V norách australských varanů nalezli vědci hady, gekony, savce, stonožky i štíry. Nová studie tak ukazuje, že nora vytvořená tímto ještěrem o velikosti kočky může fungovat jako útočiště pro desítky druhů zvířat.
Nory, které do země vytvářejí australští varani (studie se týkala druhů Varanus panoptes a jeho menšího příbuzného V. gouldii), mají dle nové studie velký dopad na místní biodiverzitu. Poskytují totiž útočiště překvapivě velkému počtu zvířat. Varani tak patří mezi zvířata, kterým se říká ekosystémoví inženýři. K těm se řadí například bobři, kteří mění ráz krajiny či mořští ptáci, kteří svým guanem hnojí útesy.
Ekolog Sean Doody z University of South Florida začal tyto ještěry s kolegy z University of Canberra a University of Newcastle monitorovat. Do nedávna totiž nebylo jasné, kam tito australští varani kladou svá vejce. Doody a jeho tým tak začali nory detailněji prozkoumávat. Hnízdo s vejci se jim u obou druhů podařilo nalézt až v hloubce 4 metrů, což je hlouběji než jakékoliv jiné známé podzemní hnízdo obratlovců. Ukázalo se také, že nory mají spirálovitý tvar.
„Pokračovali jsme v kopání a ve většině z nich jsme začali nacházet spoustu zvířat,“ říká pro ScienceNews Doody.
V norách se vědcům podařilo najít členovce, hady, ropuchy i další ještěry. Celkově tým našel téměř 750 jedinců 28 různých druhů obratlovců v to v celkem 16 norách. Mezi zvířaty se však nenašli téměř žádní savci. Ti se kvůli pachu plazů pravděpodobně norám mohou vyhýbat.
Foto: University of South Florida 
Foto: University of South Florida
Zvířata využívají nory z různých důvodů. Dle Doodyho je mohou využít k přezimování či jako úkryt před parným dnem. Jiní tam mohou chytat kořist nebo se obráceně před predátory schovat. „Někteří dokonce do nory kladou vajíčka,“ dodává Doody.
Dle ekoložky Sophie Cross z Curtin University, která se výzkumu nezúčastnila, je to velmi překvapivé. „Varani pozřou téměř cokoliv, co mohou chytit nebo vyhrabat ze země. Překvapuje mě, že tolik zvířat používá tyto nory, vzhledem k tomu, že mnoho z nich je pro varany snadnou kořistí.“
Je ale možné, že zvířata využívají noru v jiné období než ještěři. Zdá se, že varani kladou vajíčka po dobu několika týdnů a poté odcházejí a nechávají je inkubovat během osmiměsíčního období sucha, říká Doody.
Vědci také sledovali, jak jsou tito plazi v Austrálii ovlivňováni invazivními ropuchami obrovskými. Ty byly do Austrálie dovezeny kvůli kontrole populace brouků, kteří ničili úrodu cukrové třtiny. Ropuchy se ale rozšířily po Austrálii a jsou schopné otrávit predátory, kteří se je pokouší pozřít.
Jak už bylo řečeno, nory poskytují zázemí mnohým živočichům. Invaze ropuchy tak představuje v tomto ohledu velký problém. Když varani toxickou ropuchu pozřou, umírají. Odstranění některých druhů z ekosystému sice může mít zanedbatelné účinky, ale odstranění jiných může být katastrofické. Což by mohl být i případ australských varanů, kteří ve svých norách ubytovávají desítky dalších zvířat.
„Je skvělé vidět, jak tento výzkum zdůrazňuje, jak důležití plazi mohou v ekosystémech být,“ dodává Cross.
