Dohoda o klimatických cílech na summitu COP28 v Dubaji je považována za historický milník. Je to vůbec poprvé, co se téměř dvě stovky států shodly na odklonu od spalování fosilních paliv. Jak znatelný bude mít tato přelomová dohoda dopad na klima, nastínila televize BBC.
Přestože byl klimatický summit COP28 pořádaný v Dubaji kontroverzní ještě než začal, a jednání provázely beznadějné neshody, nakonec se téměř dvě stovky států shodly, že jedinou možnou cestou je odklon od fosilních paliv.
Z hlediska OSN jde o skutečně historický okamžik, největší krok vpřed od Pařížské dohody z roku 2015. Bude však tato oslavovaná dohoda stačit k tomu, abychom udrželi oteplování na hranici 1,5 stupně? S největší pravděpodobností ne, píší na BBC News.
Examining COP28’s potential impact on climate change https://t.co/PZ9PNPeHFf #agriculture, #carbon, #climate, #climatechange, #climatecrisis, #climaterisk, #cop, #COP28, #environment, #fossilfuel, #getgreengetgrowing, #gngagritech, #greenstories
— Greenstories – Stories about mother earth (@GNGAgritech) December 15, 2023
Poprvé dohoda klimatických summitů OSN zmiňuje přímo fosilní paliva (dříve to byly jen emise), ale problém spočívá ve zvoleném jazyce, který je příliš slabý. To kritizovala řada evropských států a aktivistů už během průběhu konference.
Ostrovní státy nejvíce ohrožené vzestupem mořských hladin spolu s ekologickými aktivisty naléhaly na postupné ukončení spalování fosilních paliv. Tento scénář počítal s omezováním těžby a spalování až do úplného konce.
Vedoucí delegací a ministři se však dohodli na postupném omezení spalování fosilních paliv do roku 2050 v souladu s dostupnou vědou. Hovoříme tedy o pouhém omezení těžby a spalování v kontrastu s rostoucím objemem obnovitelných zdrojů.
Rozhodující budou další summity
Spojené arabské emiráty ve skutečnosti za zmírnění jazyka v dohodě nemohou. Od kompletního ukončení spalování upustily kvůli odporu producentů ropy OPEC a nejistotě rozvojových států se středními příjmy, jako jsou Nigérie či Uganda.
Tyto země tvrdily, že potřebují fosilní paliva, aby přechod na obnovitelné zdroje uplatily. Fosilních paliv se tedy úplně nezbavíme. Dohoda navíc sice řeší obnovitelnost v energetickém systému, už ale nezmiňuje plasty, dopravu a zemědělství.
Na druhou stranu zahrnuje ztrojnásobení objemu obnovitelných zdrojů do roku 2030 a požadavek, aby jednotlivé státy předložily do roku 2025 silnější plány na snižování emisí oxidu uhličitého, uvádí dále BBC.
V případě rychlého přechodu na obnovitelné zdroje Číny a Indie by dopad na klima mohl být výrazný. Otázkou však je, zda dokážeme časem ve velkém využívat technologie pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého, s nimiž dohoda počítá.
Velkou slabinou, na níž upozorňují hlavně ostrovní státy, jsou ale nedostatečná řešení emisí v krátkodobém horizontu. Jak upozornila německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbock, tato dohoda je důležitým výchozím bodem do budoucna.
To si myslí i řada pozorovatelů, podle nichž je odrazovým můstkem pro jednání v Ázerbájdžánu příští rok a Brazílii v roce 2025. Problém je, že spousta aktivistů i vědců už v summity OSN nevěří.
