Reklama
8 C
Czech
Neděle 15. března 2026
ZprávyBenjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Podle vyjádření prezidentské kanceláře si Herzog před rozhodnutím vyžádá stanovisko představitelů justice. „Jde o mimořádnou žádost s významnými důsledky,“ uvedla prezidentská kancelář.

Netanjahu už pět let čelí obžalobě z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry ve třech samostatných kauzách, přičemž veškeré protiprávní jednání odmítá. Ve svém videoprohlášení uvedl, že by sice rád proces dokončil, ale národní zájem podle něj „vyžaduje jiný postup“.

Začátkem měsíce vyzval americký prezident Donald Trump Herzoga, aby Netanjahuovi udělil „plnou milost“. Herzog v reakci zdůraznil, že kdokoli o milost žádá, musí podat formální žádost, což se nyní stalo. Prezidentova kancelář zveřejnila podání i dopis samotného premiéra, který ve své žádosti upozorňuje na „výjimečnost situace a její dopady“. Zatím není známo, kdy prezident rozhodne.

Netanjahu se v roce 2020 stal prvním úřadujícím izraelským premiérem, který stanul před soudem. V první kauze prokuratura tvrdí, že přijímal drahé dary, především doutníky a šampaňské, výměnou za politické ústupky. Druhý případ se týká údajné nabídky pomoci s lepší distribucí určitých novin výměnou za příznivé zpravodajství. Třetí obvinění spočívá v prosazování regulací výhodných pro hlavního akcionáře velké telekomunikační firmy, rovněž výměnou za pozitivní mediální pokrytí. Netanjahu všechna obvinění popírá a označuje proces za „hon na čarodějnice“.

Netanjahu žádá uklidnění situace

Ve svém nedělním projevu uvedl, že pokračování procesu společnost rozděluje v době, kdy Izrael čelí „obrovským výzvám i příležitostem“. Okamžité ukončení soudního řízení by podle něj pomohlo situaci uklidnit.

Izraelský zákon dává prezidentovi pravomoc udělovat milosti a zmírňovat tresty. Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že prezident může udělit milost i před odsouzením, pokud je to ve veřejném zájmu nebo pokud jsou splněny mimořádné osobní okolnosti.

Netanjahuovo omilostnění dlouhodobě podporují jak jeho strana Likud, tak jeho příznivci. Pro část izraelské veřejnosti, zejména pro lidi s levicovým smýšlením, by to však znamenalo další oslabení důvěry v právní stát a demokratické instituce. Obavy o stav demokracie se v Izraeli výrazně projevily už během masových protestů proti vládním plánům na soudní reformu, které probíhaly měsíce před útoky 7. října 2023 a následnou válkou v Gaze.

Reklama

Doporučujeme

ANALÝZA: Jak válka s Íránem ovlivní válku na Ukrajině

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Severní Korea odpálila asi deset balistických střel, dopadly do moře

Severní Korea dnes odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská armáda. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

Soud zastavil vyšetřování šéfa americké centrální banky Jeroma Powella

Federální soudce ve Washingtonu zablokoval pokus amerického ministerstva spravedlnosti vyšetřovat šéfa centrální banky Jeroma Powella. Podle soudu vláda nepředložila žádné důkazy o trestném činu, přičemž vyšetřování sloužilo hlavně k politickému tlaku na snížení úrokových sazeb.

Masný průmysl se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu, ukázala zpráva

Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to.

Černý déšť dopadá na Teherán po útocích na ropná zařízení

Útoky na ropné sklady a rafinerii v okolí Teheránu vyvolaly masivní požáry a husté mraky kouře. Znečištění se promíchalo s deštěm a nad městem začal padat tzv. černý déšť. Odborníci i Světová zdravotnická organizace varují před vážnými zdravotními a ekologickými dopady, které mohou přetrvat dlouhé roky.

Manželka Bruce Willise zakládá fond na výzkum demence a podporu pečujících

Emma Heming Willis proměňuje osobní zkušenost v konkrétní pomoc. Manželka Bruce Willis oznámila vznik nového fondu, který se zaměří na výzkum frontotemporální demence i podporu lidí, kteří o nemocné každý den pečují. Z intimního rodinného boje tak vzniká veřejná iniciativa, která má pomoct i dalším rodinám.

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama