Diváci ji milují jako kadeřnici Jitku nebo policistku z Modravy. Ale mimo kamery svedla herečka Jaroslava Stránská mnohem těžší bitvy. Přesto neztrácí humor, nadhled ani chuť žít.
Pamatujete si ji jako Jitku – kadeřnici z Discopříběhu? Nebo jako Lucii Krásenskou z Policie Modrava? Ať tak, nebo tak, za známou tváří herečky Jaroslavy Stránské se skrývá neobyčejný život. V pětapadesáti má za sebou víc těžkých okamžiků než leckdo za celý život. A přesto působí klidně, vyrovnaně a nebojí se mluvit ani o těžkých věcech.
Problémy se zdravím a rány, které nejdou zahojit
O zdravotních potížích herečka otevřeně promluvila v rozhovoru pro Blesk. Kromě problémů s krční páteří ji v minulosti trápily i vážnější potíže. „Asi před osmi lety jsem začala mít zničehonic problém s mluvením, zadrhávala jsem a začala i zapomínat. Ukázalo se, že jsem prodělala lehkou mrtvici,“ svěřila se.
Nejtěžší ranou ale byla smrt její dcery Janičky, která zemřela jako půlroční na syndrom náhlého úmrtí kojence. V rozhovoru pro Deník.cz herečka vysvětlila, proč o tom promluvila veřejně: „Neudělala jsem to proto, aby mě někdo litoval, ale aby ženy věděly, že v tom nejsou samy.“
Mládí v genech a vzpomínka na Discopříběh
O natáčení Discopříběhu i o tom, jak se udržuje ve formě, mluvila Jaroslava Stránská s humorem. V rozhovoru pro Super.cz přiznala, že v Policii Modrava hrála výrazně mladší postavu. „Měla jsem hrát na začátku nějakou pětadvacetiletou holku a v té době už mi bylo skoro čtyřicet,“ vzpomínala. Nakonec zvládla i mileneckou scénu s o patnáct let mladším Michalem Holánem. „Ale prošlo to, takže jsem točila,“ smála se.
Žádné zázračné procedury prý ale nedělá. „Nic zvláštního dělat nemusím, je to v genech. Mojí tetě je přes osmdesát a vypadá na pětašedesát,“ poznamenala.
Na Discopříběh vzpomíná s láskou. „Miluju to! Michal David je hitmaker. Ať si každý říká, co chce, on to opravdu umí rozproudit,“ řekla pro iDNES.cz. Sama si uvědomuje, jak se od té doby změnila. „Do té doby si mě s tím nikdo vlastně nespojoval.“ A i když lidem připadá mladistvá, ona se v televizi moc ráda nevidí. „Já se sama sobě nelíbím. Připadám si úplně hrozná. Já bych snad vyskočila z okna,“ řekla s nadsázkou.
A jaké má přání?
V současnosti má Jaroslava Stránská jediné přání. „Aby mě nebolela záda.“ Není to velké ani vznešené. Ale po tom všem, co má za sebou, naprosto pochopitelné. Zdraví dnes bere jako to nejcennější – když nebolí tělo, dá se zvládnout ledacos.
A když je nejhůř, pomůže i pohled na tříletou vnučku, která jí dělá radost. Je z ní babička – a jak sama říká, hrdá.
