Mikroplasty se dostávají do čerstvých potravin. Podle nové studie australských vědců jsou úplně všude a my je denně nevědomě konzumujeme. Může to mít vliv na potravinovou bezpečnost po celém světě, zatím však rizika umělé hmoty pro naše zdraví neznáme, píše server Phys.org.
Mikroplasty se dostávají úplně všude. Lidem pronikají tyto drobné částice do organismu prostřednictvím vdechnutí, vody i potravin. Dostávají se do našich plic, krve i mateřského mléka. Zamořují oceány i ekosystémy na souši.
Jaký dopad na lidský organismus mají zatím nevíme. Takové výzkumy jsou prozatím příliš komplikované. Mikroplasty se nám však do organismu dostávají vícero cestami, než jsme si mysleli. Ve skutečnosti jim jsme vystaveni neustále.
Plastic pervasive in #foodsupply, says new study https://t.co/OZYdDatBtE
— Phys.org (@physorg_com) May 19, 2023
Experti z australské národní vědecké agentury CSIRO v nové studii publikované v časopise Trends in Analytical Chemistry zjistili, že mikroplasty se dostávají do všech čerstvých potravin, s nimiž je nevědomě konzumujeme.
Vědci už nějakou dobu bijí na poplach kvůli kontaminované vodě, kvůli níž se mikroplasty dostávají do ryb končících na talíři. Pronikají ale i do dalšího masa, hlavně kuřecího, rýže, vody a čerstvých zemědělských produktů, varuje australská studie.
Problém nastává při balení
Hlavní autor studie Jordi Nelis řekl, že nejčastěji se řeší přímá konzumace umělé hmoty s jídlem. Jednou z hlavních cest, jak se do našich těl mikroplasty dostávají, je přitom zpracovávání a balení potravin, napsal server Phys.org.
O této cestě toho odborníci příliš mnoho nevěděli. „Například čerstvé potraviny mohou být ještě při sběru nebo porážení zvířat bez plastů,“ vysvětlil Nelis. „Ale v době, kdy se zpracovávají, balí a dostanou se k nám, už plasty obsahují.“
Mikroplasty podle něj mohou na potraviny nanášet stroje, prkénka na krájení a plastové obaly. Kromě toho se mikroplasty dostávají do zemědělského systému s pomocí biosolidů, látky zbavené biologických nečistot v čistírnách odpadních vod.
Jedná se o bohatá hnojiva pro zemědělskou půdu, ale i ony mohou zahrnovat mikroplasty, například z praní oblečení. Plastové částice se usazují v půdě, kde postupně mění svou strukturu. Mohou pak oklamat bakterie tak, že je zamění za kořeny rostlin.
Rostliny pak nedostanou potřebné množství živin. Kontaminované biosolidy tak mohou mít negativní dopad na produkci plodin, potravinovou bezpečnost a odolnost ekosystémů. Budou proto nutné další bezpečnostní a analytické studie na téma mikroplastů.
