-0.4 C
Czech
Neděle 28. prosince 2025
EkonomikaFiala obhajuje nižší výběr mimořádné daně od bank vyššími úroky vyplacenými střadatelům

Fiala obhajuje nižší výběr mimořádné daně od bank vyššími úroky vyplacenými střadatelům

Premiér Petr Fiala vysvětlil důvody nižšího výběru mimořádné daně od bank, který se dramaticky lišil od původních odhadů. Vyšší úroky vyplacené střadatelům byly hlavním faktorem, který ovlivnil výsledný číselný údaj.

V posledním vyjádření reagoval premiér Petr Fiala na interpelaci od Aleny Schillerové, předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí, kde se snažil objasnit, proč stát na daních z neočekávaných zisků bank vybral pouze 700 milionů korun místo předpokládaných 33 miliard. Schillerová označila výsledek za „fiasko“, avšak Fiala argumentuje, že zásadním faktorem bylo zvýšení úroků vyplacených střadatelům.

Premiér Fiala poukázal na změny v chování střadatelů, kteří v reakci na vyšší úrokové sazby přesunuli své prostředky na lépe úročené účty, což vedlo k výraznému nárůstu úrokových nákladů bank. Tento růst měl přímý dopad na množství vybraných daní. Schillerová však tento argument odmítá s tím, že úrokové sazby byly stejné nebo vyšší již před zavedením daně.

Podle dat z Ministerstva financí, na která se Fiala odvolává, vyšší úrokové sazby měly také významný dopad na výběr daně z příjmů fyzických osob. Na srážkové dani z úroků z nepodnikatelských účtů, které strhávají banky, došlo ke zvýšení výběru o 8,8 miliardy korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na tomto růstu se daň z úroků podílela čtyřmi až sedmi miliardami korun, což by odpovídalo možnému výběru z mimořádné daně mezi 16 a 28 miliardami korun, píše server Investicniweb.cz.

Jak píše deník Echo24, mimořádná daň, známá jako windfall tax, byla uvalena na energetické, petrochemické, těžební firmy a velké banky. V loňském roce odváděli poplatníci pouze zálohy na této dani, přičemž daňové přiznání za tento rok mají podat až letos. Celkově stát z této daně vybral 39,1 miliardy korun, což je podstatně méně než plánovaných 85 miliard korun.

Na otázku Schillerové ohledně podpory hospodářského růstu, Fiala zdůraznil, že konsolidační úsilí vlády spojené s investicemi do dopravní infrastruktury by mělo mít pozitivní dopad na ekonomiku. Předpokládá, že růst české ekonomiky bude letos převyšovat růst mnoha evropských zemí, včetně eurozóny. Ministerstvo financí očekává růst ekonomiky o 1,4 %, zatímco Evropská komise predikuje růst o 1,1 %.

Premiérův optimistický pohled na budoucí vývoj ekonomiky stojí v kontrastu s kritikou opozice, která poukazuje na špatné výsledky zavedení mimořádných daní a vyzývá k přehodnocení finančních strategií vlády.

Premiér však trvá na svém přístupu, zdůrazňuje, že vláda je připravena podniknout další kroky ke stimulaci hospodářského růstu a obraně ekonomické stability. V odpovědi na další interpelace uvedl, že vládní opatření, jako jsou investice do infrastruktury a další konsolidační úsilí, jsou klíčové pro dosažení dlouhodobějšího hospodářského růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodní úrovni.

V kontextu diskuse o ekonomickém vývoji a daňové politice se objevují rozdílné názory na efektivitu mimořádné daně a její dopad na finanční sektor a širší ekonomiku. Zatímco vláda vidí potřebu dalších reforem a investic, kritici z řad opozice a ekonomických expertů upozorňují na potenciální rizika a nezamýšlené důsledky těchto politik.

Reklama

Doporučujeme

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.

Herečku z Broadwaye ubodali v New Jersey

Herečka Imani Dia Smith, která se jako dítě objevila na Broadwayi v muzikálu Lví král v roli mladé Naly, zemřela po útoku nožem v New Jersey. Policie ji našla v domě ve městě Edison s několika bodnými ranami a po převozu do nemocnice už jí nebylo pomoci.

Zabystřan bodoval v Livignu a drží se v elitní pětce Super G

Jan Zabystřan uzavřel závodní rok 2025 ve Světovém poháru 21. místem v superobřím slalomu v italském Livignu. Na body dosáhl i tentokrát a v průběžném hodnocení Super G zůstává na páté příčce.

Trump slibuje zlevňování a věří v úspěch v kongresových volbách

Republikáni míří do roku 2026 s tím, že hlavním tématem budou ceny a životní náklady. Donald Trump říká, že kongresové volby v polovině jeho prezidentského období se budou točit právě kolem toho, jestli se lidem žije levněji.

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Italská policie zadržela devět lidí kvůli podezření z financování Hamásu

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Uvedla to tisková agentura ANSA. Podle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun), které původně vybraly pro benefiční účely.

Kim Čong-un blahopřál Putinovi k novému roku a chválil společný boj na Ukrajině

Severní Korea a Rusko sdílely "krev, život a smrt" ve válce na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury AFP severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním přání ruskému prezidentu Vladimirovi Putinovi. Pchjongjang už vyslal bojovat na Ukrajinu po boku Rusů tisíce vojáků.

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža dnes podepsaly novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentura Reuters s odvoláním na kambodžské ministerstvo obrany. Předcházelo tomu třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.

Rusko v noci útočilo na Ukrajinu téměř 500 drony a 40 raketami, uvedl Zelenskyj

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky, které podle něj stále pokračují, poškodily řadu obytných budov a záchranáři v troskách pátrají po jedné pohřešované osobě. Ukrajinský lídr uvedl, že v některých čtvrtích hlavního města Kyjeva a Kyjevské oblasti jsou lidé v důsledku ruských útoků bez elektřiny a bez dodávek tepla.

Nejméně šest lidí zemřelo při explozi v mešitě v syrské provincii Homs

Nejméně šest lidí zemřelo a 21 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a v Sýrii má rozsáhlou síť zdrojů, podle AFP uvedla, že není zřejmé, zda explozi způsobil sebevražedný atentátník, či zda do mešity někdo nastražil výbušniny.

Venezuela propustila 60 lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Podle jejích údajů režim nadále zadržuje okolo tisícovky politických vězňů.

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda dnes schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu Kč). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama