Evropské zemědělství stojí na rozcestí. Farmáři čelí suchu, klesající úrodě i tlaku globalizace. Hledají proto způsoby, jak přežít a přitom chránit půdu i klima. Regenerativní zemědělství a nové obchodní dohody jim mohou nabídnout cestu vpřed – ale také nové překážky.
Na farmách v Portugalsku už dnes vidíme první příklady nového způsobu hospodaření. Farmáři sází směsi rostlin, aby chránili půdu před erozí, zadržují vodu pomocí mulče a využívají přirozená hnojiva. „Cokoli, co přidává půdě odolnost a zachovává ji pro budoucnost, je lepší volbou,“ říká Ruben Jorge, který své pozemky přetváří na regenerativní farmu.
Podobně postupuje i Herberto Brunk. Místo intenzivní orby vysévá krycí plodiny a sleduje, jak se mu v půdě zvyšuje obsah uhlíku. Věří, že i když výnosy nepřijdou hned, dlouhodobě se mu investice vrátí. Navíc jeho pole díky zelenému pokryvu lépe odolávají požárům i suchu.
Regenerativní vlna
Evropa se otepluje rychleji než jiné části světa. Sucha, požáry a degradace půdy ohrožují až 70 % zemědělské půdy. Odborníci proto prosazují regenerativní přístup: rozmanitější plodiny, menší závislost na pesticidech a šetrnější nakládání se zdroji. Studie ukazují, že střídání plodin zvyšuje biodiverzitu i kvalitu vody a snižuje škody způsobené škůdci.
Zatím se tento model prosazuje jen pomalu. Podle Evropské aliance pro regenerativní zemědělství tvoří plně regenerativní farmy asi dvě procenta, dalších deset procent je na cestě. Přesto se ukazuje, že tam, kde se změna podaří, jsou farmy po několika letech ziskovější a méně závislé na drahých hnojivech a chemii.
Momentum is building for regenerative agriculture, a set of approaches that could help farms to weather the changing climate and make them more profitablehttps://t.co/iwVx3NSMQD
— nature (@Nature) September 9, 2025
Politika a obchod
Do hry však vstupuje politika. Evropská unie se zavázala podporovat udržitelné zemědělství, ale zároveň hledá nové obchodní příležitosti. Největší pozornost budí dohoda s jihoamerickým blokem Mercosur. Kritici varují, že levné dovozy hovězího a cukru ohrozí evropské farmáře. Brusel proto slibuje, že bude dovoz přísně sledovat a v případě problémů spustí vyšetřování.
Podle Evropské komise ale právě kombinace nových obchodních trhů a podpory regenerativních praktik může zajistit, že zemědělství zůstane konkurenceschopné a přitom udržitelné. Vize do roku 2040 počítá s tím, že farmaření bude atraktivní i pro mladou generaci, více digitální a méně závislé na fosilních zdrojích. Farmáři i politici ale vědí, že staré postupy už nestačí – a změna je nevyhnutelná.
