V neděli učinil Donald Trump, bývalý americký prezident a současný favorit na republikánskou prezidentskou nominaci, na předvolebním shromáždění v Jižní Karolíně kontroverzní prohlášení. Naznačil, že by „povzbudil“ Rusko k útoku na členy NATO, kteří nesplnili své finanční závazky. Bílý dům tento výrok ostře zkritizoval jako „děsivý a neomalený“.
Trump během svého projevu zřejmě připomněl rozhovor s vůdcem členského státu NATO na blíže nespecifikovaném setkání. Citoval vůdce, který se ho prý zeptal: „No, pane, když nezaplatíme a napadne nás Rusko, ochráníte nás?“. Trumpova odpověď byla jasná: „Ne, nechránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, aby si dělali, co chtějí. Musíte zaplatit. Musíte platit své účty.“
Former president Donald Trump’s claim that he would encourage Russia to attack U.S. allies if they failed to spend enough on their defense pact set off fresh tremors Sunday across Washington and some European countries. https://t.co/XLVKRRTxcX
— The Washington Post (@washingtonpost) February 12, 2024
Trumpova skepse vůči vojenské alianci 31 zemí je dobře známá. Jeho nedávné výroky však mluvčí Bílého domu Andrew Bates označil za ohrožení americké národní bezpečnosti, globální stability a domácí ekonomiky. „Podporovat invazi vražedných režimů do našich nejbližších spojenců je děsivé a neovlivnitelné,“ prohlásil Bates.
Bezprostřední reakce evropských představitelů a diplomatů se pohybovala od hněvu po unavenou rezignaci, píše The Washington Post.
Exprezidentův komentář přišel v návaznosti na středeční odmítnutí dvoustranného návrhu zákona republikány v Senátu. Návrh zákona by poskytl zásadní finanční prostředky pro Ukrajinu a pomoc Izraeli spolu s reformami k řešení krize na americko-mexické hranici.
Trumpův provokativní postoj k závazkům vůči NATO vyvolal obavy z možného opuštění spojenců aliance tváří v tvář ruské agresi. Jako potenciální republikánský kandidát pro letošní prezidentské volby Trump svými kontroverzními výroky nadále vyvolává debatu.
Smlouva NATO obsahuje ustanovení, které zajišťuje vzájemnou obranu členských států v případě napadení, ale také stanoví, že členové by měli vynakládat 2 % svého HDP na obranu , což je cíl, který většina států pravidelně neplní, připomíná deník Deutsche Welle.
