Na Tchaj-wanu dnes začaly prezidentské a parlamentní volby, které podle agentury AP mohu výrazně ovlivnit vztahy s Čínou na příští čtyři roky. Peking samotný je podle agentury Reuters označuje za volbu mezi válkou a mírem, zatímco stupňuje tlak na ostrov a jeho sjednocení s Čínou.
Hlasovací místnosti se otevřely v 8:00 místního času (1:00 SEČ) a uzavřou se v 16:00 (9:00 SEČ). Sčítání hlasů začne hned poté a předběžné výsledky by měly být známé dnes večer místního času.
Taiwan votes in key election amid looming threats from China
— FRANCE 24 (@FRANCE24) January 13, 2024
➡️ https://t.co/IdlUy8E53E pic.twitter.com/iMDUPVf4Ov
O prezidentský post se v téměř 24milionové zemi uchází nynější viceprezident William Laj z vládnoucí a k hlubším vztahům s pevninskou Čínou skeptické Demokratické pokrokové strany (DPP) a dva opoziční představitelé – Chou Jou-i z uskupení Kuomintang (Národní strana) a bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z podstatně menší Tchajwanské lidové strany (TPP). Obě opoziční strany by hospodářské či kulturní vztahy s Čínou chtěly zlepšit.
I proto byl Laj během kampaně opakovaně terčem kritiky Pekingu, podle něhož by jeho zvolení představovalo vážné nebezpečí. Čínská armáda dokonce vydala prohlášení, že je připravena „potlačit jakékoliv snahy o nezávislost Tchaj-wanu v jakékoliv podobě“.
DPP, která je na Tchaj-wanu u moci od roku 2016, zastává názor, že jen lidé na Tchaj-wanu mohou rozhodnout o osudu ostrova, a odmítá jakékoliv snahy pevninské Číny ovlivňovat dění na něm.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně.
Nezávislost Tchaj-wanu nyní uznává jen 13 zemí světa.
