM/MARK pro značku Regionální potravina jde častěji o ženy a spotřebitele ve věku 45 až 55 let a s maturitou. Méně často jsou si ochotni připlatit lidé ve věku 15 až 29 let a bez maturity.
Ocenění Regionální potravina se uděluje v krajských soutěžích v devíti kategoriích. Modro-zelené logo, garantující kvalitu a původ potravin, náleží všem regionálním vítězům soutěže. Ministerstvo zemědělství uděluje právo používat logo Regionální potravina na čtyři roky a tuto výsadu podmiňuje přísnými požadavky. Suroviny musejí pocházet z daného kraje v České republice a splňovat nároky na kvalitu, zpracování i složení a hlásit se mohou jen malí a střední podnikatelé do 250 zaměstnanců. To je často synonymem ruční nebo řemeslné práce.
Modro-zelené logo si Češi nejvíc spojují s garancí českého původu. „Hlavní motivací pro nákup Regionální potraviny je pro Čechy podpora menších producentů potravin. A kdo vyzkouší, rád se pak vrací kvůli chuti a složení bez zbytečných přísad nebo aditiv. O tom svědčí skutečnost, že osmdesát procent těch, co si za poslední rok koupili výrobek označený značkou Regionální potravina, ho cíleně koupilo znovu, a šest lidí z deseti dokonce několikrát,“ uvádí ředitelka Odboru administrace podpory kvalitních potravin Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Kateřina Ratajová.
Podpora lokálních producentů má hluboký ekonomický i společenský smysl. Menší místní podnikatelé přinášejí do regionu práci a podporují komunitu. Na dobré jídlo nebo hezkou farmu navazuje turismus a na něj například ubytování nebo zábava. Lokální potraviny navíc necestují tisíce kilometrů, aby se dostaly na stůl, a nezatěžují tak životní prostředí emisemi z dálkové dopravy.
Vyšší cena potravin od regionálních výrobců v porovnání s průmyslovou produkcí plyne hlavně z přístupu ke zpracování. U velkovýroby se tlačí především na cenu a trvanlivost, kdy kvůli těmto požadavkům dochází k vysoce náročnému zpracování potravin. Například složení průmyslově zpracované zmrzliny zabírá několik řádků, je plné barviv, stabilizátorů a umělých sladidel. Oproti tomu ovocný sorbet Zdeňka Pavlise z Kunětic, který v roce 2022 získal modro-zelené logo v rámci Pardubického kraje, to jsou jen višně z místních sadů naložené do třtinového rumu. Z takto vytvořeného základu se vzniklá směs vymrazí.
Češi začínají důležitost místních potravin chápat, což dokládají i dvě letos zveřejněné studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR. V Česku si vlastní ovoce či zeleninu pěstuje 55 procent domácností a ti, kdo tak činí, mají nižší tělesnou hmotnost, pestřejší stravu a lepší zdraví. Pro naprostou většinu občanů – 92 procent – je u nás důležité, jakým způsobem se stravují. Vysoký obsah tuků v jídelníčku omezuje nebo je zcela vynechává každý čtvrtý Čech, potraviny s přidaným cukrem skoro polovina lidí. Podle loňských dat Akademie věd chce dát 65 procent Čechů přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší.
Na rozhodování, jaké potraviny spotřebitelé nakoupí, má vliv také znalost příběhu produktů a jejich výrobců. Ostatně proto vzal Státní zemědělský intervenční fond skupinu držitelů ocenění Regionální potravina na zářijové Dožínkové slavnosti v Praze a uspořádal s nimi expozici Potraviny k nezaplacení. Nechal návštěvníky, aby si popovídali s farmáři a výrobci, ochutnali a pak sami určili, kolik chtějí za řemeslný sýr, chléb, zákusek nebo naložené svatojánské ořechy zaplatit. Řada výrobků, například meruňkový nektar, nejenže v očích zákazníků dosáhla reálné ceny, ale některé nacenění dokonce překonaly – třeba měchenický pecen chleba nebo dezert ze šlehaných bílků Pavlova. Cílem akce bylo naučit konzumenty, aby víc vnímali, co obnáší vypěstovat nebo vyrobit kvalitní potravinu.
Značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství od roku 2010 a oceňuje ty nejkvalitnější zemědělské a potravinářské výrobky z jednotlivých krajů, aby podpořilo domácí producenty i tradice. Ceny si odnáší masné výrobky, ovoce a zelenina, mléčné produkty, nápoje či pečivo. Klíčový je regionální původ surovin i zpracování, protože s tím se pojí udržitelná péče o krajinu a zvyky, a dále také čerstvost, vůně a chuť.
