1.2 C
Czech
Sobota 29. listopadu 2025
Válka na UkrajiněANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa...

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Spojené státy měly „v zákulisí“ na Ukrajinu tlačit, aby se na míru dohodla nejpozději do Dne díkuvzdání. Trump chtěl zřejmě dosáhnout uspokojivého výsledku do významného amerického svátku, aby mohl ohlásit již druhou ukončenou války díky svému „diplomatickému triumfu“.

Jenomže se zopakoval scénář z minulosti a americký návrh nepřipomínal spravedlivé rozuzlení, ale ukrajinskou kapitulaci. Po Kyjevu žádal naprosto nemyslitelné ústupky, po Rusku nic.

Spustila se lavina kritiky. Evropa hovořila o dohodě zvýhodňující Moskvu a americký ministr zahraničí Marco Rubio musel vysvětlovat, že návrh opravdu nevznikal v Rusku.

V neděli se začaly v Ženevě sjíždět černé limuzíny z Ukrajiny, Ameriky, Německa, Francie a Velké Británie. Začalo jednání o upravené mírové dohodě, přičemž sám Trump nakonec ustoupil tlaku a připustil, že ta současná nemusí být finální.

Ženevská dohoda má jen 19 bodů. Podle ukrajinského náměstka ministra zahraničí zbylo z původní verze jen velmi málo. Zmizelo automatické veto vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), už žádné pevné omezení ukrajinské armády, otázka Donbasu má být vyřešena diplomaticky, žádné automatické postupování území, žádná beztrestnost za válečné zločiny. Text pak obsahuje i bezpečnostní závazek po vzoru 5. článku o kolektivní obraně, tedy závazek USA a Evropy bránit Ukrajinu v případě dalšího napadení.

Problém však je, že bezpečnostní záruky jsou příliš slabé a nejasné, přičemž Ukrajina jen tak nemůže odevzdat své území Rusku.

Vyjednávací pozice Ukrajiny se zhoršila

Další překážkou je, že vyjednávací pozice Ukrajiny se za několik posledních měsíců zhoršila. Německý kancléř Friedrich Merz označil aktualizovanou dohodu za „výrazně vylepšenou“, je však otázkou, zda je Rusko ochotno přistoupit na kompromisy, vzhledem k tomu, že Kreml evropskou verzi amerického návrhu odmítá a opakovaně jako možnou cestu zmiňuje návrh z Aljašky.

Ten výrazně nahrával Rusku. Zakazoval Ukrajině vstoupit do NATO, dále požadoval uznání ruské kontroly nad Doněckou oblastí a Krymem s výraznou redukcí ukrajinské armády, amnestii pro „ruské válečné zločince“ a zrušení západních sankcí. Výsledek vyvolal pobouření na Západě jakožto „návrh kapitulace Ukrajiny“.

Kreml neustupuje od svých maximalistických požadavků. Podle analytiků je dnes Putin mnohem sebevědomější než dříve. Přihrává mu korupční skandál na Ukrajině, tamní problémy s mobilizací a postup ruských vojsk na východě.

Putin nemá důvod na evropský návrh kývnout a válku ukončit, bez ohledu na obrovské ztráty na bojišti. Ukrajinu čeká náročná zima. Ruské drony a ostřelování likvidují tamní energetickou infrastrukturu, jak se okupanti snaží uvrhnout zemi do temné zimy. Je potřeba se také ptát, jak dlouho ještě dokáže zadlužená Evropa financovat obranu země. Nebude schopna posílat desítky miliard dolarů ročně navždy.

V tomto ohledu jsou nebezpečné i zmíněné korupční skandály, které odrazují spojence od další podpory. Právě této slabosti se chytají nejhlasitější odpůrci podpory Ukrajiny, například příznivci hnutí MAGA (Make Americe Greit Again, Učiňme Ameriku znovu velkou).

Trump je chaotický a nepředvídatelný. Nejprve obviní Ukrajinu z „nevděčnosti“, aby krátce nato prohlásil, že mírová dohoda je na dosah. Není však jasné, zda jde o politický optimismus, nebo snahu zakrýt kontroverzní tlak vyvíjený na Ukrajinu.

Ještě chaotičtější situaci činí zprávy, že Witkoff radil Rusům, jak mluvit s Trumpem, aby získali jeho podporu. Trump na to reagoval slovy, že Witkoff prodá Ukrajinu Rusku jako správný obchodník.

