Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, která získala 61 křesel ve 151členném parlamentu. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) bude mít 42 křesel. Podle dnešních informací chorvatských médií to vyplývá z téměř kompletních výsledků po sečtení 99,7 procenta volebních okrsků. K volbám přišlo ve středu 62,3 procenta voličů. Plenković prohlásil, že již dnes chce začít hledat v novém parlamentu podporu pro svou další vládu.
Proevropské HDZ si po vyhrocené kampani mezi Plenkovičem a Milanovičem sice o pět mandátů pohoršilo ve srovnání s posledními volbami z roku 2020, i tak ale bude hlavním uchazečem o sestavení vlády.
Croatia’s ruling conservatives win most seats in election, but without majority https://t.co/GUzip98MZe
— The Guardian (@guardian) April 18, 2024
„HDZ vyhrálo parlamentní volby potřetí v řadě. Již zítra (dnes) vykročíme vstříc vytváření parlamentní většiny s cílem sestavit vládu,“ prohlásil v noci na dnešek během vrcholícího sčítání hlasů Plenković.
Ucházet se teoreticky může o podporu menších stran, které skončily daleko za SDP. Třetí nejsilnější politickou silou bude po volbách národně-konzervativní až krajně pravicové Vlastenecké hnutí (DP) se 14 mandáty. Pravicově populistický Most získal 11 křesel a levicově-zelená strana Můžeme bude mít deset poslanců. Nejednoznačný výsledek voleb může podle Reuters předznamenat období politické nestability s tím, jak se obě velké strany budou snažit uzavřít koalice s menšími uskupeními s vyhraněnými politickými postoji.
Rozhodující silou pro sestavení vlády by se tak mohlo stát právě Vlastenecké hnutí, které ovšem předem nedeklarovalo, kterou stranu – pokud vůbec nějakou – po volbách podpoří.
Hlasování bylo také považováno za test popularity Plenkoviče a jeho HDZ, která dominuje chorvatské politice už od vyhlášení nezávislosti na hroutící se federativní Jugoslávii v roce 1991. Výsledek voleb může ovlivnit zásadní politické směřování země, včetně toho, jak chorvatská vláda vnímá konflikt na Ukrajině a své vztahy s Evropskou unií, jejímž členem je Chorvatsko od roku 2013, píše Reuters. Plenković Ukrajinu podporuje, opozice nikoli.
Plenković, často označovaný za zdrženlivého politika, je už nyní nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, v čele vlády stojí od října 2016. Pod jeho vedením se původně výrazně nacionalistické HDZ prezentuje jako umírněná proevropská strana a záruka politické stability v zemi. Za posledních osm let Chorvatsko mimo jiné vstoupilo do schengenského prostoru a přijalo euro, musí se ale vyrovnávat s výraznou závislostí hospodářství na turistice, jež vytváří asi pětinu HDP.
Mnozí lidé už jsou však z vládní HDZ unaveni a četné skandály, včetně jmenování státního zástupce známého svými vazbami na osoby zapojené do korupčních afér, mohou oslabit úsilí této strany o sestavení vládní většiny, píše Reuters. Plenković jakákoli pochybení popírá.
Opoziční SDP doufala v lepší výsledek, řekl její lídr Pedja Grbin. „Ještě to neskončilo. Čekají nás dny, týdny a možná i měsíce jednání, která vyústí ve změnu, jež z Chorvatska udělá lepší místo k životu. Už zítra (dnes) zahájíme jednání,“ prohlásil Grbin.
