Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.
Lithium, kobalt, grafit či vzácné zeminy stojí v centru energetické transformace. Bez nich nevzniknou baterie, elektromobily ani technologie pro ukládání energie. Jenže poptávka po těchto materiálech prudce roste a zásoby, které by mohly urychlit klimatické řešení, proudí jinam. Do hry vstupuje americké ministerstvo obrany, které se snaží zajistit si tyto suroviny dřív než konkurenti.
Podle nových analýz Pentagon výrazně navyšuje objem kritických minerálů ve svém strategickém stockpile programu. Tento krok má posílit vojenskou dominanci a podpořit výrobu moderních zbraní a systémů postavených na umělé inteligenci. Ekologické organizace ale upozorňují, že armáda odsává zdroje, které civilní sektor nutně potřebuje pro dekarbonizaci.
NEW: The Pentagon’s Cold War-era stockpiling threatens the supply of minerals needed for the energy transition.
— Transition Security Project (@TransitionSec) December 5, 2025
Our analysis shows the Pentagon’s planned cobalt stockpile would be enough to more than double existing energy storage capacity in the US.https://t.co/P0cEHMrrnD pic.twitter.com/9zOqhWPX8h
Armádní hlad po surovinách oslabuje zelenou transformaci
Zprávy ukazují, že Pentagon nakupuje tisíce tun surovin, které jsou klíčové pro solární panely, větrné turbíny i bateriové úložiště. Plánovaná zásoba kobaltu by sama o sobě mohla vytvořit desítky gigawatthodin nové kapacity pro ukládání energie. Místo podpory energetické bezpečnosti však tyto materiály míří do vojenských programů spojených s novými zbraňovými systémy.
Analýzy zdůrazňují, že stejný kobalt či grafit, který posiluje vojenskou techniku, je zároveň nezbytný pro výrobu elektrických autobusů nebo bateriových systémů stabilizujících síť. Odborníci varují, že „každá tuna uložená v armádním skladu chybí při přechodu na čistou energii“, protože zpomaluje dostupnost technologií, které mají snížit emise.
Pentagon mění globální trh a zvyšuje ekologickou zátěž
Finanční dokumenty ukazují, že armáda zrychlila své nákupy až k hodnotě jedné miliardy dolarů. Jde o součást snahy snížit závislost na Číně, která ovládá velkou část dodavatelských řetězců. Tento krok však tlačí ceny surovin vzhůru a zhoršuje konkurenceschopnost výrobců obnovitelných technologií.
Rostoucí poptávka přitom přináší i ekologické dopady. Těžba kritických minerálů často probíhá v oblastech s křehkými ekosystémy a generuje obrovské množství toxického odpadu. Některé vlády dokonce zvažují nebo spouštějí hlubokomořské dolování, přestože odborné studie varují před dlouhodobým poškozením oceánů. Podle analýz vede spojení geopolitických ambicí a zájmů těžebních firem k logice „růstu za každou cenu“.
Závody o minerály staví vojenské priority do přímého střetu s klimatickými cíli. Pentagon získává suroviny, které mají klíčový význam pro dekarbonizaci i stabilitu energetických sítí. Výzkumy se shodují, že pokud budou kritické materiály proudit hlavně do armádních skladů, zelená transformace zpomalí. Budoucnost tak závisí na tom, zda státy dokážou upřednostnit klima před geopolitickým soupeřením.
