AnalýzyANALÝZA: Chystá se Rusko zaútočit na Evropu? Odpovídají experti

ANALÝZA: Chystá se Rusko zaútočit na Evropu? Odpovídají experti

Napětí mezi Západem a Ruskem v posledních dnech eskalovalo. Na sociálních sítích začali uživatelé vyjadřovat obavy z třetí světové války. Americký prezident Donald Trump již poněkolikáté slovně demonstroval frustraci z chování Ruska a pohrozil mu tvrdými sankcemi. Severoatlantická aliance (NATO) je v pohotovosti.

Polský vzdušný prostor narušily téměř dvě desítky ruských dronů. Spojenecké stíhačky zlikvidovaly čtyři z nich. Jeden ze zničených dronů nicméně zasáhl obytný dům. Nikdo nebyl zraněn, incident však vyvolal zděšení, šok a znepokojení.

K tomuto bezprecedentnímu narušení bezpečnosti došlo jen dva dny před vojenskými manévry ruské a běloruské armády Západ 2025. Značné znepokojení vyvolaly v Evropě hned po jejich oznámení. Svět pamatuje na podobné cvičení v Bělorusku před invazí na Ukrajinu. Jakmile skončilo, ruské jednotky neodcházely. Naopak přibývaly další a u hranic s Ukrajinou rostla vojenská infrastruktura.

Západní experti i lídři se obávali možné invaze do některé členské země NATO, jiní zase hovořili o ruském šíření psychického teroru.

Cvičení Západ 2025 už probíhá. Navzdory zvýšenému napětí a silným emocím však nepředstavuje vážnou hrozbu pro okolní země. Odborníci nevěří, že by po skončení manévrů ruská armáda vtrhla do Polska nebo Pobaltí.

Ruské drony nemusely narušit polský vzdušný prostor záměrně

Podle polského premiéra Donalda Tuska není jeho země v ozbrojeném konfliktu, ale ocitla se mu nejblíže od konce druhé světové války.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru za úmysl. Podle některých názorů šlo o provokaci, nepovedený útok na cíle v Polsku nebo testování reakce NATO.

Jiní zastávají názor, že šlo o chybu. Drony útočící na Ukrajinu u hranic s Polskem a Pobaltím mohou skončit na území NATO náhodou (stalo se to třeba s Rumunskem). Že nešlo o záměr, si myslí i expert na Rusko Jiří Just.

„Řekl bych, že ty drony měly špatnou trajektorii. Domnívám se, že jde o výsledek té válečné reality. Operátoři v Moskvě si zkrátka mohli spočítat, že když útočí na cíle na východní Ukrajině, tak nejlepší trasa vede přes Polsko. Využívají jakýchkoli prostředků, včetně narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance, což samozřejmě není žádná legrace,“ uvedl spolupracovník CNN Prima News v Moskvě.

Nevyloučil ani možnost, že drony odklonila ukrajinská vzdušná obrana – třeba formou radioelektronického boje.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski však zastává názor, že šlo o provokaci Ruska s cílem zesměšnit Trumpa, který po incidentu opakovaně prohlásil, že mu s ruským protějškem Vladimirem Putinem dochází trpělivost. Hrozí masivními sankcemi, ale na Moskvu je neuvalí, dokud se nepřipojí i členské státy NATO.

Podle bezpečnostního experta Andora Šándora nedává testování protivzdušné obrany Polska smysl. Země má velmi silnou armádu a usilovně se připravuje na válku. Kromě toho má skvělé vztahy s Trumpem – právě díky vysokým investicím do obrany. Pokud by chtěla Moskva testovat reakce NATO, učinila by tak v Pobaltí, míní odborník.

Bez ohledu na to, jak to bylo, aliance musí reagovat. A tak se stalo. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyhlásil operaci Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem je posílit protivzdušnou obranu východního křídla aliance. Zúčastní se země jako Velká Británie, Dánsko, Francie, Německo a postupně mají přibývat další.

Druhý 24. únor se letos nezopakuje, Rusko na další invazi nemá kapacity

Polsko uzavřelo kvůli rusko-běloruskému cvičení všechny hraniční přechody s Běloruskem a poslalo k východní hranici 40 tisíc vojáků včetně obrněné techniky. Důvodem je zajištění bezpečnosti a připravenost na možný akt agrese ze strany Ruska.

I Litva podél svých hranic rozmístila 17 tisíc vojáků. V Baltském moři nacvičuje Německo rychlé nasazení sil v Litvě. Moskva neuvedla, kolik vojáků se manévrů v Bělorusku účastní. Odhady hovoří o desítkách tisících mužů, jiné o zhruba 13 tisících. Běloruští představitelé rovněž hovořili o 13 tisících. Později své prognózy snížily na polovinu.

I při posledním cvičení v Bělorusku byly počty nejprve nižší. Později se však u hranice s Ukrajinou shromáždilo na 200 tisíc vojáků. Zatím se však zdá, že jsou manévry menší než v roce 2022 a odehrávají se hlouběji na území Běloruska.

Jejich cílem je nácvik odražení útoku nepřítele, zabrání obranných pozic a přechod do protiútoku. Testovat se mají drony, umělá inteligence (AI) nebo rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice. Cvičení se zaměří na testování životnosti nových technologií včetně zařízení elektronického boje.

Moskva tvrdí, že není namířeno proti žádné zemi a nemá vést k aktu agrese proti jakémukoli členskému státu NATO. Minsk opakovaně ujišťoval, že proběhne v podstatné vzdálenosti od hranic s východoevropskými zeměmi. „Jsou to rutinní cvičení, která nejsou namířena proti nikomu jinému,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov. „Jde o pokračování naší obranné spolupráce a o zlepšení integrace mezi dvěma strategickými spojenci.“

Podle expertů cvičení nepředstavují bezprostřední hrozbu. „Analyzoval bych to z pohledu zahraniční politiky. Rusko se nyní laserově zaměřuje na Ukrajinu. Nemá dostatečnou velikost a rozsah kapacit potřebných k útoku na Evropu,“ řekl Kirill Shamiev, expert na ruskou armádu z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Mluvčí polského ministerstva obrany ovšem upozornil, že Rusko si nenechá ujít příležitost prozkoumat obranyschopnost východního křídla NATO. Dojít může ke kybernetickým útokům, rušení GPS nebo drobným vojenským incidentům.

Podle Shamieva předvádí Rusko takzvanou „železnou diplomacii“. Chce předvést své obranné schopnosti s ohledem na bezpečnostní prostředí a válku na Ukrajině.

Je zřejmé, že útok na další zemi si nepřeje ani Minsk, který se obává rostoucího ruského vlivu a ztráty své suverenity, a který stojí o zlepšení vztahů s USA a Evropou. Právě běloruští úředníci rozhodli, že se manévry posunou hlouběji na běloruské území, aby nebyly vnímány jako provokace nebo akt agrese.

Vzhledem ke strategické poloze Běloruska jsou však západní lídři i experti přesvědčeni, že bez ohledu na postoj země by Rusko zahájilo další invazi z jejího území.

Obavy vzbuzuje i nová ruská dezinformační vlna namířená na Finsko, které se přidalo k NATO po vypuknutí války na Ukrajině. U jeho hranic navíc roste ruská vojenská infrastruktura včetně ubytoven pro vojáky.

Doporučujeme

Macron slíbil Zelenskému střely do protivzdušných systémů

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil hlavě ukrajinského státu Volodymyru Zelenskému dodávky střel do systémů protivzdušné obrany. Oznámil to na síti X. Zelenskyj uvedl, že během telefonátu mu Macron řekl, že Francie pomůže Ukrajině také v jednáních s dalšími zeměmi, které mají nedostatkové střely do protivzdušných kompletů Patriot. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, se v poslední době jen s obtížemi brání útokům balistickými raketami. Důvodem je podle dostupných informací nedostatek munice do patriotů.

Průmysl táhne eurozónu vzhůru, podnikatelská aktivita je nejsilnější za devět měsíců

Podnikatelská aktivita v eurozóně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za devět měsíců. Oživení táhl především průmysl, který zaznamenal nejlepší výsledek za více než čtyři roky. Firmám zároveň přibývají nové zakázky a po několika měsících začaly znovu nabírat zaměstnance.

Z Bulharska odletěly tankovací letouny USA, jejichž rozmístění kritizoval Írán

Leteckou základnu Bezmer na jihovýchodě Bulharska opustila dvojice amerických vojenských tankovacích letounů, jejichž tamní rozmístění kritizoval Írán. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Deník Financial Times (FT) tento týden napsal, že i kvůli těmto tankovacím strojům zvažovali íránští představitelé údery na cíle v Bulharsku.

Americký soud zrušil Trumpův zákaz imigračních víz pro občany 75 zemí

Federální soud v New Yorku zrušil politiku administrativy Donalda Trumpa, která pozastavila vydávání přistěhovaleckých víz občanům 75 zemí. Soudkyně rozhodla, že ministr zahraničí Marco Rubio překročil své pravomoci a plošné odmítání žádostí na základě státní příslušnosti odporuje americkému imigračnímu zákonu.

Při zemětřesení ve východním Japonsku bylo zraněno nejméně 23 lidí

Východní Japonsko, včetně oblasti Tokia, dnes ráno postihlo středně silné zemětřesení o síle 5,9 stupně. Podle úřadů bylo zraněno nejméně 23 lidí, uvedla agentura Kjódó.

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, sedm lidí utrpělo zranění

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, voda zaplavila ulice, uvěznila lidi v automobilech a sedm lidí kvůli počasí utrpělo zranění. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich lidem z aut uvězněných v povodňové vodě pomáhali hasiči.

Vatikán investuje 100 milionů eur do výstavby agrovoltaické elektrárny

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Kanada přijde se stejnými cly

Spojené státy dnes ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard Kč). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Markem Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit. Informuje o tom agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem. Reagoval tak na opakované žádosti ze strany Bagdádu. Informovala o tom dnes íránská státní agentura IRNA.

Lední medvědi stále častěji loví ptáky kvůli úbytku mořského ledu

Lední medvědi v arktické Aljašce stále častěji vyrážejí na pobřežní ostrovy, kde napadají ptačí kolonie a ničí jejich hnízda. Úbytek mořského ledu je připravuje o tradiční lov tuleňů a část medvědů tak hledá potravu na souši. Pro některé arktické ptáky se tím vytváří nový a rostoucí tlak na rozmnožování.

Ukrajina zaútočila na logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon

Logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon v Samarské oblasti se v noci na dnešek stalo terčem ukrajinského dronového útoku, který způsobil požár ve skladu. Informovala o tom samotná společnost a média. Ruské úřady podle Reuters informují o nejméně šesti zabitých civilistech při ukrajinských útocích na Rusko a Moskvou okupovaný ukrajinský region.

Bitcoin vystřelil k 80 tisícům dolarů, za týden přidal přes 20 procent

Bitcoin má za sebou nejsilnější týden za více než dva roky. Největší kryptoměna se v pátek přiblížila hranici 80 tisíc dolarů a během týdne si připsala více než 20 procent. K růstu přispěl příliv peněz do bitcoinových ETF, uzavírání krátkých pozic i vývoj na americkém dluhopisovém trhu.

Brie Larson dokončila natáčení thrilleru Skeletons

Brie Larson si zahrála v dalším temném thrilleru. V australském státě Victoria skončilo natáčení psychologického thrilleru Skeletons, který režíroval J.T. Mollner a jehož producentem je J. J. Abrams. Příběh se zaměří na chlapce, jenž postupně zjišťuje, že jeho rodiče skrývají znepokojivé tajemství spojené s jeho matkou.

Walmart hlásí nejslabší růst prodejů za šest let, akcie prudce klesly

Americkému maloobchodnímu řetězci Walmart zpomalil růst srovnatelných prodejů v USA na 2,6 procenta, což je nejslabší tempo za šest let. Firma přesto překonala očekávání v tržbách i zisku a zvýšila celoroční výhled. Investory výsledky nepřesvědčily a akcie Walmartu klesly o více než devět procent.

USA vyslaly Poseidon přes Tchajwanský průliv. Čína letoun sledovala

Americký námořní hlídkový letoun P-8A Poseidon v pátek proletěl Tchajwanským průlivem v mezinárodním vzdušném prostoru. Americká armáda označila přelet za ukázku svého závazku ke svobodnému a otevřenému Indo-Pacifiku. Čínská armáda podle vojenského zdroje stroj po celou dobu sledovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama