-0 C
Czech
Neděle 8. února 2026
Protext ČTKEnergetická účinnost budov: Poslanci přijali plán na dekarbonizaci sektoru

Energetická účinnost budov: Poslanci přijali plán na dekarbonizaci sektoru

Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili plán na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů z budov, na němž se již dříve dohodli s Radou EU.

Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřeby energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.

Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.

U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.

Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.

Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.

Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.

Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.

Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.

Zpravodaj Ciarán Cuffe (Greens/EFA, IE) uvedl: „Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 % emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu. Dnešní výsledek ukazuje, že parlament i nadále podporuje Zelenou dohodu, která přináší ve stejné míře spravedlnost a ambice.“

Směrnice byla přijata 370 hlasy (199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování). Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada EU.

Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. V rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ komise 15. prosince 2021 přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V novém evropském právním rámci pro klima z července 2021 jsou cíle pro roky 2030 i 2050 zakotveny jako právně závazné.

Právní předpis o energetické náročnosti budov je přímo v souladu s cíli a návrhy Konference o budoucnosti Evropy zvýšit energetickou nezávislost a udržitelnost EU. Tato legislativní iniciativa se prolíná s návrhy konference, jako je posílení úlohy obcí v městském plánování s cílem podpořit modrozelenou infrastrukturu (návrh 2 odst. 3), snížení závislosti na dovozu ropy a plynu prostřednictvím projektů energetické účinnosti (návrh 3 odst. 3) a aktivní podpora projektů energetické účinnosti s cílem dosáhnout větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie (návrh 18 odst. 2).

Reklama

Doporučujeme

Mýty o obnovitelné energii neplatí

Obnovitelné zdroje už dávno nejsou okrajová záležitost. Přesto kolem nich koluje spousta polopravd. Lidé často slyší, že jsou drahé, nespolehlivé nebo škodí přírodě. Realita roku 2025 a 2026 vypadá jinak.

Japonsko se chystá k volbám, pravicová premiérka v nich chce posílit koalici

V Japonsku v neděli začínají předčasné volby do dolní komory parlamentu, Sněmovny reprezentantů. Vyhlásila je konzervativní premiérka Sanae Takaičiová, která chce využít své nebývalé popularity mezi mladými voliči k dosažení mnohem výraznější parlamentní většiny pro vládní koalici v čele s její Liberálnědemokratickou stranu (LDP). To by jí mohlo dát rozhodující mandát k uskutečnění plánů na oživení upadající ekonomiky nebo na posilování obrany, které by mohlo vést k dalšímu zesílení napětí ve vztazích Tokia s Čínou. Vzhledem k časovému posunu se volební místnosti otevřou dnes ve 23:00 SEČ.

USA chtějí, aby válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončila do června

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami.

Sybiha odmítl ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání.

První zasedání Trumpovy Rady míru je plánováno ještě v tomto měsíci

Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno na telegramu ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Celkový rozsah útoku zatím není znám, ukrajinské letectvo v noci a ráno varovalo před hrozbou ruských střel i dronů.

Česká výprava zaujala, Vanity Fair ji dal do své top pětky

Móda si na zahájení zimní olympiády Milano Cortina na chvíli ukradla pozornost sportu. Vanity Fair vybral pět reprezentací, které při nástupu výprav na stadionu San Siro zaujaly nejvíc tím, co měly na sobě.

Kuba kvůli nedostatku paliva omezuje úřady, dopravu i výuku

Kuba kvůli nedostatku paliva sáhla k tvrdému úspornému režimu, který zasáhne úřady, dopravu, školy i turistický sektor. Vláda plánuje omezit provoz veřejné správy na čtyři dny v týdnu a současně zredukovat spoje veřejné dopravy, aby snížila spotřebu energie a pohonných hmot.

Polsko znovu uzavřelo část vzdušného prostoru kvůli ruským útokům na Ukrajinu

Vzdušný prostor na jihovýchodě Polska byl v sobotu dočasně uzavřen v souvislosti s nasazením polského vojenského letectva po nočních ruských úderech na Ukrajinu. Opatření se týkalo oblasti kolem letišť Lublin a Řešov, která na určitou dobu přerušila civilní provoz.

Zemřela Jana Brejchová, jedna z největších hvězd českého filmu

Patřila k nejvýraznějším tvářím českého filmu a vysloužila si přezdívku česká Bardotka. Jana Brejchová zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let. Za sebou zanechala desítky výrazných rolí, které formovaly několik filmových generací.

Počet červených veverek v Anglii zůstává kriticky nízký

Červené veverky dříve obývaly většinu Británie. Jejich počet se odhaduje na 3,4 milionu. Dnes jich je podle odhadů zhruba 287 000 v celé Velké Británii a v Anglii jen asi 38 900. Většina přežívá ve Skotsku a na izolovaných místech jako je ostrov Wight.

Blair Waldorf se vrací. Kultovní hrdinka Gossip Girl dostane vlastní příběh

Ikona Upper East Side znovu vstupuje na scénu. Blair Waldorf se po letech vrací v novém románu, který naváže na svět Gossip Girl a ukáže ji v úplně jiné životní fázi. Fanoušky čeká návrat známé energie, ambicí i společenských her, tentokrát ale s dospělejší perspektivou.

Můj přítel, bojovník a vítěz. Trump podpořil Viktora Orbána v parlamentních volbách

Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána v době, kdy se Maďarsko připravuje na klíčové parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna. Orbán v nich čelí dosud nejsilnější politické výzvě a podle průzkumů mu hrozí ztráta moci, kterou drží nepřetržitě od roku 2010.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama