Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev využil svého úvodního projevu na klimatickém summitu COP29 v Baku ke kritice západních zemí za to, že odsuzují jeho národ za produkci fosilních paliv, samy je přitom od něj nakupují. Informují o tom Euronews a BBC.
Alijev označil podle serveru Euronews za nespravedlivou kritiku Ázerbájdžánu za produkci a obchodování s fosilními palivy. Západní státy totiž podle něj nakupují od jeho země plyn a samy jsou závislé na fosilních palivech.
Západní média a klimatické aktivisty označil za pokrytce. Největším producentem ropy jsou totiž podle něj USA. „Není spravedlivé nazývat Ázerbájdžán petrostátem (ropný stát),“ prohlásil Alijev a poukázal na to, že jihoasijský stát představuje méně než jedno procento globální produkce ropy a plynu.
Aliyev criticises Western nations' stance on fossil fuels at COP29 opening speech https://t.co/Vb54SIsQCl pic.twitter.com/nVbCQzsJRV
— euronews (@euronews) November 12, 2024
„Ropa a plyn jsou darem od boha stejně jako slunce, vítr nebo minerály,“ pokračovala ázerbájdžánská hlava státu. „Ať už je to ropa, plyn vítr, slunce, zlato, stříbro, měď, všechno to jsou přírodní zdroje,“ pokračoval Alijev.
Podle jeho slov by neměl být žádný stát obviňován z vlastnictví a využívání těchto zdrojů. Uvedl, že je silným zastáncem přechodu na zelené energie. „Zároveň ale musíme být realističtí,“ dodal Alijev, jehož projev vyvolal značně smíšené reakce.
Ázerbájdžán hostí klimatický summit OSN, v nadcházejícím desetiletí přitom plánuje rozšířit těžbu fosilních paliv o třetinu. Předsedou COP29 je navíc ministr pro ekologii a přírodní zdroje Mukhtar Babayev, který šestadvacet let pracoval pro státní ropnou firmu Socar.
Neshody ohledně financování
Summit letos zahájil vášnivým projevem generální tajemník OSN António Guterres. Letošní rok podle něj představuje ukázkovou lekci destrukce klimatu. Podle televize BBC odsoudil navyšování produkce fosilních paliv.
„Zvuk, který slyšíte, je tikání hodin,“ varoval šéf OSN a vyzval bohaté země k finanční podpoře boje proti klimatickým změnám. Tady ale nastává kámen úrazu – na COP29 je patrný rozpor mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatých států.
Světoví lídři a diplomaté usilují o navýšení financování klimatických opatření pro rozvojové země. Řada afrických a ostrovních států požaduje, aby se klimatické financování vyšplhalo až na více než jeden bilion dolarů ročně do roku 2030.
Zástupci bohatších zemí ale naznačili, že ke splnění tohoto ambiciózního plánu bude zapotřebí zapojit další ekonomiky. Obrací se na Čínu a státy Perského zálivu, kde ovšem naráží na odpor. Tyto země využívají svého statusu rozvojových zemí.
Jedná se přitom o ekonomicky vyspělé země. Tento status jim ovšem umožňuje vyhnout se povinnostem bohatých států. Jednání potrvají do 22. listopadu. Převládá ohledně nich skepse už proto, že nedorazili lídři největších znečišťovatelů.
Obavy vzbuzuje i Donald Trump v Bílém domě. Vyslanec amerického prezidenta Joe Bidena, John Podesta, hovořil o Trumpových názorech na klimatické změny a ubezpečil, že americký tým bude nadále pracovat na řešení klimatické krize.
