4.2 C
Czech
Středa 11. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní...

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná „koalice ochotných“ přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

Delegace dvou znepřátelených stran se v tureckém Istanbulu dohodly na vzájemné výměně tisícovky zajatců. Na 30denním zastavení bojů nebo dlouhodobém příměří však nikoliv. To není nic překvapivého. Většina západních politiků a expertů takový výsledek očekávala. Proč? Nejprve je potřeba pochopit, co istanbulským rozhovorům předcházelo a jaká je situace na bojišti.

Vše začalo jednáním koalice ochotných v Kyjevě. Toho se zúčastnili francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, nový německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. A samozřejmě byl přítomen i Zelenskyj.

Zde se koalice ochotných shodla na nutnosti vyhlásit 30denní příměří. Bez dosažení klidu zbraní totiž podle ní není možné se vůbec bavit o dlouhodobém a stabilním míru mezi Ukrajinou a Ruskem.

Poté Zelenskyj spolu s lídry Francie, Velké Británie, Německa a Polska vyzval Putina k vyhlášení bezprecedentního 30denního příměří pod hrozbou dalších sankcí. Ruské útoky na Ukrajinu ale pokračovaly a šéf Kremlu překvapil výzvou k přímým rozhovorům mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu 15. května (čtvrtek).

Setkejme se tváří v tvář

Hlavní překvapení ale přišlo z Kyjeva – Zelenskyj totiž nečekaně pozval Putina do Istanbulu, aby se s ním tváří v tvář setkal. „Nebudu prodlužovat zabíjení. Budu čekat na Putina v Turecku. Osobně. Alespoň se ukáže, jestli je dohoda možná. A když ne, Západ bude vědět, na čem je,“ řekl a přímo tím naznačil svůj záměr – ukázat, že Putinovi o mír opravdu nejde.

Rusko reagovalo nejasně. Kreml uvedl, že chce jednat o ukončení války, k tomuto návrhu se ale nejprve nevyjádřil a pak jej označil za vtip. Zelenskyj následně upozornil, že bude jednat pouze s Putinem, jinak z Turecka odletí. A tak to skutečně dopadlo. Putin vyslal delegaci nižších šarží oproti té ukrajinské a Zelenskyj před začátkem rozhovorů ze země odletěl.

Účast nevyloučil ani americký prezident Donald Trump. Do Istanbulu ale nakonec poslal své hlavní vyjednavače – zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa a vysokého diplomata Keitha Kellogga.

Mezitím se objevily informace o tom, že Zelenskyj chtěl jednání bez účasti Putina zrušit, avšak západní lídři ho přesvědčili, aby tak neučinil.

Trump v sobotním rozhovoru zkritizoval Zelenského, a to zrovna v době, kdy se zdálo, že se vztah obou prezidentů zlepšil. Označil ho za „mnohem lepšího obchodníka, než jsem já“ s tím, že si vždy přijede do Washingtonu pro „sto milionů dolarů“. Současně připomněl roztržku z Oválné pracovny. Putin se odmítl se Zelenským setkat, neboť se s ukrajinským prezidentem obtížně jedná, naznačil Trump. Ruského prezidenta přitom odmítl jakkoli kritizovat a pozornost vždy směřoval na Zelenského.

Podle zdroje z ukrajinské delegace si Rusko kladlo maximalistické požadavky a bylo předem jasné, že na ně Ukrajina nepřistoupí. Například požadovalo, aby se vzdala oblastí, které přitom ruská armáda ani plně nemá pod kontrolou.

Lídři z koalice ochotných označili ruský přístup za nepřijatelný a hned po rozhovorech v Istanbulu Trumpovi telefonovali, přesto se šéf Bílého domu slovně pustil místo do Putina do Zelenského.

Trumpův přístup k Zelenskému bere Západu naději na slibované americké tvrdé sankce namířené proti Rusku.

Rusko nezajímá mír, ale jarní ofenzíva

Výsledek této šachové partie hraje ve prospěch Putina. Ten odmítl akceptovat podmínku 30denního příměří prosazovanou hlavními evropskými hráči a snažil se udržet si Trumpovu přízeň zdánlivou ochotou vést mírové rozhovory, zatímco prosazoval podmínky, které by znamenaly pro Kyjev kapitulaci.

Na pozadí diplomatického dramatu v Istanbulu na Ukrajině dál zuří boje. Rusko neakceptovalo výzvy k 30dennímu příměří, přesně jak se očekávalo. Jeho armáda stále postupuje na východě. Využívá k tomu ideálních podmínek. Blíží se léto, půda je suchá a koruny stromů zase porostlé listím. Nejen že postup je snazší, ale vojáci se mohou za košatými korunami stromů skrývat před nepřátelskými drony.

Podle amerického vojenského Institutu pro studium války (ISW) se okupanti snaží o postup také v Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti, avšak bez většího pokroku. Že postupují ve směru na Lyman a Pokrovsk, potvrdil i institut.

Putin neměl důvod odcestovat do Istanbulu a snažit se o mír, ani se o něj neměla pokoušet vyslaná delegace, shodují se vojenští experti a analytici.

„Mírové rozhovory jsou možné, když nastane patová situace – když žádná ze stran nemůže získat výhodu. V tuto chvíli žádná patová situace neexistuje,“ domnívá se Ivan Stupak, vojenský expert a bývalý důstojník ukrajinských bezpečnostních složek. „Musím přiznat, že existují oblasti, kde Kyjev zaváhal. Rusko cítí krev, abych tak řekl. Chápe, že by mělo tlačit dál, dokud má šanci,“ dodal.

Ruská armáda je tedy iniciativní, má převahu a postupuje, Putin nemá důvod přistoupit na klid zbraní (kromě sankcí, které mohou mít drtivé dopady). Analytici z ISW nicméně upozornili, že i přes nátlak zejména v Doněcké oblasti se frontová linie za poslední dva roky téměř nepohnula.

Tvrdě se bojuje o každý metr území. Umírají přitom stovky ruských vojáků. Boje mezi Ukrajinci a Rusy se v posledních týdnech zintenzivnily zhruba o 30 procent, míní ukrajinští velitelé. Podle nich jde o součást jarní ofenzívy.

Zpravodajci: Putin je mrtvý muž

Existují ale další možná vysvětlení, proč Putin do Istanbulu nedorazil. Podle analytiků západních zpravodajských služeb se bojí možného atentátu ze strany ukrajinských speciálních komand či kremelských intrik a vrahů ze svého vlastního okruhu kvůli nekonečné válce na Ukrajině, jež uvrhla Rusko do ekonomické katastrofy.

Podle bývalého plukovníka britské armády Hamishe de Bretton-Gordona, jenž odkazuje na informace západních analytiků, je Putin v podstatě mrtvý muž, člověk předem odsouzený k smrti.

Také uvedl, že má nejméně dva dvojníky. V Rusku se totiž věci neřeší demokraticky. Za špatná rozhodnutí tam lidé mizí, vybuchují ve svých autech nebo padají z oken.

Reklama

Doporučujeme

Italská vláda se chystá podle médií schválit námořní blokádu pro migranty

Italská vláda dnes projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu dnešního zasedání, který byl zveřejněn po 12:00 SEČ. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu. Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022.

Tropický cyklon Gezani si na Madagaskaru vyžádal nejméně devět mrtvých

Nejméně devět osob zahynulo na Madagaskaru, který dnes zasáhl tropický cyklon Gezani. Dvě desítky dalších lidí utrpěly zranění a téměř 1500 obyvatel z přístavního města Toamasina nechaly úřady preventivně evakuovat, informovala agentura Reuters.

KOMENTÁŘ: Jaký je váš investiční horizont? Google vydává kontroverzní dluhopisy na sto let

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, se odhodlala k husarskému kousku – emitovala nové dluhopisy se splatností 100 let. Firmy, které v minulosti zkoušely něco podobného, skončily v propadlišti dějin. Dopadne to s Googlem stejně?

Lavrov: Rusko neporuší limity smlouvy Nový START, pokud tak neučiní USA

Rusko neporuší limity smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START, která vypršela, pokud tak neučiní Spojené státy. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Platnost poslední smlouvy, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponující dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě, skončila 5. února.

Muskova xAI přišla během dvou dnů o dva spoluzakladatele

Společnost Elona Muska xAI opustil během dvou dnů druhý spoluzakladatel, výzkumník Jimmy Ba. Celkem v poslední době opustilo firmu několik spoluzakladatelů, a to před jejím vstupem na burzu a během vyšetřování v Evropě a Asii.

Při úderu ruského dronu na dům v Charkovské oblasti zahynuli muž a tři batolata

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na dnešek vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Buddhističtí mniši pochodovali za mír 3700 kilometrů

Skupina buddhistických mnichů v úterý po zhruba 3700 kilometrové cestě nazvané Pochod za mír dorazila pěšky do Washingtonu. Pouť, jež upoutala pozornost tisíců lidí napříč vyznáními a politickými ideologiemi, trvala patnáct týdnů. Samotné mnichy zájem překvapil.

Policie zadržela muže kvůli zmizení Nancy Guthrie

Policie v Arizoně zadržela muže k výslechu v souvislosti se zmizením Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Muže zastavili při silniční kontrole jižně od Tucsonu, úřady zatím nezveřejnily, kdo je a jakou roli mohl v případu hrát.

Ruský úřad omezí komunikační aplikaci Telegram, porušuje podle něj zákony

Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí internetovou aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama