6.1 C
Czech
Pondělí 20. října 2025
AnalýzyANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní...

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná „koalice ochotných“ přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

Delegace dvou znepřátelených stran se v tureckém Istanbulu dohodly na vzájemné výměně tisícovky zajatců. Na 30denním zastavení bojů nebo dlouhodobém příměří však nikoliv. To není nic překvapivého. Většina západních politiků a expertů takový výsledek očekávala. Proč? Nejprve je potřeba pochopit, co istanbulským rozhovorům předcházelo a jaká je situace na bojišti.

Vše začalo jednáním koalice ochotných v Kyjevě. Toho se zúčastnili francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, nový německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. A samozřejmě byl přítomen i Zelenskyj.

Zde se koalice ochotných shodla na nutnosti vyhlásit 30denní příměří. Bez dosažení klidu zbraní totiž podle ní není možné se vůbec bavit o dlouhodobém a stabilním míru mezi Ukrajinou a Ruskem.

Poté Zelenskyj spolu s lídry Francie, Velké Británie, Německa a Polska vyzval Putina k vyhlášení bezprecedentního 30denního příměří pod hrozbou dalších sankcí. Ruské útoky na Ukrajinu ale pokračovaly a šéf Kremlu překvapil výzvou k přímým rozhovorům mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu 15. května (čtvrtek).

Setkejme se tváří v tvář

Hlavní překvapení ale přišlo z Kyjeva – Zelenskyj totiž nečekaně pozval Putina do Istanbulu, aby se s ním tváří v tvář setkal. „Nebudu prodlužovat zabíjení. Budu čekat na Putina v Turecku. Osobně. Alespoň se ukáže, jestli je dohoda možná. A když ne, Západ bude vědět, na čem je,“ řekl a přímo tím naznačil svůj záměr – ukázat, že Putinovi o mír opravdu nejde.

Rusko reagovalo nejasně. Kreml uvedl, že chce jednat o ukončení války, k tomuto návrhu se ale nejprve nevyjádřil a pak jej označil za vtip. Zelenskyj následně upozornil, že bude jednat pouze s Putinem, jinak z Turecka odletí. A tak to skutečně dopadlo. Putin vyslal delegaci nižších šarží oproti té ukrajinské a Zelenskyj před začátkem rozhovorů ze země odletěl.

Účast nevyloučil ani americký prezident Donald Trump. Do Istanbulu ale nakonec poslal své hlavní vyjednavače – zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa a vysokého diplomata Keitha Kellogga.

Mezitím se objevily informace o tom, že Zelenskyj chtěl jednání bez účasti Putina zrušit, avšak západní lídři ho přesvědčili, aby tak neučinil.

Trump v sobotním rozhovoru zkritizoval Zelenského, a to zrovna v době, kdy se zdálo, že se vztah obou prezidentů zlepšil. Označil ho za „mnohem lepšího obchodníka, než jsem já“ s tím, že si vždy přijede do Washingtonu pro „sto milionů dolarů“. Současně připomněl roztržku z Oválné pracovny. Putin se odmítl se Zelenským setkat, neboť se s ukrajinským prezidentem obtížně jedná, naznačil Trump. Ruského prezidenta přitom odmítl jakkoli kritizovat a pozornost vždy směřoval na Zelenského.

Podle zdroje z ukrajinské delegace si Rusko kladlo maximalistické požadavky a bylo předem jasné, že na ně Ukrajina nepřistoupí. Například požadovalo, aby se vzdala oblastí, které přitom ruská armáda ani plně nemá pod kontrolou.

Lídři z koalice ochotných označili ruský přístup za nepřijatelný a hned po rozhovorech v Istanbulu Trumpovi telefonovali, přesto se šéf Bílého domu slovně pustil místo do Putina do Zelenského.

Trumpův přístup k Zelenskému bere Západu naději na slibované americké tvrdé sankce namířené proti Rusku.

Rusko nezajímá mír, ale jarní ofenzíva

Výsledek této šachové partie hraje ve prospěch Putina. Ten odmítl akceptovat podmínku 30denního příměří prosazovanou hlavními evropskými hráči a snažil se udržet si Trumpovu přízeň zdánlivou ochotou vést mírové rozhovory, zatímco prosazoval podmínky, které by znamenaly pro Kyjev kapitulaci.

Na pozadí diplomatického dramatu v Istanbulu na Ukrajině dál zuří boje. Rusko neakceptovalo výzvy k 30dennímu příměří, přesně jak se očekávalo. Jeho armáda stále postupuje na východě. Využívá k tomu ideálních podmínek. Blíží se léto, půda je suchá a koruny stromů zase porostlé listím. Nejen že postup je snazší, ale vojáci se mohou za košatými korunami stromů skrývat před nepřátelskými drony.

Podle amerického vojenského Institutu pro studium války (ISW) se okupanti snaží o postup také v Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti, avšak bez většího pokroku. Že postupují ve směru na Lyman a Pokrovsk, potvrdil i institut.

Putin neměl důvod odcestovat do Istanbulu a snažit se o mír, ani se o něj neměla pokoušet vyslaná delegace, shodují se vojenští experti a analytici.

„Mírové rozhovory jsou možné, když nastane patová situace – když žádná ze stran nemůže získat výhodu. V tuto chvíli žádná patová situace neexistuje,“ domnívá se Ivan Stupak, vojenský expert a bývalý důstojník ukrajinských bezpečnostních složek. „Musím přiznat, že existují oblasti, kde Kyjev zaváhal. Rusko cítí krev, abych tak řekl. Chápe, že by mělo tlačit dál, dokud má šanci,“ dodal.