I přepracovaný návrh je těžký na strávení

Zelenského čeká obtížná volba. Riskovat ztrátu klíčového spojence, nebo přijmout dohodu, která je výrazně proruská. A pro Kyjev stále obsahuje nepřijatelné body.

Znamenala by formální ztrátu 20 procent území, včetně klíčového obranného pásu na Donbasu, štítu proti ruské armádě. I přes zrušené veto vstupu do NATO by se do aliance zřejmě stejně nedostala a bezpečnostní záruky jsou nedostatečné.

Její přijetí by spustilo obrovský politický otřes v Kyjevě. Armáda a veteráni by to vnímali jako „bodnutí do zad“, za odevzdaná území totiž krváceli. Hrozily by protesty, nestabilita a pád Zelenského. Putin by byl odměněn za agresi vůči suverénnímu státu. Žádné tresty za válečné zločiny nebo únosy ukrajinských dětí. Žádné tresty za masakry v Buči nebo Mariupolu. Západ by to oslabilo a Moskvě zvedlo apetit.

Západ se musí probudit

Ukrajinská diplomacie dlouhodobě kritizuje Západ za nerozhodnost, ať už šlo o dodávky F-16, moderních tanků nebo povolení zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Vše přicházelo pozdě a v nedostatečném množství.

Evropa prochází největší zbrojní renesancí od druhé světové války, přičemž zbrojení neprobíhá jen na papíře. Není však probuzená tak, jak si situace žádá. Je váhavá a při rozhodování ji stále brzdí byrokracie.

„Nemůžeme vyhrát válku, kde Rusko přesně ví, co chce, Ukrajina přesně ví, co chce, ale Západ, bez něhož Ukrajina zvítězit nemůže, neví, za co vlastně bojuje,“ upozornil bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Evropa musí být jednotnější a rozhodnější, pokud má zabránit vítězství Ruska na Ukrajině a případně i potenciálnímu ruskému útoku na NATO.

Ukrajina se ocitla v nejkritičtějším bodě války. Buď bude nadále vzdorovat nátlaku ze strany USA, nebo mu podlehne a dosáhne kompromisu, který ji zanechá slabou, rozdělenou a ohroženou další agresí, zatímco Rusko, zbaveno sankcí a s válečnou ekonomikou, bude nadále zbrojit a stupňovat svou agresivitu vůči Západu, přestože se bavíme o rozpadající se ekonomice s demografickou krizí na krku.

Reklama

Doporučujeme

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

Německo bude v EU prosazovat zmírnění zákazu aut se spalovacími motory

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom dnes informovali jejich předsedové. Dosáhnout chce Německo mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

J.D. a Turk se vracejí. Scrubs hlásí comeback po 15 letech

Návrat jedné z nejmilovanějších televizních dvojic je na spadnutí. První teaser po letech mlčení potvrzuje, že Sacred Heart znovu otevře své brány a parta doktorů se chystá znovu do akce. Fanoušky se můžou těšit na nové tváře i nostalgické momenty.

Počet obětí záplav v Thajsku podle vlády vzrostl na 145, nejvíce zasažen je jih

Počet obětí záplav v Thajsku vzrostl na 145, napsala dnes s odvoláním na mluvčího vlády agentura AFP. Předchozí bilance činila 87 obětí. Nejvíce mrtvých je v jihothajské provincii Songchlá, kde od začátku týdne platí stav nouze. Přírodní katastrofa postihla nejméně 3,6 milionu lidí.

Sýrie hlásí devět mrtvých po útoku Izraele, ten informoval o zraněných vojácích

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo devět lidí. Dnes o tom s odvoláním na syrskou státní televizi informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu. Zranění utrpělo šest izraelských vojáků, tři z nich jsou ve vážném stavu.

Africké lesy přestaly pohlcovat uhlík. Nová studie varuje před zásadním zlomem

Afrika ztratila jednu z nejdůležitějších klimatických výhod. Lesy, které dříve pohlcovaly obrovské množství uhlíku, začaly uhlík naopak vypouštět. Vědci přinášejí data, která mění dosavadní představy o fungování tropických ekosystémů a upozorňují, že svět přichází o klíčový přírodní štít.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama