Zbytky nacistických bomb a torpéd leží na dně Baltského moře už desítky let. Místo nebezpečné zóny plné jedu se tam ale hojně daří podmořskému životu. Příroda si našla cestu i tam, kde lidé zanechali spoušť.
Zbraně, které měly zabíjet, dnes slouží jako útočiště. Na dně Baltu leží desítky tisíc tun válečné munice, včetně bomb, torpéd a chemických zbraní, které tam byly po válce záměrně potopeny. Vědci dlouho varovali, že jde o časovanou ekologickou bombu.
Přesto se ukazuje, že v místech s největší koncentrací nevybuchlé munice se nečekaně daří mořskému životu. Korýši, ryby i měkkýši si našli cestu, jak v kontaminovaném prostředí přežít. Biologové zjišťují, že právě kolem těchto zbytků války vznikají husté kolonie organismů.
World War-era munitions dumped in the Baltic Sea are home to thriving marine life. A study in @CommsEarth finds more organisms on the metal debris than in nearby sediment, showing how even toxic remnants of war can become unlikely shelters for wildlife.https://t.co/z9Ggs2jgXK
— Springer Nature (@SpringerNature) September 26, 2025
Zbraně pod hladinou
Po konci druhé světové války spojenci systematicky potápěli tisíce tun munice a bojových chemikálií. Dno Baltského moře se tak stalo tichým skladištěm nebezpečného odpadu. Odhaduje se, že pod hladinou leží více než 300 tisíc tun staré munice – od klasických bomb až po chemické zbraně.
Dlouhá léta panovaly obavy, že korodující sudy a nálože uvolní jedy do vody. Vědci ale zjistili, že některé z těchto kovových vraků se mezitím staly útočištěm pro mořské organismy. Na torpédech dnes žijí sasanky, ryby i korýši. Místo ekologické hrozby připomíná útes.
Nevyzpytatelný vývoj
Biologové zkoumají, jaký vliv mají toxické látky na okolní faunu. Některé organismy se kontaminovaným oblastem vyhýbají, jiné si na přítomnost chemikálií zvykly. Výsledky ukazují, že mořský život si našel způsoby, jak se přizpůsobit i za cenu rizika pro své zdraví.
Přesto situace zůstává vážná. Každé větší narušení dna, třeba při pokládce podmořských kabelů, může uvolnit látky, které byly desítky let uzavřené pod nánosem sedimentu. Situace tak balancuje na tenké hranici mezi adaptací a katastrofou.
Případ Baltského moře ukazuje, že následky válek jsou všude kolem nás. I desítky let po jejich konci mohou být staré zbraně aktivní součástí ekosystému a hrozbou zároveň. Podmořský život se sice přizpůsobil, ale zůstává otázka, jak dlouho to vydrží.


