Napětí mezi Západem a Ruskem v posledních dnech eskalovalo. Na sociálních sítích začali uživatelé vyjadřovat obavy z třetí světové války. Americký prezident Donald Trump již poněkolikáté slovně demonstroval frustraci z chování Ruska a pohrozil mu tvrdými sankcemi. Severoatlantická aliance (NATO) je v pohotovosti.
Polský vzdušný prostor narušily téměř dvě desítky ruských dronů. Spojenecké stíhačky zlikvidovaly čtyři z nich. Jeden ze zničených dronů nicméně zasáhl obytný dům. Nikdo nebyl zraněn, incident však vyvolal zděšení, šok a znepokojení.
News analysis: As Moscow and Minsk seek to show off their latest military capabilities, their NATO neighbors are expecting the two allies to probe their defenses. https://t.co/In71BtT4eW
— The Moscow Times (@MoscowTimes) September 12, 2025
K tomuto bezprecedentnímu narušení bezpečnosti došlo jen dva dny před vojenskými manévry ruské a běloruské armády Západ 2025. Značné znepokojení vyvolaly v Evropě hned po jejich oznámení. Svět pamatuje na podobné cvičení v Bělorusku před invazí na Ukrajinu. Jakmile skončilo, ruské jednotky neodcházely. Naopak přibývaly další a u hranic s Ukrajinou rostla vojenská infrastruktura.
Západní experti i lídři se obávali možné invaze do některé členské země NATO, jiní zase hovořili o ruském šíření psychického teroru.
Cvičení Západ 2025 už probíhá. Navzdory zvýšenému napětí a silným emocím však nepředstavuje vážnou hrozbu pro okolní země. Odborníci nevěří, že by po skončení manévrů ruská armáda vtrhla do Polska nebo Pobaltí.
Ruské drony nemusely narušit polský vzdušný prostor záměrně
Podle polského premiéra Donalda Tuska není jeho země v ozbrojeném konfliktu, ale ocitla se mu nejblíže od konce druhé světové války.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru za úmysl. Podle některých názorů šlo o provokaci, nepovedený útok na cíle v Polsku nebo testování reakce NATO.
Jiní zastávají názor, že šlo o chybu. Drony útočící na Ukrajinu u hranic s Polskem a Pobaltím mohou skončit na území NATO náhodou (stalo se to třeba s Rumunskem). Že nešlo o záměr, si myslí i expert na Rusko Jiří Just.
„Řekl bych, že ty drony měly špatnou trajektorii. Domnívám se, že jde o výsledek té válečné reality. Operátoři v Moskvě si zkrátka mohli spočítat, že když útočí na cíle na východní Ukrajině, tak nejlepší trasa vede přes Polsko. Využívají jakýchkoli prostředků, včetně narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance, což samozřejmě není žádná legrace,“ uvedl spolupracovník CNN Prima News v Moskvě.
Nevyloučil ani možnost, že drony odklonila ukrajinská vzdušná obrana – třeba formou radioelektronického boje.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski však zastává názor, že šlo o provokaci Ruska s cílem zesměšnit Trumpa, který po incidentu opakovaně prohlásil, že mu s ruským protějškem Vladimirem Putinem dochází trpělivost. Hrozí masivními sankcemi, ale na Moskvu je neuvalí, dokud se nepřipojí i členské státy NATO.
Podle bezpečnostního experta Andora Šándora nedává testování protivzdušné obrany Polska smysl. Země má velmi silnou armádu a usilovně se připravuje na válku. Kromě toho má skvělé vztahy s Trumpem – právě díky vysokým investicím do obrany. Pokud by chtěla Moskva testovat reakce NATO, učinila by tak v Pobaltí, míní odborník.
Bez ohledu na to, jak to bylo, aliance musí reagovat. A tak se stalo. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyhlásil operaci Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem je posílit protivzdušnou obranu východního křídla aliance. Zúčastní se země jako Velká Británie, Dánsko, Francie, Německo a postupně mají přibývat další.
Druhý 24. únor se letos nezopakuje, Rusko na další invazi nemá kapacity
Polsko uzavřelo kvůli rusko-běloruskému cvičení všechny hraniční přechody s Běloruskem a poslalo k východní hranici 40 tisíc vojáků včetně obrněné techniky. Důvodem je zajištění bezpečnosti a připravenost na možný akt agrese ze strany Ruska.
I Litva podél svých hranic rozmístila 17 tisíc vojáků. V Baltském moři nacvičuje Německo rychlé nasazení sil v Litvě. Moskva neuvedla, kolik vojáků se manévrů v Bělorusku účastní. Odhady hovoří o desítkách tisících mužů, jiné o zhruba 13 tisících. Běloruští představitelé rovněž hovořili o 13 tisících. Později své prognózy snížily na polovinu.
I při posledním cvičení v Bělorusku byly počty nejprve nižší. Později se však u hranice s Ukrajinou shromáždilo na 200 tisíc vojáků. Zatím se však zdá, že jsou manévry menší než v roce 2022 a odehrávají se hlouběji na území Běloruska.
Jejich cílem je nácvik odražení útoku nepřítele, zabrání obranných pozic a přechod do protiútoku. Testovat se mají drony, umělá inteligence (AI) nebo rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice. Cvičení se zaměří na testování životnosti nových technologií včetně zařízení elektronického boje.
Moskva tvrdí, že není namířeno proti žádné zemi a nemá vést k aktu agrese proti jakémukoli členskému státu NATO. Minsk opakovaně ujišťoval, že proběhne v podstatné vzdálenosti od hranic s východoevropskými zeměmi. „Jsou to rutinní cvičení, která nejsou namířena proti nikomu jinému,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov. „Jde o pokračování naší obranné spolupráce a o zlepšení integrace mezi dvěma strategickými spojenci.“
Podle expertů cvičení nepředstavují bezprostřední hrozbu. „Analyzoval bych to z pohledu zahraniční politiky. Rusko se nyní laserově zaměřuje na Ukrajinu. Nemá dostatečnou velikost a rozsah kapacit potřebných k útoku na Evropu,“ řekl Kirill Shamiev, expert na ruskou armádu z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Mluvčí polského ministerstva obrany ovšem upozornil, že Rusko si nenechá ujít příležitost prozkoumat obranyschopnost východního křídla NATO. Dojít může ke kybernetickým útokům, rušení GPS nebo drobným vojenským incidentům.
Podle Shamieva předvádí Rusko takzvanou „železnou diplomacii“. Chce předvést své obranné schopnosti s ohledem na bezpečnostní prostředí a válku na Ukrajině.
Je zřejmé, že útok na další zemi si nepřeje ani Minsk, který se obává rostoucího ruského vlivu a ztráty své suverenity, a který stojí o zlepšení vztahů s USA a Evropou. Právě běloruští úředníci rozhodli, že se manévry posunou hlouběji na běloruské území, aby nebyly vnímány jako provokace nebo akt agrese.
Vzhledem ke strategické poloze Běloruska jsou však západní lídři i experti přesvědčeni, že bez ohledu na postoj země by Rusko zahájilo další invazi z jejího území.
Obavy vzbuzuje i nová ruská dezinformační vlna namířená na Finsko, které se přidalo k NATO po vypuknutí války na Ukrajině. U jeho hranic navíc roste ruská vojenská infrastruktura včetně ubytoven pro vojáky.