Letos poprvé v historii všechny členské země NATO splní závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Podle červnového rozhodnutí summitu v Haagu před sebou nicméně mají ještě ambicióznější cíl. Do roku 2035 by měly postupně navýšit výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek na to upozornily agentura Reuters a server France 24.
Podle údajů NATO zveřejněných ve čtvrtek ještě loni více než deset z 32 členů nesplňovalo dvouprocentní hranici stanovenou v roce 2014. V roce 2025 však budou tento závazek plnit všechny státy, sedm z nich přesně na úrovni dvou procent. Celkové výdaje aliance tak přesáhnou 1,5 bilionu dolarů (zhruba 32 bilionů korun).
NATO says all its members will this year hit a previous defence spending target of two percent of GDP — on the way to a five percent spending committment demanded by US President Donald Trump https://t.co/wHLQw0Aj8f pic.twitter.com/b5GQ62sffz
— AFP News Agency (@AFP) August 27, 2025
Řada členských států v posledních letech podstatně zvýšila své vojenské výdaje v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci více investovali do své vlastní obrany.
Rekordmanem je Polsko se 4,48 procenta HDP, následované Litvou (4 procenta) a Lotyšskem (3,73 procenta). Tyto tři země jsou zároveň jediné, které již nyní překračují nový cíl 3,5 procenta HDP.
Nové cíle a tlak z USA
Na summitu v Haagu se spojenci dohodli na navýšení celkových výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta má směřovat na základní výdaje na obranu a 1,5 procenta na širší spektrum oblastí, včetně infrastruktury či kybernetické bezpečnosti. Podle serveru France 24 bylo navýšení investic členských států do obrany také klíčové pro další podporu NATO ze strany Spojených států.
Zatímco země jako Španělsko, Belgie či Itálie musely své plány upravovat na poslední chvíli, východní křídlo aliance se k vyšším výdajům hlásí už nyní. Polsko a pobaltské státy mají podle odhadů dosáhnout pěti procent HDP v příštích letech. Spojené státy alokují na obranu 3,22 procenta HDP, avšak v absolutních číslech tvoří zdaleka největší část celkových výdajů NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při otevření muniční továrny německé společnosti Rheinmetall v Unterlüßu růst obranných výdajů ocenil. Zároveň ovšem zdůraznil, že samotné finance nestačí: „Peníze samy o sobě bezpečnost nezajistí. Odstrašení nevychází z pěti procent. Vychází ze schopnosti… bojovat s potenciálními nepřáteli.“
Několik západních armád a zpravodajských služeb přitom v poslední době varovalo, že Moskva by mohla být připravena zaútočit na zemi NATO do tří až pěti let, pokud skončí válka na Ukrajině. Pentagon přitom provádí revizi svého globálního rozmístění a nevylučuje, že v Evropě omezí svou přítomnost, aby se mohl více soustředit na Čínu.
