Reklama
6.4 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
AnalýzyANALÝZA: Rusko má dostatek vojáků i přes velké ztráty a nezájem jít...

ANALÝZA: Rusko má dostatek vojáků i přes velké ztráty a nezájem jít bojovat

Většina ruských občanů, zejména mladých lidí, se netají tím, že jít bojovat na frontu není zrovna součástí jejich životních plánů. Mnoho z nich přitom ruskou agresi podporuje. A Moskva nemá problém s nedostatkem rekrutů. Jak je to možné? Odpověď se skrývá v sociální propasti Ruska.

Velká část Rusů podporuje válku „na dálku“ a agresivní menšina chce jít bojovat. Verbíři se přitom zaměřují hlavně na etnické menšiny. Buď lákají chudé obyvatele na peníze, nebo je prostě seberou a odvlečou do války. Je snazší najít muže v chudých regionech než v Moskvě, kam úřady verbíře tak často neposílají.  

Ruská armáda tlačí na obránce na východě Ukrajiny. Situace je vážná už delší dobu, nyní se stává kritickou. Největší tlak okupantů byl zaznamenán začátkem měsíce u města Dobropillja na severu Doněcké oblasti. Vpřed se valili ve dvou hrotech. Jejich postup média označovala za nejrychlejší za poslední měsíce.

Cílem zde operujících jednotek není pouštět se přímo do otevřených ozbrojených střetů s Ukrajinci, ale zatlačit je co nejdál je to možné – a doufat, že některé malé jednotky proniknou přes roztáhlou obrannou linii.

Mezitím se administrativa Donalda Trumpa snaží dosáhnout příměří, zatím však bez výsledků.

Někteří analytici se domnívali, že Kreml letos nenajde dostatek branců, aby pokryl ohromující ztráty. Tvrdili, že do konce letošního roku bude muset volit mezi nepopulární mobilizací, nebo příměřím.

Obrovské ztráty

Podle posledních statistik zemřelo na Ukrajině nejméně 115 000 vojáků. Každý měsíc jich padne dalších zhruba 5 000. Některé odhady však hovoří o zhruba dvojnásobku obětí. Podle amerického Centra pro mezinárodní strategická studia (CSIS) dosáhl asi 250 000.

Pokud se podíváme na odhad nevratných ztrát (mrtví a zranění, kteří se již nevracejí na frontu), v červnu toto číslo dosáhlo 32 000, jak uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Nevratné ztráty za tři a půl roku války se odhadují na 500 000 až jeden milion vojáků. Podle samotného Kremlu činí tyto ztráty asi 700 000.

Oficiální statistiky ukazují, že ruská armáda posílila v prvních pěti měsících roku 2025 o 190 000 dobrovolných a smluvních vojáků. Pokud jsou tato čísla správná, měsíční příliv nových rekrutů převyšuje ztráty přibližně o 10 000. Mohou být nadsazená, přesto je zřejmé, že ruské síly v první linii přinejmenším neřídnou. Pravděpodobně dokonce rostou.

Nezájem bojovat

Zajímavostí je, že ruská státní agentura pro veřejné mínění VTsIOM nedávno provedla průzkum týkající se chuti bránit vlast. Výsledky rozhodně neodpovídají představám ruského prezidenta Vladimira Putina.

Celkem 99 procent respondentů mladších 25 let souhlasilo s myšlenkou, že mezi hrdiny Ruska patří ti, co denně „pracují pro dobro společnosti“. S tím, že lze bránit zemi i beze zbraní, souhlasili i příslušníci starších generací.

Další část průzkumu se týkala patriotismu ruské veřejnosti. Pracovníci agentury se zajímali, zda by lidé byli ochotni sloužit v případě přírodní katastrofy nebo války. Bránit zemi se zbraní v ruce by šlo jen 23 procent respondentů. Z pěti možností se právě tato umístila na čtvrtém místě. Oblíbenější bylo dobrovolnictví, práce v jiných sektorech a šíření vlasteneckých poselství. Tedy možnosti nenarušující běžný život.

Jedinou méně populární variantou než jít bojovat byla finanční podpora. Respondenti totiž zřejmě velmi dobře vědí, že v případě krize by jim úřady zabavily peníze bez ptaní.

Nejmenší zájem o to jít bojovat zaznamenal průzkum mezi mladými lidmi. Mezi osobami mladšími 33 let tuto možnost zvolilo jen 17 až 20 procent respondentů.

Nejvíce dychtiví chopit se zbraně byli lidé ve věku 50 až 60 let. Ale vzhledem k tomu, že „ano“ uvedlo sotva 33 procent respondentů, ani v tomto případě se nedá hovořit o nějakém bojovém duchu.

Dostatek mužů

Průzkum je pro Kreml opravdu znepokojivý. Někteří respondenti navíc pravděpodobně předstírali agresivitu jen proto, aby si získali přízeň úřadů, případně ze strachu.

