Reklama
16.7 C
Czech
Sobota 14. března 2026
ZprávyNávrh Hamásu požaduje 135 dnů příměří, stažení Izraele z Gazy a ukončení...

Návrh Hamásu požaduje 135 dnů příměří, stažení Izraele z Gazy a ukončení války

Palestinské hnutí Hamás ve své odpovědi na zprostředkovaný návrh dohody o propuštění zadržovaných rukojmích navrhuje plán dlouhodobého klidu zbraní. Příměří by trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odkazem na protinávrh Hamásu, do nějž měla možnost nahlédnout.

Podle tohoto návrhu by každá fáze příměří měla trvat 45 dní, během nichž by Hamás výměnou za palestinské vězně postupně propustil zbývající izraelské rukojmí, které zadržuje od 7. října. Současně by byla zahájena obnova Pásma Gazy, izraelská armáda by se z okupovaného území zcela stáhla a Hamás by Izraeli předal také těla a pozůstatky mrtvých rukojmích.

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterý večer oznámila, že katarští zprostředkovatelé odpověď Hamásu předali izraelské tajné službě Mossad. Obsah dokumentu podle úřadu nyní důkladně prostudují izraelští vyjednavači.

Do Izraele v noci na dnešek přicestoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který bude o návrhu jednat s Netanjahuem i představiteli armády. Blinken se už předtím během své cesty po Blízkém východě setkal s vedoucími představiteli Kataru a Egypta. Tyto země se spolu se Spojenými státy snaží zprostředkovat dosud nejvážnější diplomatický pokus o dosažení déletrvajícího příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem, kterou toto radikální islamistické hnutí rozpoutalo svým říjnovým teroristickým útokem na Izrael.

Podle dokumentu, který viděla agentura Reuters, by Hamás během první fáze příměří Izraeli vydal všechny zadržované ženy, chlapce mladší 19 let a starší a nemocné osoby výměnou za propuštění palestinských žen a dětí z izraelských věznic. V tomto stadiu má být také umožněna rekonstrukce nemocnic a uprchlických táborů v Pásmu Gazy a izraelští vojáci mají podle Hamásu opustit hustě obydlené oblasti.

Druhá fáze má být zahájena až poté, co obě strany uzavřou „nepřímá jednání o požadavcích potřebných k ukončení vzájemných vojenských operací a návratu k úplnému klidu“. Během druhé fáze by Hamás propustil zbývající rukojmí výměnou za určitý počet palestinských vězňů a „stažení izraelských sil za hranice všech oblastí Pásma Gazy“.

Ve třetí etapě by pak Izraeli předal těla mrtvých rukojmích. Současně očekává, že do vypršení poslední fáze klidu zbraní obě strany dosáhnou dohody o ukončení války. Během příměří se mají také podstatně zvýšit dodávky potravinové a jiné humanitární pomoci civilním obyvatelům Gazy, kteří trpí hladem a chronickým nedostatkem základních potřeb.

V dodatku ke svému návrhu Hamás uvedl, že si přeje propuštění 1500 palestinských vězňů. Z nich třetinu chce vybrat ze seznamu odsouzených, jimž Izrael vyměřily doživotní tresty.

Zdroj agentury Reuters blízký vyjednávání upozornil, že protinávrh Hamásu nevyžaduje záruku trvalého příměří hned zpočátku, ale že konec války bude muset být dohodnut během ještě před vydáním posledních rukojmích.

Netanjahu ovšem opakovaně prohlašuje, že izraelská armáda se z Pásma Gazy nestáhne, dokud nedosáhne „úplného vítězství“ a tří hlavních vytyčených cílů v této válce: zničení Hamásu v Pásmu Gazy, osvobození všech rukojmích a jistoty, že toto území už nikdy nebude pro Izrael představovat hrozbu.

Hamás vládne v Pásmu Gazy od násilného převzetí moci v roce 2007 a Spojené státy a Evropská unie jej označují za teroristickou organizaci. Loni 7. října vedl brutální vpád na území jižního Izraele, během nějž radikálové povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 253 vzali jako rukojmí. Izraelská vojenská odveta si podle úřadů ovládaných Hamásem za čtyři měsíce bojů vyžádala životy nejméně 27.585 Palestinců. Tyto údaje ovšem nelze ověřit a zahrnují také nespecifikovaný počet zabitých bojovníků Hamásu a jiných ozbrojených skupin.

Reklama

Doporučujeme

ANALÝZA: Jak válka s Íránem ovlivní válku na Ukrajině

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Severní Korea odpálila asi deset balistických střel, dopadly do moře

Severní Korea dnes odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská armáda. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

Soud zastavil vyšetřování šéfa americké centrální banky Jeroma Powella

Federální soudce ve Washingtonu zablokoval pokus amerického ministerstva spravedlnosti vyšetřovat šéfa centrální banky Jeroma Powella. Podle soudu vláda nepředložila žádné důkazy o trestném činu, přičemž vyšetřování sloužilo hlavně k politickému tlaku na snížení úrokových sazeb.

Masný průmysl se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu, ukázala zpráva

Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to.

Černý déšť dopadá na Teherán po útocích na ropná zařízení

Útoky na ropné sklady a rafinerii v okolí Teheránu vyvolaly masivní požáry a husté mraky kouře. Znečištění se promíchalo s deštěm a nad městem začal padat tzv. černý déšť. Odborníci i Světová zdravotnická organizace varují před vážnými zdravotními a ekologickými dopady, které mohou přetrvat dlouhé roky.

Manželka Bruce Willise zakládá fond na výzkum demence a podporu pečujících

Emma Heming Willis proměňuje osobní zkušenost v konkrétní pomoc. Manželka Bruce Willis oznámila vznik nového fondu, který se zaměří na výzkum frontotemporální demence i podporu lidí, kteří o nemocné každý den pečují. Z intimního rodinného boje tak vzniká veřejná iniciativa, která má pomoct i dalším rodinám.

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama