V jižní Austrálii se rozšířil nebezpečný květ řasy Karenia mikimotoi. Vnikl i do mokřadu Coorong, který je chráněným územím mezinárodního významu. Voda tu zhnědla, zhoustla a vynesla na břeh tisíce mrtvých živočichů – od červů až po malé ryby.
Bouře na konci května přinesla vysoký příliv a spolu s ním i řasy, které se usadily v severní části laguny. „Začaly se šíleně množit,“ popsala ekoložka Faith Coleman. Laguny jsou plné živin, řasám se daří a výsledkem je „hustý guláš mrtvých mnohoštětinatců“ – zásadní potravy pro ryby i ptáky.
Ekosystém se rozpadá
Zasaženi jsou hlavně živočichové žijící na dně – krabi, šneci, malé platýse i další druhy. Podle vědců jde už o více než 200 druhů. Smrad tlejících těl zůstává, i když koncentrace řas v posledních dnech trochu poklesla. V sedimentech však zůstaly spory. „Jakmile se oteplí, řasa se vrátí,“ říká Coleman.
Rybář Gary Hera-Singh, který v Coorongu loví přes 40 let, změnu zaznamenal jako první. „Voda byla skoro černá, jak hrachová polévka,“ popsal. V zasažené oblasti prý rybolov v podstatě není možný. „Tohle je nejhorší, co jsem kdy viděl.“
Jediný přítok už nestačí
Coorong býval útočištěm pro množství ohrožených druhů. Dnes ale čelí dlouhodobému úpadku. Od 50. let tam byly postaveny hráze a z řeky Murray přitéká méně vody. Výsledkem je vyšší slanost, stagnující voda a přemíra živin – ideální prostředí pro řasy.
Ekolog Peter Gell upozorňuje, že květ řas je jen důsledek širšího kolapsu potravního řetězce. Stát má přitom podle Ramsarské úmluvy povinnost chránit charakter mokřadu. Momentálně spolupracují federální i státní úřady a hodnotí dopady na celý ekosystém.
Vědci varují před návratem řas
Řasa v Coorongu nejen přežila, ale podle Coleman začala rozmnožovat. To zvyšuje šanci, že se tu usadí natrvalo. Podobné jevy v zahraničí vedly ke každoročním výskytům. „Jsme teprve na začátku,“ říká.
Podle odborníků za současnou situací stojí tři hlavní faktory: mořská vlnka vlny horka, která zvedla teplotu o 2,5 °C, povodně z let 2022–23, které přinesly živiny, a neobvykle silné vývěry studené vody, které vytáhly další živiny ze dna.
Šance na záchranu? Možná voda
Jedním z mála možných řešení je přísun sladké vody. Řasy se nejlépe množí při salinitě mezi 18 až 37 g/l, takže naředění by mohlo pomoci. „Obnovení toku by zlepšilo odolnost systému,“ říká Coleman. Ale potřebné srážky nebo západní větry zatím nepřicházejí.
Výzkumník Nick Whiterod připomíná, že systém už byl pod tlakem dlouho. Poslední epizody – včetně loňského výskytu tropické sinice v jezeře Alexandrina – ukazují, že změny klimatu výrazně zrychlují. „Naše ekosystémy jsou na hraně. Některé už možná nemají sílu se obnovit.“