Většina dotázaných Rusů tedy má vlastenecké smýšlení, ale zbraň by do rukou nevzala. Na Ukrajině má ruská armáda obrovské ztráty, ale i přes nezájem veřejnosti jít bojovat za vlast je dokáže nahrazovat.

Kde bere vojáky? Odpověď lze najít ve statistikách padlých. V Moskvě zemřeli v důsledku války pouze tři z 10 000 mužů ve věku 20 až 61 let. Stejná demografická skupina v republice Tuva má 40krát vyšší pravděpodobnost smrti v důsledku války. Právě sem chodí nejčastěji verbíři hledat lidskou sílu.

Jde o jednu z nejchudších oblastí Ruska. Stačí nabídnou plat a muži mají zájem jít bojovat, protože „nich lepšího“ je nečeká. Je zde také obrovská kriminalita, tedy i mnoho současných či bývalých trestanců, kteří mohou být naverbováni dobrovolně, případně nuceně odvedeni. I další regiony jsou na tom mnohem hůř než Moskva. Etnické menšiny a určité demografické skupiny slouží jako zásobárna mužů.

K nahrazování ztrát a zvyšování lidské síly na bojišti to může stačit. Zatím se nedá říct, že by si někdo dovolil se režimu postavit. A to i přesto, že náborové bonusy přestaly v některých regionech růst. Nebo dokonce začaly klesat.

Kreml by mohl vytvořit armádu o síle až 1,5 milionu mužů. Naverbování a nasazení takové síly na Ukrajině je ale nereálné. Lidé se nechtějí hlásit do boje. Tento počet by však pořád mohl stačit k tomu, aby válka pokračovala i příští rok.

S většinou Rusů má Kreml nepsanou smlouvu. Nemusíte čelit mobilizaci, ale nebudete bránit Putinovi ve válce. To znamená neklást odpor a nejednat proti režimu. Naopak musí být připraveni pomoci i jinými způsoby než střelbou z útočné pušky. Udělat všechno pro pokračování konfliktu, aniž by se museli vystavit riziku.

Reklama

Doporučujeme

Příměří mezi USA a Íránem uvítali šéf OSN či Německo, vyzvali k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož je nyní nutné vyjednat trvalý mír.

KLDR odpálila několik balistických střel, uvedl Soul

Severní Korea dnes a v úterý odpálila několik blíže nespecifikovaných balistických střel směrem k Japonskému moři, uvedla jihokorejská armáda. O jaký typ střel šlo, nyní analyzují jihokorejské a americké zpravodajské služby. Informovaly o tom světové agentury.

Ceny ropy klesají. Ale na jak dlouho?

Cenové šoky na trhu s ropou v posledních dnech ve středu vystřídala úleva. Ceny ropy Brent i WTI klesly pod 100 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump souhlasil s dvoutýdenním příměřím.

Americká novinářka unesená v Iráku byla propuštěna

Americká novinářka Shelly Kittleson, kterou unesli v Bagdádu členové proíránské milice Katáib Hizballáh, byla propuštěna, uvedl ministr zahraničí Marco Rubio.

Ropná skvrna z íránské lodi ohrožuje chráněné mangrovy

Ropná skvrna z poškozené íránské lodi se šíří směrem k jedné z nejcennějších mokřadních oblastí na Blízkém východě. Únik paliva míří k mangrovovým porostům Hara, které jsou klíčovým útočištěm pro tažné ptáky, mořské želvy i řadu dalších druhů.

Netanjahu podle médií podpořil příměří USA s Íránem, na Libanon se nevztahuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média. Prostředník mezi Washingtonem a Teheránem, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v dřívějším vyjádření uvedl, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

Morgan Stanley může spustit svůj bitcoinový ETF už ve středu

Morgan Stanley může už ve středu rozjet vlastní spotový bitcoinový ETF. Pro trh by to byl důležitý moment, protože jde o první takový fond od velké americké banky. Investorům nabídne jednodušší cestu k bitcoinu bez toho, aby ho museli sami nakupovat a bezpečně uchovávat.

Výhružky Íránu jako poslední kapka. Od Trumpa se odvrací už i jeho spojenci

Americký prezident Donald Trump dál ztrácí podporu v americké společnosti. Po vulgárních výhružkách směrem k Íránu dokonce čelil výzvám k odvolání. Toho by bylo možné dosáhnout pomocí 25. dodatku ústavy. Znovu se také objevily spekulace o Trumpově zdravotním stavu.

Ceny ropy WTI klesly pod 95 dolarů po oznámení příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.

Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s příměřím v celém regionu

Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl dnes pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv, informovala agentura AFP. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Útok na kryptoměnový projekt ukazuje novou taktiku hackerů

Kryptoměnový projekt Drift přišel o 270 milionů dolarů po útoku, který neproběhl klasickým způsobem přes chybu v kódu. Útočníci místo toho několik měsíců budovali důvěru a pronikli přímo do fungování projektu.

Írán po letech propustil Francouze Kohler a Parise

Francouzští občané Cécile Kohler a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Podle zdrojů blízkých francouzskému ministru zahraničí oba opustili Írán dnes ráno a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama