Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná „koalice ochotných“ přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.
Delegace dvou znepřátelených stran se v tureckém Istanbulu dohodly na vzájemné výměně tisícovky zajatců. Na 30denním zastavení bojů nebo dlouhodobém příměří však nikoliv. To není nic překvapivého. Většina západních politiků a expertů takový výsledek očekávala. Proč? Nejprve je potřeba pochopit, co istanbulským rozhovorům předcházelo a jaká je situace na bojišti.
Ukraine and Russia agree prisoner swap as talks end after ‘eternal war’ threat https://t.co/XQj7ST6dkq pic.twitter.com/sxVkccF0ix
— The Sun (@TheSun) May 16, 2025
Vše začalo jednáním koalice ochotných v Kyjevě. Toho se zúčastnili francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, nový německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. A samozřejmě byl přítomen i Zelenskyj.
Zde se koalice ochotných shodla na nutnosti vyhlásit 30denní příměří. Bez dosažení klidu zbraní totiž podle ní není možné se vůbec bavit o dlouhodobém a stabilním míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Poté Zelenskyj spolu s lídry Francie, Velké Británie, Německa a Polska vyzval Putina k vyhlášení bezprecedentního 30denního příměří pod hrozbou dalších sankcí. Ruské útoky na Ukrajinu ale pokračovaly a šéf Kremlu překvapil výzvou k přímým rozhovorům mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu 15. května (čtvrtek).
Setkejme se tváří v tvář
Hlavní překvapení ale přišlo z Kyjeva – Zelenskyj totiž nečekaně pozval Putina do Istanbulu, aby se s ním tváří v tvář setkal. „Nebudu prodlužovat zabíjení. Budu čekat na Putina v Turecku. Osobně. Alespoň se ukáže, jestli je dohoda možná. A když ne, Západ bude vědět, na čem je,“ řekl a přímo tím naznačil svůj záměr – ukázat, že Putinovi o mír opravdu nejde.
Rusko reagovalo nejasně. Kreml uvedl, že chce jednat o ukončení války, k tomuto návrhu se ale nejprve nevyjádřil a pak jej označil za vtip. Zelenskyj následně upozornil, že bude jednat pouze s Putinem, jinak z Turecka odletí. A tak to skutečně dopadlo. Putin vyslal delegaci nižších šarží oproti té ukrajinské a Zelenskyj před začátkem rozhovorů ze země odletěl.
Účast nevyloučil ani americký prezident Donald Trump. Do Istanbulu ale nakonec poslal své hlavní vyjednavače – zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa a vysokého diplomata Keitha Kellogga.
Mezitím se objevily informace o tom, že Zelenskyj chtěl jednání bez účasti Putina zrušit, avšak západní lídři ho přesvědčili, aby tak neučinil.
Trump v sobotním rozhovoru zkritizoval Zelenského, a to zrovna v době, kdy se zdálo, že se vztah obou prezidentů zlepšil. Označil ho za „mnohem lepšího obchodníka, než jsem já“ s tím, že si vždy přijede do Washingtonu pro „sto milionů dolarů“. Současně připomněl roztržku z Oválné pracovny. Putin se odmítl se Zelenským setkat, neboť se s ukrajinským prezidentem obtížně jedná, naznačil Trump. Ruského prezidenta přitom odmítl jakkoli kritizovat a pozornost vždy směřoval na Zelenského.
Podle zdroje z ukrajinské delegace si Rusko kladlo maximalistické požadavky a bylo předem jasné, že na ně Ukrajina nepřistoupí. Například požadovalo, aby se vzdala oblastí, které přitom ruská armáda ani plně nemá pod kontrolou.
Lídři z koalice ochotných označili ruský přístup za nepřijatelný a hned po rozhovorech v Istanbulu Trumpovi telefonovali, přesto se šéf Bílého domu slovně pustil místo do Putina do Zelenského.
Trumpův přístup k Zelenskému bere Západu naději na slibované americké tvrdé sankce namířené proti Rusku.
Rusko nezajímá mír, ale jarní ofenzíva
Výsledek této šachové partie hraje ve prospěch Putina. Ten odmítl akceptovat podmínku 30denního příměří prosazovanou hlavními evropskými hráči a snažil se udržet si Trumpovu přízeň zdánlivou ochotou vést mírové rozhovory, zatímco prosazoval podmínky, které by znamenaly pro Kyjev kapitulaci.
Na pozadí diplomatického dramatu v Istanbulu na Ukrajině dál zuří boje. Rusko neakceptovalo výzvy k 30dennímu příměří, přesně jak se očekávalo. Jeho armáda stále postupuje na východě. Využívá k tomu ideálních podmínek. Blíží se léto, půda je suchá a koruny stromů zase porostlé listím. Nejen že postup je snazší, ale vojáci se mohou za košatými korunami stromů skrývat před nepřátelskými drony.
Podle amerického vojenského Institutu pro studium války (ISW) se okupanti snaží o postup také v Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti, avšak bez většího pokroku. Že postupují ve směru na Lyman a Pokrovsk, potvrdil i institut.
Putin neměl důvod odcestovat do Istanbulu a snažit se o mír, ani se o něj neměla pokoušet vyslaná delegace, shodují se vojenští experti a analytici.
„Mírové rozhovory jsou možné, když nastane patová situace – když žádná ze stran nemůže získat výhodu. V tuto chvíli žádná patová situace neexistuje,“ domnívá se Ivan Stupak, vojenský expert a bývalý důstojník ukrajinských bezpečnostních složek. „Musím přiznat, že existují oblasti, kde Kyjev zaváhal. Rusko cítí krev, abych tak řekl. Chápe, že by mělo tlačit dál, dokud má šanci,“ dodal.
Ruská armáda je tedy iniciativní, má převahu a postupuje, Putin nemá důvod přistoupit na klid zbraní (kromě sankcí, které mohou mít drtivé dopady). Analytici z ISW nicméně upozornili, že i přes nátlak zejména v Doněcké oblasti se frontová linie za poslední dva roky téměř nepohnula.
Tvrdě se bojuje o každý metr území. Umírají přitom stovky ruských vojáků. Boje mezi Ukrajinci a Rusy se v posledních týdnech zintenzivnily zhruba o 30 procent, míní ukrajinští velitelé. Podle nich jde o součást jarní ofenzívy.
Zpravodajci: Putin je mrtvý muž
Existují ale další možná vysvětlení, proč Putin do Istanbulu nedorazil. Podle analytiků západních zpravodajských služeb se bojí možného atentátu ze strany ukrajinských speciálních komand či kremelských intrik a vrahů ze svého vlastního okruhu kvůli nekonečné válce na Ukrajině, jež uvrhla Rusko do ekonomické katastrofy.
Podle bývalého plukovníka britské armády Hamishe de Bretton-Gordona, jenž odkazuje na informace západních analytiků, je Putin v podstatě mrtvý muž, člověk předem odsouzený k smrti.
Také uvedl, že má nejméně dva dvojníky. V Rusku se totiž věci neřeší demokraticky. Za špatná rozhodnutí tam lidé mizí, vybuchují ve svých autech nebo padají z oken.