Ruská armáda je tedy iniciativní, má převahu a postupuje, Putin nemá důvod přistoupit na klid zbraní (kromě sankcí, které mohou mít drtivé dopady). Analytici z ISW nicméně upozornili, že i přes nátlak zejména v Doněcké oblasti se frontová linie za poslední dva roky téměř nepohnula.

Tvrdě se bojuje o každý metr území. Umírají přitom stovky ruských vojáků. Boje mezi Ukrajinci a Rusy se v posledních týdnech zintenzivnily zhruba o 30 procent, míní ukrajinští velitelé. Podle nich jde o součást jarní ofenzívy.

Zpravodajci: Putin je mrtvý muž

Existují ale další možná vysvětlení, proč Putin do Istanbulu nedorazil. Podle analytiků západních zpravodajských služeb se bojí možného atentátu ze strany ukrajinských speciálních komand či kremelských intrik a vrahů ze svého vlastního okruhu kvůli nekonečné válce na Ukrajině, jež uvrhla Rusko do ekonomické katastrofy.

Podle bývalého plukovníka britské armády Hamishe de Bretton-Gordona, jenž odkazuje na informace západních analytiků, je Putin v podstatě mrtvý muž, člověk předem odsouzený k smrti.

Také uvedl, že má nejméně dva dvojníky. V Rusku se totiž věci neřeší demokraticky. Za špatná rozhodnutí tam lidé mizí, vybuchují ve svých autech nebo padají z oken.

Reklama

Právě se děje

Wall Street roste, investoři vyhlížejí výsledky firem a data o inflaci

Americké akciové trhy se v pondělí zotavují po několika dnech nejistoty, kdy investoři s napětím očekávají výsledky velkých společností a zpožděná data o inflaci. V předobchodní fázi vzrostl index Dow E-minis o 124 bodů, tedy o 0,27 %, zatímco Nasdaq 100 E-minis přidal 0,77 %.

Zelenskyj prohlásil, že je připraven jednat s Putinem a Trumpem v Budapešti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven zúčastnit se plánovaného summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Maďarsku, pokud bude pozván. Summit, který by se měl uskutečnit v Budapešti během několika týdnů, má přispět k ukončení války na Ukrajině.

Doporučujeme

Ledecká volí snowboard, ale sny o sjezdu ještě úplně nevzdává

Ester Ledecká oznámila, že na zimních olympijských hrách v Itálii dá 8. února přednost paralelnímu obřímu slalomu na snowboardu před sjezdem na lyžích, které zůstávají v programu ve stejný den. Po definitivním potvrzení harmonogramu se smíšenými pocity připustila, že rozhodnutí bolelo, ale zároveň dál hledá cesty, jak si udržet šanci startovat ve dvou sportech.

Wall Street roste, investoři vyhlížejí výsledky firem a data o inflaci

Americké akciové trhy se v pondělí zotavují po několika dnech nejistoty, kdy investoři s napětím očekávají výsledky velkých společností a zpožděná data o inflaci. V předobchodní fázi vzrostl index Dow E-minis o 124 bodů, tedy o 0,27 %, zatímco Nasdaq 100 E-minis přidal 0,77 %.

Zelenskyj prohlásil, že je připraven jednat s Putinem a Trumpem v Budapešti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven zúčastnit se plánovaného summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Maďarsku, pokud bude pozván. Summit, který by se měl uskutečnit v Budapešti během několika týdnů, má přispět k ukončení války na Ukrajině.

Globální výpadek Amazon Web Services ochromil internet

V pondělí ráno zažil svět další rozsáhlý internetový výpadek. Klíčová cloudová služba Amazon Web Services (AWS), která pohání velkou část online infrastruktury, byla několik hodin mimo provoz. Problémy zasáhly nejen americké uživatele, ale i miliony lidí po celém světě.

Španělsko podle premiéra Sáncheze navrhne, aby se už neměnil letní a zimní čas

Španělsko podle premiéra Pedra Sáncheze navrhne, aby se v Evropě už neměnil čas na letní a zimní. Návrh dnes Španělsko předloží na zasedání unijních ministrů energetiky, uvedla agentura EFE. Sánchez to odůvodnil tím, že měnit čas odmítá většina Evropanů včetně Španělů a že tato změna má negativní dopad na lidské zdraví.

KOMENTÁŘ: Nad bankami se znovu vznáší strach z kolapsu. Důvod je stejný jako v roce 2008

Dva roky po pádu Silicon Valley Bank se bankovní sektor v USA znovu otřásá v základech. Společností se opět prohnal strach, že banky nejsou tak stabilní, jak se zdá, protože nashromáždily příliš rizikových úvěrů. Na burze to odnesly nejen americké, ale i evropské akcie. Co přesně se stalo?

Po nedělní loupeži Louvre ani dnes provoz neobnoví, policie čin vyšetřuje

Po nedělní loupeži vzácných šperků pařížské muzeum Louvre ani dnes obnoví provoz. Muzeum to oznámilo dnes dopoledne, ačkoliv dříve podle médií tvrdilo, že se jeho brány návštěvníkům otevřou. Policie stále pátrá nejméně po čtyřech pachatelích, kteří cennosti z muzea v centru Paříže odnesli. Muzeum je uzavřené od nedělního dopoledne, kdy se loupež krátce po zahájení provozu v 09:00 stala.

Britští filmaři se třesou před Trumpovými cly. A mají k tomu dobrý důvod

Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalená na všechny filmy vyrobené v zahraničí by mohla rozvrátit globální filmový průmysl a zasadit těžkou ránu už tak křehkému odvětví. Obzvláště zranitelná je Velká Británie, jejíž filmová studia jsou na USA závislá.

Německo chce koupit dalších 15 amerických stíhaček F-35

Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.

Ukrajinci hlásí ruské údery na dopravní infrastrukturu, Rusové sestřelení dronů

Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama