Reklama
6.7 C
Czech
Úterý 17. března 2026
Protext ČTKPolsko nás dohání ve všech směrech. Někde už je dokonce dál než...

Polsko nás dohání ve všech směrech. Někde už je dokonce dál než my

Praha 29. července 2024 (PROTEXT) – Velmi často se mě lidé ptají na polský „zázrak“. Tedy na to, jak je možné, že nás tak dotáhli. Data ale ukazují, že to není tak, jak se na první pohled může zdát. Když se dívám na data Světové banky, jak se vyvíjí hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v čase, vidím, že jsme jasně nad Polskem.

Když se však dívám na tempo hospodářského růstu, je evidentní, že jsou na tom Poláci lépe. Navíc mají podstatně lepší výhled než my. Jinými slovy, ten náš vyšší HDP na hlavu časem padne. Ve mzdách nás už dohnali a padnou další mety.

Kdo za to může?

Lidé často poukazují na to, jak je možné, že Poláci během pár let výrazně zlepšili dálniční síť. U nás se také zlepšuje, ale z Prahy do Lince se po dálnici stále nedostanu apod. Rozdíl ve výstavbě je až moc markantní.

Já si myslím, že za tím stojí několik faktorů, které se špatně kvantifikují. Tím prvním je můj dojem, že u nás se kradlo z evropských fondů více než jinde.

Pamatuji si, jak jsem v roce 2005 vedl ve Volksbank oddělení evropských fondů. Všichni se tehdy nestačili divit, proč jsou evropské peníze tak složité a proč je tolik operačních programů. Tehdy se mezi lidmi šuškalo, že čím více to bude komplikované, tím méně tomu bude někdo rozumět a tím se bude lépe krást. Asi těžko získáme tvrdá data, abychom to dokázali. Nicméně mně to tak do sebe zapadá.

Evropské fondy jsme podle mě promrhali. Kdybychom měli jen jeden program, a to dálnice, hůř by se podle mně kradlo a ty dálnice by tu byly. Místo toho máme rozhledny v údolí. Jednoduchý argument, který se špatně vyčísluje, ale jako argument ho moc neslýchám.

Druhý silný argument, který opět neslýchám, je to že od dob Pavla Mertlíka, jsme nikdy neměli ve vládě národohospodáře. Od jeho dob neměli naši ministři financí větší předpoklady stát se dobrými ministry. Jestli se mýlím, tak byl tak neviditelný, že si na něj nevzpomenu.

Ve vládě chybí ekonomové

Zhruba dvacet let nám tedy ve vládě chybí někdo, kdo by ukazoval makroekonomický směr, který by přežil dva roky. Nebyl tu nikdo s větší národohospodářskou vizí, který by řekl: „Teď budeme dělat dva roky toto, pak dva roky toto, abychom následně mohli udělat toto a pak za deset let byli tady.“ Nebyl tu nikdo, kdo by dokázal následující vládu přesvědčit, že to, co udělal, není třeba hned po nástupu do funkce zničit, protože to je rozumné.

Dvacet let se nám tady zhoršují veřejné finance

Místo toho jsme zažívali různé experimenty, které nakonec skončili zase vyšším zadlužením. Systematické přebytky rozpočtu tu měl naposledy Václav Klaus, což už je skoro třicet let.

Pomalé zadlužování skončilo covidem, který zdvihl všechna myslitelná i nemyslitelná stavidla, aby nakonec rostl dluh jak blázen. Bohužel konec covidu nepřinesl výrazné zlepšení. Trend zadlužování trvá, takže se aktuálně zadlužujeme hned po Slovácích nejrychleji. Pikantní na tom je, že podle vlády letos porosteme. Tak velký dluh za růstu ekonomiky? To nejde nějak dohromady.

Poláci nás dohnali ve mzdách

A za těchto okolností na nás vypadává pro někoho překvapující zpráva, že polské hrubé mzdy jsou už vyšší než české. Lidé žasnou. Jak to ti Poláci zase dokázali?

Dobře, víme, že nám tu dvacet let chybí řízení. Víme, že se u nás asi chytře kradlo. Polsku se za tohoto podhoubí pochopitelně lépe roste. Mzdy jsou v Polsku ale specifické. Špatně se to s námi porovnává.

Poláci utíkají za mzdou

Znám poměrně dost Čechů, kteří žijí v Čechách, ale pracují pár kilometrů za hranicemi. Takže domluvit se česky na německé části Šumavy, není žádný problém. Tam snad skuteční Němci ani nepracují.

Nicméně zkuste to samé říct o Nizozemí, Dánsku, Švédsku. Tam Čechů moc neznám. Přitom tam mají proti nám špičkové platy. Prostě Češi jsou ochotni za prací dojíždět, ale nestěhují se. To o Polácích se to říct nedá. Ti jsou všude a hezky si vzájemně pomáhají, aby se jim tam žilo lépe.

Jinými slovy, v Polsku je reálný tlak na mzdy. Nezaplatíš dost, jdu do ciziny. Tato výhrůžka funguje. U nás je sice také nízká nezaměstnanost, ale o vyšší mzdy si moc říct neumíme. Volná místa, kde vás vezmou hned, jsou totiž tam, kam Češi obvykle nechtějí.

Navíc si Polsko prošlo pěknou vlnou populismu, která neskončila s minulou vládou, a tak nerostou mzdy jen v podnikatelské, ale hlavně nepodnikatelské sféře, kde jsou opravdu silné odbory.

Například mzdy učitelů byly letos zvýšeny o neuvěřitelných třicet procent. Minimální mzda je proti nám také zhruba o třetinu vyšší atd. Tedy tam, kam dosáhne vláda, rostou mzdy moc pěkně. Otázkou je, jestli tomu odpovídá i produktivita práce. Podle mě ne. Nedivil bych se proto časem vyšší inflaci.

Proč to u nás nejde?

Protože u nás sice nadáváme, ale jsme dlouhodobě podstatně více rozpočtově odpovědní než Poláci. Proto mají Poláci zase o kus vyšší státní dluh než my. Z cizího se prostě snadno rozdává. Nikdo tedy nemůže mluvit o posledních vládách jako o pravicových. To je jen záměna slova pravicový a konzervativní.

Navíc průměrná mzda je pofidérní indikátor

Začněme tím, že některé profese jsou globálně proslulé tím, že je u nich mzda mnohem nižší než příjem. Jinde mají zase různé podstatné benefity (automobilky – levnější auta pro zaměstnance, dopravní podniky – nulové jízdné pro zaměstnance a jejich rodiny, zlevněné dovolené apod.), což má nakonec na celkové příjmy velké dopady. Průměr tak musí být zkreslený.

Podobné to je s daněmi. Daňové systémy jsou tak komplikované, že má každý jiné daně.

A to je zase v Polsku. Tam mají v průměru vyšší daně, takže reálně mají méně než my atd. Tím je najednou závěr statistik úplně jiný.

Nicméně to není důležité. Důležitý je trend. Ten ukazuje, že nám Polsko ve všech směrech utíká. S ohromnou armádou, která je už větší než německá, se Polsko stalo regionální mocností. Proto bude špatné veřejné finance zvládat lépe než země, o nichž nikdo neslyší. U těch se o dluhopisy investoři bojí mnohem více, než u zemí, které mají globální kredit.

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@cfg.cz

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama