Reklama
4.6 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
AnalýzyANALÝZA: Chystá se Rusko zaútočit na Evropu? Odpovídají experti

ANALÝZA: Chystá se Rusko zaútočit na Evropu? Odpovídají experti

Napětí mezi Západem a Ruskem v posledních dnech eskalovalo. Na sociálních sítích začali uživatelé vyjadřovat obavy z třetí světové války. Americký prezident Donald Trump již poněkolikáté slovně demonstroval frustraci z chování Ruska a pohrozil mu tvrdými sankcemi. Severoatlantická aliance (NATO) je v pohotovosti.

Polský vzdušný prostor narušily téměř dvě desítky ruských dronů. Spojenecké stíhačky zlikvidovaly čtyři z nich. Jeden ze zničených dronů nicméně zasáhl obytný dům. Nikdo nebyl zraněn, incident však vyvolal zděšení, šok a znepokojení.

K tomuto bezprecedentnímu narušení bezpečnosti došlo jen dva dny před vojenskými manévry ruské a běloruské armády Západ 2025. Značné znepokojení vyvolaly v Evropě hned po jejich oznámení. Svět pamatuje na podobné cvičení v Bělorusku před invazí na Ukrajinu. Jakmile skončilo, ruské jednotky neodcházely. Naopak přibývaly další a u hranic s Ukrajinou rostla vojenská infrastruktura.

Západní experti i lídři se obávali možné invaze do některé členské země NATO, jiní zase hovořili o ruském šíření psychického teroru.

Cvičení Západ 2025 už probíhá. Navzdory zvýšenému napětí a silným emocím však nepředstavuje vážnou hrozbu pro okolní země. Odborníci nevěří, že by po skončení manévrů ruská armáda vtrhla do Polska nebo Pobaltí.

Ruské drony nemusely narušit polský vzdušný prostor záměrně

Podle polského premiéra Donalda Tuska není jeho země v ozbrojeném konfliktu, ale ocitla se mu nejblíže od konce druhé světové války.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru za úmysl. Podle některých názorů šlo o provokaci, nepovedený útok na cíle v Polsku nebo testování reakce NATO.

Jiní zastávají názor, že šlo o chybu. Drony útočící na Ukrajinu u hranic s Polskem a Pobaltím mohou skončit na území NATO náhodou (stalo se to třeba s Rumunskem). Že nešlo o záměr, si myslí i expert na Rusko Jiří Just.

„Řekl bych, že ty drony měly špatnou trajektorii. Domnívám se, že jde o výsledek té válečné reality. Operátoři v Moskvě si zkrátka mohli spočítat, že když útočí na cíle na východní Ukrajině, tak nejlepší trasa vede přes Polsko. Využívají jakýchkoli prostředků, včetně narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance, což samozřejmě není žádná legrace,“ uvedl spolupracovník CNN Prima News v Moskvě.

Nevyloučil ani možnost, že drony odklonila ukrajinská vzdušná obrana – třeba formou radioelektronického boje.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski však zastává názor, že šlo o provokaci Ruska s cílem zesměšnit Trumpa, který po incidentu opakovaně prohlásil, že mu s ruským protějškem Vladimirem Putinem dochází trpělivost. Hrozí masivními sankcemi, ale na Moskvu je neuvalí, dokud se nepřipojí i členské státy NATO.

Podle bezpečnostního experta Andora Šándora nedává testování protivzdušné obrany Polska smysl. Země má velmi silnou armádu a usilovně se připravuje na válku. Kromě toho má skvělé vztahy s Trumpem – právě díky vysokým investicím do obrany. Pokud by chtěla Moskva testovat reakce NATO, učinila by tak v Pobaltí, míní odborník.

Bez ohledu na to, jak to bylo, aliance musí reagovat. A tak se stalo. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyhlásil operaci Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem je posílit protivzdušnou obranu východního křídla aliance. Zúčastní se země jako Velká Británie, Dánsko, Francie, Německo a postupně mají přibývat další.

Druhý 24. únor se letos nezopakuje, Rusko na další invazi nemá kapacity

Polsko uzavřelo kvůli rusko-běloruskému cvičení všechny hraniční přechody s Běloruskem a poslalo k východní hranici 40 tisíc vojáků včetně obrněné techniky. Důvodem je zajištění bezpečnosti a připravenost na možný akt agrese ze strany Ruska.

I Litva podél svých hranic rozmístila 17 tisíc vojáků. V Baltském moři nacvičuje Německo rychlé nasazení sil v Litvě. Moskva neuvedla, kolik vojáků se manévrů v Bělorusku účastní. Odhady hovoří o desítkách tisících mužů, jiné o zhruba 13 tisících. Běloruští představitelé rovněž hovořili o 13 tisících. Později své prognózy snížily na polovinu.

I při posledním cvičení v Bělorusku byly počty nejprve nižší. Později se však u hranice s Ukrajinou shromáždilo na 200 tisíc vojáků. Zatím se však zdá, že jsou manévry menší než v roce 2022 a odehrávají se hlouběji na území Běloruska.

Jejich cílem je nácvik odražení útoku nepřítele, zabrání obranných pozic a přechod do protiútoku. Testovat se mají drony, umělá inteligence (AI) nebo rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice. Cvičení se zaměří na testování životnosti nových technologií včetně zařízení elektronického boje.

Moskva tvrdí, že není namířeno proti žádné zemi a nemá vést k aktu agrese proti jakémukoli členskému státu NATO. Minsk opakovaně ujišťoval, že proběhne v podstatné vzdálenosti od hranic s východoevropskými zeměmi. „Jsou to rutinní cvičení, která nejsou namířena proti nikomu jinému,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov. „Jde o pokračování naší obranné spolupráce a o zlepšení integrace mezi dvěma strategickými spojenci.“

Podle expertů cvičení nepředstavují bezprostřední hrozbu. „Analyzoval bych to z pohledu zahraniční politiky. Rusko se nyní laserově zaměřuje na Ukrajinu. Nemá dostatečnou velikost a rozsah kapacit potřebných k útoku na Evropu,“ řekl Kirill Shamiev, expert na ruskou armádu z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Mluvčí polského ministerstva obrany ovšem upozornil, že Rusko si nenechá ujít příležitost prozkoumat obranyschopnost východního křídla NATO. Dojít může ke kybernetickým útokům, rušení GPS nebo drobným vojenským incidentům.

Podle Shamieva předvádí Rusko takzvanou „železnou diplomacii“. Chce předvést své obranné schopnosti s ohledem na bezpečnostní prostředí a válku na Ukrajině.

Je zřejmé, že útok na další zemi si nepřeje ani Minsk, který se obává rostoucího ruského vlivu a ztráty své suverenity, a který stojí o zlepšení vztahů s USA a Evropou. Právě běloruští úředníci rozhodli, že se manévry posunou hlouběji na běloruské území, aby nebyly vnímány jako provokace nebo akt agrese.

Vzhledem ke strategické poloze Běloruska jsou však západní lídři i experti přesvědčeni, že bez ohledu na postoj země by Rusko zahájilo další invazi z jejího území.

Obavy vzbuzuje i nová ruská dezinformační vlna namířená na Finsko, které se přidalo k NATO po vypuknutí války na Ukrajině. U jeho hranic navíc roste ruská vojenská infrastruktura včetně ubytoven pro vojáky.

Reklama

Doporučujeme

Netanjahu podle médií podpořil příměří USA s Íránem, na Libanon se nevztahuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média. Prostředník mezi Washingtonem a Teheránem, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v dřívějším vyjádření uvedl, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

Morgan Stanley může spustit svůj bitcoinový ETF už ve středu

Morgan Stanley může už ve středu rozjet vlastní spotový bitcoinový ETF. Pro trh by to byl důležitý moment, protože jde o první takový fond od velké americké banky. Investorům nabídne jednodušší cestu k bitcoinu bez toho, aby ho museli sami nakupovat a bezpečně uchovávat.

Výhružky Íránu jako poslední kapka. Od Trumpa se odvrací už i jeho spojenci

Americký prezident Donald Trump dál ztrácí podporu v americké společnosti. Po vulgárních výhružkách směrem k Íránu dokonce čelil výzvám k odvolání. Toho by bylo možné dosáhnout pomocí 25. dodatku ústavy. Znovu se také objevily spekulace o Trumpově zdravotním stavu.

Ceny ropy WTI klesly pod 95 dolarů po oznámení příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.

Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s příměřím v celém regionu

Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl dnes pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv, informovala agentura AFP. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Útok na kryptoměnový projekt ukazuje novou taktiku hackerů

Kryptoměnový projekt Drift přišel o 270 milionů dolarů po útoku, který neproběhl klasickým způsobem přes chybu v kódu. Útočníci místo toho několik měsíců budovali důvěru a pronikli přímo do fungování projektu.

Írán po letech propustil Francouze Kohler a Parise

Francouzští občané Cécile Kohler a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Podle zdrojů blízkých francouzskému ministru zahraničí oba opustili Írán dnes ráno a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.

Viceprezident USA J. D. Vance dorazil do Maďarska podpořit Orbána

Americký viceprezident J. D. Vance dorazil do Budapešti, aby podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána před parlamentními volbami, které se konají v neděli 12. dubna.

Trump hrozí Íránu zničením jeho civilizace, pokud neuzavře dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti pohrozil zničením celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu. S odkazem na své dřívější ultimátum napsal, že se dnes večer (v noci na středu SELČ) ukáže. Podle šéfa Bílého domu totiž nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách světa. Na konci příspěvku hrozícím Íránu zničením Trump napsal: "Bůh žehnej skvělému íránskému lidu".

Šéfka tchajwanské opozice zahájila cestu do Číny

Šéfka tchajwanské opozice Čcheng Li-wen míří do Pekingu na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Setkání přichází v době rostoucího napětí mezi oběma stranami a může zásadně ovlivnit domácí politiku na Tchaj-wanu i další směřování vztahů s Čínou.

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem zemřel strojvůdce, řidič je ve vazbě

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem na přejezdu na severu Francie zemřel dnes ráno strojvůdce a na dvě desítky lidí utrpěly zranění. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní prefekturu a železniční společnost SNCF. Podle prefektury jsou dva zranění v kritickém stavu, dalších 14 lidí má zranění neohrožující život. Policie vzala do vazby řidiče kamionu, kterého vyšetřuje pro podezření z neúmyslného zabití. Šéf železniční společnosti SNCF Jean Castex na tiskové konferenci řekl, že signalizace na přejezdu fungovala normálně.

Střelba u izraelského konzulátu v Istanbulu: Jeden útočník je po smrti, další dva zranění

Jeden z útočníků byl zabit a další dva utrpěli zranění při úterní přestřelce s policií před budovou izraelského konzulátu v Istanbulu. Incident si vyžádal také lehká zranění dvou policistů, přičemž v době útoku se na konzulátu nenacházel žádný diplomatický personál.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama