4.1 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Trump může být komplikací pro Ukrajinu i Rusko

ANALÝZA: Trump může být komplikací pro Ukrajinu i Rusko

Ukrajina čelí od května problémům hlavně v Doněcké oblasti. Rusové postupují stále rychleji nehledě na obrovské ztráty. Rusko si přitom pozvalo severokorejské posily a do prezidentského křesla v USA usedne Donald Trump. Ukrajina je nyní nucena čelit této brutální realitě. Co bude dál? Od Trumpa může čekat cokoli. Mohl by zavařit Rusku nebo zastavit pomoc Ukrajině.

Válka na Ukrajině poskytla USA jednu velkou výhodu – umožnila degradovat jejich druhého největšího protivníka (Rusko), aniž by zemřel jediný americký voják. Moskva je rivalem Washingtonu.

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl Trumpovi k vítězství pogratulovat (učinil tak až zpětně) a vztahy mezi USA a Ruskem zůstávají chladné. Přesto je Trump pro Rusko výhodnější než Biden. Republikán totiž může ukrajinské válečné úsilí doslova zmařit.

Trump nemá zájem vměšovat Ameriku do cizích válek. Chce všechny konflikty ukončit, ten na Ukrajině konkrétně do 24 hodin, jak sám zmínil. Jednou prohlásil, že být prezidentem on, tak žádná válka na Ukrajině ani nezačne. Proč by tomu tak bylo však neuvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle něj nikdy neměl dopustit, aby vypukla válka, která dnes trvá už dva a půl roku. Trump označil Zelenského za skvělého obchodníka, který vždy, když přijede do Kongresu, dostane 60 miliard dolarů.

Právě Trumpovi republikáni zablokovali na několik měsíců vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 60 miliard dolarů, což v květnu spustilo masivní ruskou invazi v Charkovské oblasti. Jak se zachová Trump nyní a jaký je jeho plán na ukončení války?

Jako v Koreji

Evropou cloumají obavy z toho, že Trump odřízne Ukrajinu od vojenské pomoci. Jak hodnotí v analýze televize CNN – Trump je nepředvídatelný politik a vyhovují mu rychlá řešení. To znamená, že válku na Ukrajině bude chtít ukončit co nejrychleji.

Trumpův plán na mír do 24 hodin není možný za podmínek, které by zaručovaly trvalý mír v Evropě a nevedly ke zničení Ukrajiny, uvedla podle serveru Politico Ivanna Klympush-Tsintsadze, předsedkyně ukrajinského parlamentu pro EU integraci.

Hovoří se o tom, že Trump plánuje vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou a přísně střeženou (evropskými silami) zónu. Rusové by si nechali okupovaná území (i ta okupovaná jen částečně) a Ukrajina by od USA dostávala zbraně. Avšak 20 let by se nesměla připojit k NATO.

Nově zvolený americký prezident drží v šachu jak Zelenského, tak Putina. Evropa se obává přerušení dodávek pomoci Ukrajině, pokud však nebude Trump spokojený s Putinovým návrhem na příměří, může Ukrajinu zbraněmi zasypat, píše server Eurozprávy.

Kyjev ví, že pokud půjde Trumpovi na ruku, pomůže ukrajinské věci. A moc dobře si to uvědomuje i Putin. Pokud se ale nebude Trumpovi jeho přístup zamlouvat, naštve se – a to by nevěstilo nic dobrého. Trump také spíše přistoupí na proveditelné požadavky. Usměrňovat ho budou alespoň jeho spolupracovníci a poradci. O osudu Ukrajiny tedy rozhodne i to, kým se nakonec Trump obklopí. I mezi republikány a kandidáty na různé posty v Trumpově administrativě je nejeden podporovatel Ukrajiny.

Politici i experti se shodují, že není jasné, jak se nakonec Trump zachová. Tato nejistota znervózňuje zejména Kyjev. Válka brzy vstoupí do třetího roku trvání a všechny lidské ztráty se mohou ukázat jako zbytečné.

Nálada na bojišti

Výsledky amerických voleb zachytili i ukrajinští vojáci. Jejich názory se liší. Někteří si zachovávají naději, že je Amerika neopustí, jiní mají obavy o vojenskou pomoc. V případě její absence by ruský postup začal zrychlovat.

„Doufám, že množství zbraní pro naše vítězství se zvýší,“ sdělil agentuře AP velitel dělostřelectva vystupující pod jménem Mozart. „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodříznou od pomoci, protože ji potřebujeme.“

Trumpovo zvolení zpochybňuje americkou podporu Ukrajině. Nejen Mozart, ale i další ukrajinští vojáci přesto doufají v další americkou pomoc. Tato naděje může podle AP vycházet z toho, že Trump poslal Ukrajině zbraně už v roce 2017.

O amerických volbách se s ukrajinskými vojáky bavil i server The Kyiv Independent. Například Serhii Koniukh sloužící v Záporožské oblasti přiznává, že Ukrajinu více podporovali demokraté a že teď je další vojenská pomoc nejistá.

Poručík dělostřelectva sloužící v ruské Kurské oblasti Spys upozornil, že zmrazení konfliktu, jak podle některých zdrojů plánuje Trump, je porážkou Ukrajiny a Západu. Varoval, že jakmile Rusko obnoví své síly, zaútočí znovu, nehledě na všechny dohody.

Putin se s příměřím nespokojí

Snajpr Bart, který se zrovna nachází na rehabilitaci v Kyjevě, je o něco optimističtější. „Nemyslím si, že zvolením Trumpa podpora Ukrajiny přestane. Myslím, že naopak rozhodných akcí bude více,“ myslí si Bart.

Důstojník ukrajinské armády Myroslav Hai dokonce nechápe všechnu tu paniku kolem zvolení Trumpa. „Nechápu, proč někteří lidé a novináři tak bijí na poplach a říkají, že to bude hodně špatné, až bude Trump prezidentem,“ řekl Hai.

Pokud však Zelenskyj nepřistoupí na Trumpovo mírové řešení, Trump žádnou podporu bránící se zemi neposkytne. Bude tak chtít Ukrajinu přimět usednout k jednacímu stolu. A vzhledem k tomu, že Putinův mírový plán se shoduje s tím Trumpovým, to tak může dopadnout.

Zelenskyj ve čtvrtek na summitu evropských zemí v Budapešti zdůraznil, že míru na Ukrajině lze dosáhnout pouze prostřednictvím síly. Ústupky Moskvě označil za nepřijatelné a sebevražedné. Za eskalaci pak označil nasazení severokorejských vojáků.

Jak ovšem upozornil server Lidovky, pro Putina není Trumpův plán ve skutečnosti ideální. Z dlouhodobého hlediska totiž okupovaná území nepotřebuje. Jejich připojení k Rusku chtěl prodat veřejnosti jako nějaké to vítězství v nečekaně dlouhé válce.

Putin ale potřebuje celou Ukrajinu. Pak by prudce klesla bezpečnost v Evropě a Putin by držel celé NATO pod krkem. Mohl by na Ukrajině (s loutkovou vládou) rozmístit rakety schopné doletu na jakékoli evropské město včetně Prahy.

Ukrajina by se stala jakýmsi ruským satelitem, jako Bělorusko. Trump tak může konflikt zmrazit (pokud se všechny strany shodnou) a palba v tom případě utichne, Kreml se však stále bude snažit rozložit stabilitu NATO zevnitř.

Reklama

Doporučujeme

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama