3.9 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Rusku se třetí světová válka nevyplatí, na Západě úspěšně vyvolalo paniku

ANALÝZA: Rusku se třetí světová válka nevyplatí, na Západě úspěšně vyvolalo paniku

Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky ze třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.

Tisící den války si budeme pamatovat jako další eskalaci brutálního konfliktu, největšího v Evropě od druhé světové války. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal novou jadernou doktrínu, jež v západním světě vzbudila paniku z třetí světové války.

Nyní může Moskva odpálit na Ukrajinu jaderný arzenál. Ta sice útočí na ruském území konvenčními balistickými raketami krátkého doletu ATACMS, britsko-francouzskými Stowm Shadow a jejich francouzskou obdobou SCALP, podporují ji ale jaderné mocnosti.

Putin může kromě Ukrajiny nařídit i odpálení jaderné hlavice na tyto podporovatele, protože se podle nové ruské doktríny defacto přímo podílí na válce a útocích na Rusko. Situace se mezitím zhoršila i na Ukrajině – konkrétně na východní frontě.

Zatímco Putin a jeho propagandisté zahltili Západ výhružkami z jaderného konfliktu, ruské síly i přes obrovské ztráty tlačí na vyčerpané a prořídlé řady obránců v Doněcké oblasti, kde se jejich postup znepokojivě zrychluje.

Okupační síly postupují nejrychleji od začátku invaze v roce 2022, shodují se podle agentury Reuters váleční blogeři a analytici. Za poslední týden dobyly 235 kilometrů čtverečních ukrajinského území a za listopad 600 kilometrů čtverečních.

Západ ovládla panika

Ruský postup znepokojil administrativu amerického prezidenta Joe Bidena, jenž z toho důvodu povolil Ukrajině používat rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Ukrajině to rozvázalo ruce i se střelami Storm Shadows a SCALP. To byl důvod eskalace posledních dní.

Biden navíc schválil rekordní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Dodávka bude obsahovat například již slíbené kontroverzní protipěchotní miny, protitankové systémy a střely Stinger.

Eskalace na Ukrajině, která kromě nové jaderné doktríny zahrnovala i první použití balistické mezikontinentální střely proti civilní infrastruktuře, vyvolala paniku a silná prohlášení západních představitelů i zástupců tajných služeb.

Velvyslanec Ukrajiny ve Velké Británii a bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle serveru Ukrajinská pravda prohlásil, že jsme ve třetí světové válce. Odkazoval tím na severokorejské vojáky v Rusku a další indikátory.

Německo se podle serveru The Diplomat v reakci na rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem připravuje na třetí světovou válku. Berlín je připraven v případě napadení Německa mobilizovat až 800 tisíc vojáků Severoatlantické aliance (NATO).

Šéf německé zahraniční zpravodajské služby Bruno Kahl podle serveru VOA News varoval, že Rusko se snaží sabotážemi vyprovokovat NATO k aktivaci článku 5 smlouvy o vzájemné obraně a otestovat tak jeho reakci a soudržnost.

Kahl se obává, že pokud ruské sabotáže nepovedou k aktivaci článku 5, tak Rusko zaútočí na některého z členů NATO přímo. Jednalo by se podle něj o izolovaný, nikoli rozsáhlý konflikt. Jde o spekulace, nikoli potvrzené informace.

Severské země začaly svým obyvatelům rozdávat instrukce o tom, jak se připravit na válku. Švédsko a Norsko pro své obyvatele připravily papírové brožury, Finsko informace zveřejnilo online.

Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že třetí světová válka nám bezprostředně nehrozí, což potvrdil i Pentagon, který nepozoruje žádné přípravy na jaderný úder ze strany Ruska. Změnu v doktríně označil za zastrašování, píše web Defense One.

Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost) uvedla, že Rusko se snaží novou doktrínou posílit věrohodnost svého zastrašování. Západ má přimět k ústupkům a má ukázat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.

Požár hasí experti

Experti se shodují, že Rusko má v rukou další možnosti eskalace a odvetných opatření za „západní provokace“. Patří sem podpora jiných konfliktů ve světě, což už Rusko udělalo. Například jemenským povstalcům poskytlo data k útokům na obchodní lodě v Rudém moři.

Další možností jsou sabotážní a kybernetické hrozby a za eskalaci se považuje i účast severokorejských sil ve válce. KLDR však neposlala do Ruska svou armádu oficiálně, operují tam vojáci v ruských uniformách bez obrněné techniky. Připomínají spíše žoldáky.

