Po čtvrtečním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, po němž americký prezident oznámil plánované setkání v Budapešti, se rozbíhají konkrétní přípravy. Summit má být pokusem o posun v jednáních o ukončení války na Ukrajině, ale zároveň vyvolává obavy, že Moskva získává další prostor pro manévr.
Podle Kremlu by se už v příštích dnech měli sejít hlavní diplomaté obou zemí — Marco Rubio a Sergej Lavrov — aby dohodli rámec budapešťského summitu. Ruská strana hovoří o „pozitivní a konstruktivní atmosféře“, zatímco Washington zůstává zdrženlivý a zdůrazňuje, že „žádné zásadní dohody zatím nepadly“.
Na bojišti mezitím přituhuje. Rusko zasáhlo ukrajinská energetická zařízení, což způsobilo výpadky proudu v několika regionech. Zatímco Kreml tvrdí, že útočí na vojenské cíle, Kyjev varuje, že cílem se znovu stává civilní infrastruktura. Údery přicházejí právě ve chvíli, kdy se v USA znovu otevírá otázka dodávek dlouhého dosahu Tomahawků.
Budapešť se mezitím připravuje na diplomatickou roli, jakou v Evropě neměla od studené války. Premiér Viktor Orbán, dlouholetý spojenec obou lídrů, označil plánovaný summit za „velkou šanci pro mír“. Maďarsko, které se rozhodlo vystoupit z Mezinárodního trestního soudu, tak může být pro Putina bezpečným místem, kam by mohl po letech znovu přicestovat.
Nad celou iniciativou ale visí otazníky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se právě chystá k jednání v Bílém domě, kde chce od Trumpa slyšet jasné závazky. V Kyjevě se obávají, že Moskva summit využije k natahování času. Naděje, že se v Budapešti skutečně přiblíží konec války, proto zůstává spíše opatrná než euforická.