Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.
„Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera,“ prohlásil Zelenskyj.
💬 “Now Ukraine may find itself facing a very difficult choice. Either loss of dignity, or the risk of losing a key partner,” Zelensky said.➡️ https://t.co/RlRi9SZz6K #UkraineWar pic.twitter.com/e4I8f7SNzB
— MSN (@MSN) November 21, 2025
Putin řekl, že Američané s návrhem Rusy seznámili, ale detailně jej neprobírali. Rovněž prohlásil, že americké straně se zřejmě nedaří získat souhlas Ukrajiny. „Ukrajina je proti. Je zjevné, že Ukrajina a její evropští spojenci se dosud nacházejí v izolaci a sní tom, že uštědří Rusku strategickou porážku na bojišti,“ řekl Putin.
Návrh počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina postoupí Rusku i ty části Doněcké a Luhanské oblasti, které ruská armáda dosud nedobyla. V případě Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko z části okupuje, bude hranici tvořit současná frontová linie. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i možnému budoucímu rozšiřování Severoatlantické aliance o další země. Návrh obsahuje i omezení velikosti ukrajinské armády na 600.000 vojáků, o ruských silách se dokument nijak nezmiňuje.
Kancelář ukrajinského prezidenta ve čtvrtek uvedla, že Zelenskyj obdržel návrh plánu a bude o něm s americkou stranou dál jednat. Závazek s USA spolupracovat na návrhu dnes ukrajinský prezident zopakoval. Zelenskyj si podle Reuters telefonoval s americkým prezidentem J. D. Vancem, rozhovor s Trumpem se pak očekává v příštím týdnu.
O věci mezitím se Zelenským telefonicky diskutovali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Výsledkem rozhovoru je pak podle Berlína to, že výchozím bodem mírových jednání má být stávající fronta.
Merz večer telefonicky jednal s Trumpem. K telefonátu šéf spolkové vlády řekl, že se oba dohodli na koordinaci na úrovni poradců a že o obsahu hovoru chce nyní informovat evropské partnery. Podrobnosti Berlín neuvedl.
Podle informací britského listu Financial Times (FT) čelí Ukrajina ze strany USA intenzivnímu tlaku, aby plán rychle přijala. O silném tlaku informovala také agentura Reuters, podle které USA hrozí Ukrajině, že zastaví dodávky zbraní, pokud dohodu nepřijme. Washington chce mít od Zelenského souhlas do 27. listopadu. Tuto lhůtu Trump v rozhovoru se stanicí FOX News Radio označil za vhodnou, zároveň ale nevyloučil prodloužení termínu.
Podle FT je nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně.
Ukrajina mezitím od evropských spojenců obdržela slova podpory. Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud by se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Finský prezident Alexander Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost, napsal český prezident Petr Pavel na X. Český premiér v demisi Petr Fiala uvedl, že Česko podporuje americké úsilí ukončit válku, zároveň však řekl, že o budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny nelze rozhodovat bez jejího souhlasu. Ministr zahraničí Jan Lipavský na X připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Slovenský premiér Robert Fico, jehož země usiluje o dobré vztahy s Moskvou, americký plán přivítal. Řekl, že pokud bude schválen, vyjde Rusko z války jako naprostý vítěz a mimořádně morálně a ekonomicky posílené.
Úzké vztahy s Ruskem udržuje také Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán v rozhlase hovořil o rozhodujícím okamžiku a o tom, že klíčové budou příští dva až tři týdny. Zmínil, že na obzoru je mírový summit v Budapešti. V Budapešti Trump plánoval setkání s Putinem, které se ale neuskutečnilo.
Analytici, které ČTK oslovila, americký plán vidí jako spíše nakloněný Rusku. Poukazují také na body včetně ústupků na Donbasu, omezení armády či podmínek pro odpuštění trestných činů, které by Kyjev nemohl akceptovat. Francouzský deník Le Figaro pak napsal, že plán, který chce Trumpova vláda vnutit Ukrajině, je odsouzen k nezdaru.
Plán podle analýzy AFP znamená, že Kyjev by bez boje nově vydal Rusku území o velikosti Lucemburska. Agentura rovněž dodala, že Rusko by i s dříve anektovanými či obsazenými regiony ovládlo pětinu Ukrajiny.
