Ruská ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí sklouzla do technické stagnace, varoval ve čtvrtek generální ředitel Sberbank German Gref na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Sužuje ji dokonalá bouře vysokých úrokových sazeb, prudce rostoucího rozpočtového deficitu a klesajících příjmů z ropy a plynu. Informovaly o tom servery National Security Journal a The Moscow Times.
Situaci zhoršují útoky ukrajinských dronů na energetickou infrastrukturu. Vzniká chaos na vozovkách. K čerpacím stanicím se táhnou kolony aut, aby řidiči zjistili, že pohonné hmoty došly.
Putinomics is falling apart!
— NEXTA (@nexta_tv) September 4, 2025
Sberbank head Gref admitted that the Russian economy in the second quarter “entered a stage of technical stagnation.”
July and August also show clear signs that GDP growth is approaching zero.
A negative takeoff 🤭 pic.twitter.com/FBQ0X4lmdo
Červencové a srpnové údaje podle Grefa naznačují, že ekonomický růst země se blíží nule. Na vině je hned několik faktorů – měnová politika centrální banky, obrovský deficit a vládní výdaje i klesající příjmy z ropy a plynu.
Zatímco se Kreml snaží o „řízené ochlazování“ ekonomiky, experti varují, že Rusko se potýká s problémy a technická recese je velmi reálnou možností.
„Hlavním hybatelem je samozřejmě klíčová úroková sazba,“ uvedl Gref. „Podle našich interních odhadů se sazba do konce roku bude pohybovat kolem 14 procent. Stačí to k tomu, aby se ekonomika začala zotavovat? Podle našeho názoru nestačí. Vzhledem k současné úrovni inflace lze oživení očekávat pouze tehdy, když sazba dosáhne 12 procent nebo nižší,“ upozornil šéf největší ruské banky.
„Je důležité ukončit období řízeného ochlazování ekonomiky, aby nespadla do stagnace. Restartování ekonomiky později bude mnohem obtížnější než její ochlazení,“ poznamenal.
Projekce na příští rok
Přechod na válečnou ekonomiku, mezinárodní sankce – to vedlo k extrémnímu růstu inflace. Aby ji centrální banka zkrotila, zvýšila loni v září svou klíčovou úrokovou sazbu na dvacetileté maximum 21 procent. Od té doby ji sice snížila na 18 procent, měnovou politiku ale zmírňuje opatrně. Státní výdaje jsou totiž stále příliš vysoké.
Ministr financí Anton Siluanov minulý týden ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl, že projekce růstu pro příští rok klesly z 2,5 procenta na 1,5 procenta. Některé odhady se blíží k úrovni 1,2 procenta.
Ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov uvedl, že ekonomika se ochlazuje rychleji, než se čekalo.
V srpnu ministerstvo financí oznámilo rozpočtový deficit dosahující od ledna do července 4,88 bilionu rublů (1,3 bilionu korun). To překračuje celoroční cíl Kremlu.
Na Ukrajině má zároveň ruská armáda značné ztráty lidské síly i techniky. Americký prezident Donald Trump hrozí drtivými sankcemi, pokud válka neskončí.
