Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, sledoval to se zatajeným dechem celý svět. Na internetu se ale brzy začala objevovat videa, na nichž se snaží ukrajinskou obranu prorazit dlouhé kolony obrněné techniky naložené vojáky. Naprosto nepochopitelná taktika šokovala západní vojenské analytiky a další experty.
NATO can't ignore the Russian military's faster, more dangerous kill chain https://t.co/2Zr09K9MFA
— Business Insider (@BusinessInsider) April 28, 2025
Kolony končily rozstřílené a v naprostém chaosu. To však nebyla jediná chyba, které se ruská armáda dopouštěla. Problém byl i takzvaný ruský řetězec zabití (kill chain). Tím se myslí doba, za kterou dokáže po nalezení cíle armáda zahájit nepřímou palbu (dělostřelectvo, minomety, rakety) na daný cíl.
Stříleli na prázdné pole
Na začátku války trvalo někdy hodiny, než dokázali Rusové od identifikace cíle vypálit, uvedl analytik Frederico Borsari. Někdy to byly až čtyři hodiny, což znamená, že ukrajinské cíle se dávno přesunuly jinam a palba neměla žádný výsledek. „V případě taktické balistické střely to tak do značné míry platilo. Někdy to trvalo i déle,“ uvedl Borsari.
Takže zatímco Ukrajinci s menší palebnou silou dokázali provádět přesné a bleskové údery, Rusové s jasnou palebnou převahou často stříleli na prázdná pole.
Ruská armáda byla totiž závislá na značně zastaralých satelitech a jen hrstce dronů, které nedokázaly udržet krok s tempem bojů. Jinými slovy selhávala v průzkumu.
Často nesmyslně plýtvala taktickými raketami, s nimiž se snažila zasáhnout malé a roztroušené skupinky ukrajinské pěchoty, zatímco letiště zasypávala řízenými střelami, kterých měla také nedostatek.
Dalším problémem byl zastaralý sovětský model velení. Ruské jednotky musely po shromáždění zpravodajských informací dlouho čekat na schválení úderů prostřednictvím různých stupňů velení (odshora dolů). Než vůbec pozemní síly stačily podniknout nějaké útočné operace, Ukrajinci se dávno přeskupili.
Řada ruských vojáků a důstojníků často ani pořádně nevěděla, za jakou oblast zodpovídá, což vedlo ke komunikačním a technickým potížím.
Podle Royal United Services Institute (RUSI) navíc nemělo mnoho jednotek notebooky důležité pro shromažďování dat od průzkumných dronů a pozemních jednotek. Tato data pak měli mít živě k dispozici velitelé rozhodující o dalších krocích. Některé jednotky sice notebooky se speciálním softwarem měly, ale neuměly s nimi zacházet.
Ruskou armádu také sráží naprosté pohrdání lidským životem. Neschopnost vážit si vojáka znamená obrovské ztráty. Velitelé posílají malé skupinky mužů na smrt jen proto, aby odhalily ukrajinské pozice. Nebo se je snaží rovnou prolomit. Často ale nemají ani podporu obrněné techniky.
Rusové se rychle učí
Některé prvky však Moskva vylepšila. Jde o zmíněný řetězec zabití. Rusko zaplavilo ukrajinská nebesa různými typy levných i modernějších dronů ve všech možných výškách. Tyto systémy dokážou interagovat mezi sebou a poskytovat velitelům informace o stejném cíli z různých úhlů.
Nedostatečná ukrajinská protivzdušná obrana navíc dává nepřátelským dronům prostor k lepší manévrovatelnosti. Ruské dělostřelecké a raketové jednotky dnes provádějí údery mnohem přesněji a bleskově. Ukrajinci už často nemají čas se přesunout a mají tak mnohem větší ztráty.
Rusové už jsou i schopni provádět raketové útoky v týlu připomínající ostřelování systémem HIMARS. Jejich cílem jsou často zásobovací trasy, velitelská stanoviště atd. Tento typ úderů se už v minulosti ukázal jako velmi efektivní.
Díky ohromnému množství dronů dnes mají oči všude. Často proto používají k bleskovému ostřelování či bombardování v týlu nepřítele balistické rakety krátkého doletu a ničivé klouzavé pumy.
Okupantům navíc pomohl dočasný nedostatek munice v roce 2023. Museli se naučit místo masového bombardování provádět mnohem cílenější, opatrnější palbu. Zatímco do té doby ostřelovali sice nepřesně, ale destruktivně, v tomto roce si osvojili taktiku chirurgicky přesných úderů. Tu kombinují s rozsáhlou destrukcí.
Výzkumníci z RUSI nedávno upozornili, že Rusové výrazně vylepšili své průzkumné schopnosti v rámci řetězce zabití poté, co sledovali, jak Ukrajinci přesně a rychle likvidují jejich velitelská stanoviště a muniční sklady raketomety HIMARS. „To vedlo k mnohem užší integraci více bezpilotních letounů přímo podporujících velitele oprávněné k zavádění dělostřelecké palby,“ uvedli experti.
Ruské dělostřelecké jednotky jsou dnes schopny střílet na jediný cíl z více pozic a rychle se přesouvat, aby se vyhnuly odvetě. Jsou také mnohem soudržnější a méně chaotické díky zavedení moderních satelitních komunikačních terminálů a mnohem častějšího používání chytrých telefonů – tedy civilních technologií. Jednotlivé útvary tak jsou schopny rychle sloučit zpravodajské informace a úderné velení do jednoho celku.
NATO pokrok na straně Ruska registruje
Že se ruský řetězec zabití značně zlepšil, ukrajinská armáda cítí opravdu bolestivě. Nepřítel se totiž zaměřuje nejen na těžko nahraditelné systémy protivzdušné obrany Patriot. Nejprve se objevil dron a dva z těchto odhalených systémů téměř okamžitě zasáhla raketa. Jen dva týdny poté objevil jiný dron systém protivzdušné obrany NASAMS. I ten byl rychle zničen. Co ruská armáda objeví, prostě rychle zlikviduje.
Nejhorší na tom je, že Rusové takto likvidují drahé systémy protivzdušné obrany daleko od frontové linie, o nichž se myslelo, že jsou v relativním bezpečí. Pokud o ně obránci přijdou, nepřítel ještě zesílí údery na civilní infrastrukturu, aby Kyjev zlomil. Podle všeho eliminují systémy protivzdušné obrany dříve, než se pohnou, ale i během jejich přesunu z původních pozic.
Borsari upozornil, že zlepšení schopností ruské armády přesných a masivních úderů v rychlém sledu si všímá i NATO. „Od začátku totální invaze se ze strany NATO klade neuvěřitelně větší důraz na potřebu rozptýlenějších / méně soustředěných sil,“ řekl. Rozprostření menších skupin na rozsáhlé ploše se dnes jeví jako stále větší nutnost. Pak je těžší tyto jednotky zasáhnout.
Odborníci se shodují, že Moskva bude po válce na Ukrajině zkušenější a zocelenější. A přesně takového protivníka je třeba odstrašit.
