Reklama
2.8 C
Czech
Pátek 20. března 2026
Věda a TechnikaPolsko bude zázemím ukrajinských F-16

Polsko bude zázemím ukrajinských F-16

Sága dodávek bojových letounů na Ukrajinu se odehrává před očima mezinárodního společenství už několik měsíců. Původně měli první „Fighting Falcony“ dostat ukrajinští piloti na konci roku 2023, nyní se mluví o větších dodávkách až v roce 2025 a prvních kusech nejdříve v průběhu roku 2024.

Odpůrci dodávek bojových letounů na Ukrajinu dlouhodobě operovali zejména s názorem, že Ukrajina nebude schopná sofistikovanější západní techniku dlouhodobě udržovat. Proto půjde jen o jakési plácnutí do vody, které sice možná podpoří ukrajinskou armádu jednorázově, ale dlouhodobou situaci na bojištích nezmění.

Problematika dlouhodobého provozu a zejména dodávek náhradních dílů však byla uvnitř NATO intenzivně řešena a zdá se, že se ji nakonec podařilo vyřešit. Ukrajinské víceúčelové letouny F-16 projdou po bojovém nasazení „důkladnou údržbou“ v Polsku. Uvedl to William A. LaPlante, náměstek ministra obrany USA pro akvizice, kterého cituje rumunský portál defenseromania.ro.

Přezbrojení ukrajinského letectva

Stroje F-16, které Ukrajinci dostanou od několika evropských zemí včetně Nizozemska, Dánska, Norska a časem pravděpodobně i Belgie, budou předány v dobrém technickém stavu. Země výrobce, Spojené státy, přitom dlouhodobě přemýšlejí o tom, jak zajistit údržbu této flotily. Pokud by se totiž podařilo F-16 udržet ve významnějším počtu operační po delší dobu (samozřejmě se všemi dodávkami potřebné výzbroje), mohlo by se stát, že Ukrajinci postupně převezmou hlavní roli na svém vlastním nebi.

Jak dokazují dlouhodobé statistiky leteckých soubojů, letouny F-16 s moderními typy radiolokátorů a vyzbrojené protiletadlovými řízenými střelami AIM-120 AMRAAM s doletem až přes 100km, mají nad sovětskými a ruskými stíhacími konstrukcemi dlouhodobě navrch. To se naposledy ukázalo v únoru 2019 během střetu indického a pákistánského letectva nad pohořím Kašmír. Ačkoli Indové vrhli do bitvy výkonné ruské letouny Su-30MKI, pákistánské F-16 si v soubojích na velkou vzdálenost připsaly minimálně jeden, spíše však dva sestřely ruských strojů.

Americké ministerstvo obrany přitom plánuje poskytnout ukrajinské flotile letounů F-16 rozsáhlé zásoby náhradních dílů. Tak, aby mohly být efektivně provozovány a prováděna údržba. V opačném případě, řekl LaPlante, by byly stroje během „několika měsíců“ vyřazeny z provozu.

Polská společnost PZL Mielec bude servisovat F-16

Polsko přezbrojilo část svého letectva na západní techniku zhruba ve stejné době jako Česká republika. Bylo to v roce 2004, kdy zástupci ČR podepisovali první smlouvu na pronájem švédských letounů Gripen. Poláci tehdy odolali nabídce společnosti Saab a místo švédských JAS 39 nakoupili osvědčené americké stíhací letouny F-16C Fighting Falcon ve verzi Block 50.

Od té doby není žádným tajemstvím, že v Polsku existují střediska pro servis letounů F-16. Ten lze provádět na základnách taktického letectva v Łasku a Krzesinách. Největší servisní infrastruktura je však ve Vojenském leteckém závodě č. 2 v Bydhošti. Tento závod provádí údržbu pouze omezeného počtu polských letounů, protože většina prací se provádí na vojenských základnách. Potřebnými kapacitami však disponuje pro případ, že by bylo nutné opravovat více letounů najednou. Tedy například v případě jejich bojového nasazení se ztrátami.

Schopnosti WZL2 dokládá smlouva na provádění rozsáhlých údržbářských a generálních oprav 90 amerických letounů F-16C/D. To je přitom celá americká flotila umístěná v Evropě. Střediskem spojeným s F-16 je také zařízení v Mielci. Zde se vyrábějí letecké komponenty a konstrukce pro nejnovější verzi letounů Block 70/72. Polské firmy tak budou ekonomicky a zejména geograficky nejpřirozenějším místem, kde by mohly být ukrajinské F-16 servisovány, udržovány, dozbrojovány a modernizovány.

Řecko a Itálie jako alternativy

Polsko by přitom nemuselo být nutně jediným místem, kde by se s ukrajinskými letadly pracovalo. Pokud by to situace vyžadovala, lze si snadno představit, že by tato letadla zamířila i na jiná místa v Evropě. Například do Řecka, Belgie nebo do Itálie. Všechny tyto státy servisní kapacity na F-16 mají.

V každém případě lze očekávat, že během několika týdnů nebo nejpozději měsíců od zahájení služby F-16 na Ukrajině budou americké letouny s ukrajinskými piloty létat na servis do Polska. To bude dalším velkým vkladem Varšavy do boje za osvobození okupovaných území.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama