Příběh o údajném únosu režiséra Jiřího Adamce dostal další obrat. Manželka Jana Adamcová odmítá, že by mu škodila, a bere na sebe plnou odpovědnost za jeho péči. Partnerka Veronika Maschková mluví o únosu z kavárny. Do děje vstupuje i herec Dalibor Gondík. Spor sílí, emoce taky.
Jana Adamcová znovu nastavila rámec. Říká, že mluví naposledy. „Omlouvám se, že nebudu zacházet do podrobností, jde o trestněprávní rovinu a já nemám v úmyslu jakkoliv toto řízení ohrozit,“ uvedla. Vzkazuje, že chrání rodinu a plní slib ze svatby.
Adamcová zdůrazňuje, že nese péči o manžela i zodpovědnost vůči dětem. „Jsem zákonnou manželkou mého muže a matkou našich dětí. Můj muž je vážně nemocný a já mám zodpovědnost se o něj postarat a zajistit mu důstojné podmínky pro život a tu nejlepší lékařskou péči,“ říká. Podle ní se už nechce „brodit ve špíně“.
Verze partnerky a epizoda z kavárny
Veronika Maschková popisuje jiný scénář. Tvrdí, že Adamce někdo z kavárny odvedl a on nechal u stolu věci. Mluví o únosu. Uvádí, že vše spustila soudní obsílka o svéprávnosti. Podle ní Jana situaci vyhrotila.
Do příběhu se připletl Dalibor Gondík. Maschková ho označuje za muže, který Adamce od stolu odvedl. Gondík to odmítá. Připomíná dlouholeté přátelství s oběma a nedávné natáčení rozhovoru. „Vůbec nic v tom nehledejte,“ reaguje stručně. Dodává, že zná oba manžele třicet let.
Hranice péče a obvinění z manipulace
Adamcová varuje před manipulacemi s nemocným člověkem. „Každý, kdo má jen trochu povědomí o tom, co znamená pečovat o člověka s neurodegenerativním onemocněním, ví, jak snadno je možné s takovým člověkem manipulovat,“ říká. Vyslovuje jasné odmítnutí: „Nedovolím, aby bylo s mým mužem jakkoli manipulováno a aby byl jakkoli kýmkoli zneužit.“
Trvá na tom, že Adamec je v rodinném zázemí. Mluví o potřebné lékařské péči a o tom, že veřejné spory končí. „Už se k žádným dalším nařknutím a lžím vyjadřovat nebudu,“ dodává. Vzkaz míří i k lidem, kteří rodinu neznají: žádá soudnost a zdravý rozum.
Maschková naopak říká, že Jana chtěla manžela zbavit svéprávnosti. Tvrdí, že šlo o zásah do jeho svobody. Připomíná ztracené věci v kavárně jako důkaz neplánovaného odchodu. Popisuje i období, kdy měl Adamec přespávat v hotelu.
Adamcová reaguje, že nechce veřejné praní prádla. Zdůrazňuje právo chránit nemocného a rodinu. Odmítá ambice, které přisuzuje partnerce svého muže. „Tohle mé psaní je určeno těm, kteří nás osobně neznají a nemají dostatek informací,“ uzavírá.