Růst maloobchodních tržeb v Číně minulý měsíc zpomalil, což naznačuje, že domácí spotřeba zůstává pro druhou největší ekonomiku velkým problémem, napsal server CNBC s odkazem na údaje Národního statistického úřadu. Mírně zpomalila i čínská průmyslová produkce, informoval web The Business Times.
Maloobchodní tržby v Číně v dubnu meziročně vzrostly o 5,1 procenta, což je méně než analytiky odhadovaných 5,5 procenta. V březnu přitom vzrostly o 5,9 procenta.
China's factory output resists tariff impact, retail sales disappoint https://t.co/q0NlQSFMR1 https://t.co/q0NlQSFMR1
— Reuters (@Reuters) May 19, 2025
Průmyslová produkce v dubnu meziročně vzrostla o 6,1 procenta, čímž předčila očekávání růstu o 5,5 procenta, ale zaostala za březnovým růstem o 7,7 procenta.
Investice do fixních aktiv za první čtyři měsíce letošního roku, zahrnující investice do infrastruktury a nemovitostí, vzrostly o 0,4 procenta. Analytici očekávali jejich růst o 4,2 procenta.
Míra nezaměstnanosti ve velkých městech v dubnu klesla z březnových 5,2 procenta na 5,1 procenta.
Údaje Národního statistického úřadu ukazují, že Čína stále zápasí se slabou spotřebitelskou důvěrou a poptávkou. Co se průmyslu týče, ten se ukázal jako odolnější vůči americkým clům, než se myslelo.
Čína se na Trumpa připravila
Tato data přišla po dubnových zprávách o překvapivě silném čínském vývozu navzdory obchodnímu napětí s USA. V dubnu se čínský export do USA propadl o 21 procent. Za první čtyři měsíce letošního roku klesl o 21 procent.
Jak zdůraznil mluvčí úřadu Fu Linghui, dubnová čísla ukazují celkovou odolnost čínské ekonomiky a obchodu. Peking se totiž podle něj na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa připravil tím, že diverzifikoval export do dalších zemí – zejména těch v jihovýchodní Asii. Vzájemné snížení cel však podle něj prospěje obchodu obou stran.
„Čínský zahraniční obchod překonal potíže a udržel si stabilní růst, což prokazuje naši silnou odolnost a konkurenceschopnost,“ uvedl v prohlášení Fu.
Trump uvalil na čínský dovoz cla v celkové výši 145 procent, Peking reagoval zpoplatněním amerického dovozu celkovou sazbou 125 procent. USA následně snížily cla na 30 procent a Čína na 10 procent.