Rusko podobně využívá také muže naverbované z Indie, Nepálu a dalších chudých zemí. Na Ukrajině bojují i dobrovolníci ze Západu. Válka má tedy globální přesah a je střetem Západu a Ruska od začátku svého trvání.

Putinovi se globální konflikt v prvé řadě alespoň prozatím nevyplatí. „Velmi pečlivě omezil válku na hranice Ukrajiny,“ řekl televizi Sky News obranný analytik Tom Rypley. „Proč by válku eskaloval?“ Situace na Ukrajině mu podle něj vyhovuje.

Ruská armáda má nad Ukrajinci převahu, pokud by však Rusko vyprovokovalo NATO k zapojení do konfliktu, samo by najednou stálo proti drtivé převaze technologicky vyspělejší armády. Válku na Ukrajině může Moskva alespoň kontrolovat, tvrdí Rypley.

I nasazení jaderných zbraní konkrétně na Ukrajině je přehnané, stejně jako masivní použití nové balistické střely, kterou Putin vyhrožoval. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ sdělila webu Eurozprávy Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.

V podobném duchu se nesou další názory. Putin si rozsáhlou válku nemůže dovolit a pouze zastrašuje. „Putin se už delší dobu snaží různými způsoby vyděsit Západ, aby nečinil kroky potřebné k obraně Ukrajiny,“ řekl televizi BBC bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder.

Tvrdí, že Putin se snaží zastrašit nejen Ukrajince, ale i Evropany a Američany hrozbou přelití konfliktu do celého západního světa. Varuje, že tyto hrozby nesmíme podceňovat, současně jim ale nesmíme podlehnout a nechat se zastrašit.

Ruské armádě dojde dech

Televize Sky News přišla s vlastní analýzou, v níž napsala, že přestože většina expertů a analytiků vylučuje možnost jaderné eskalace ze strany Ruska, rétorika Kremlu možnost použití jaderného arzenálu nevylučuje.

Snížením prahu pro použití jaderných zbraní v případě útoku ze strany nejaderného státu podporovaného jadernou mocností se však snaží udržet západní lídry v nejistotě. Chce tak omezit nejen vojenskou pomoc Ukrajině, ale i zasít pochybnosti u západních obyvatel.

Ani dlouhodobé obavy z vítězství Ruska na Ukrajině a chuti Putina jít dál na Západ se pravděpodobně nenaplní. Experti se shodují, že Rusko sice má nad Ukrajinou drtivou převahu, ale i jeho armáda čelí řadě závažných výzev.

Rusko má na Ukrajině obrovské ztráty a Putin se snaží vyhnout nepopulární mobilizaci. I proto požádal o pomoc Kim Čong-una. Situace se bude zhoršovat, protože Rusko čelí demografické katastrofě. Žádná země nemá neomezené množství obyvatel.

Rusko má navíc další problém – dochází mu technika, hlavně ta moderní. Čerpá tak ze skladů se zastaralou technikou, tyto zásoby se však také tenčí. Ruská armáda sice postupuje a tento postup se zdá být nekonečný, situace se ale změní.

Americký historik a politolog Alexander J. Motyl tvrdí, že Ukrajina nemá sílu zatlačit ruskou armádu zpět, postup okupantů však dřív nebo později zpomalí nebo zastaví kvůli enormním ztrátám na lidské síle a technice.

Motyl rovněž upozornil, že Rusko nemá vojenské ani ekonomické kapacity na dobytí, obsazení a spravování celé Ukrajiny. Jakmile navíc usedne do Bílého domu Donald Trump, bude tlačit na co nejrychlejší ukončení konfliktu a Rusko ani nedostane příležitost.

Pokud totiž odmítne usednout k jednacímu stolu, Trump může vyzbrojit Ukrajinu natolik, že to fatálně zhorší pozici ruské armády. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že bez další vojenské pomoci Ukrajina přijde o klíčové strategické pozice.

Nakonec nezapomínejme ani na jistotu vzájemného zničení fungující jako odstrašující prostředek pro všechny strany. Právě strach z nezvratitelné katastrofy přiměl USA a Rusko jednat při Karibské nebo Kubánské krizi roku 1962, kdy byl svět k jaderné válce nejblíže.

Putin úspěšně vyvolal paniku a strach na Západě nejen u politiků, ale i v případě civilního obyvatelstva. Obavy se odrazily i v Česku ve vyhledávači Seznam.cz. Mezi nejvyhledávanější pojmy patřilo heslo „třetí světová válka“. Anketa serveru Seznam Zprávy prozradila, že války se obává 82,7 procenta Čechů. Putin tak v šíření paniky a strachu uspěl.

Reklama

Doporučujeme

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama