-3.6 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyKybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Kybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni „reagovaly“, ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili.

„Vypadá to, že jsem v nějaké databázi,“ uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu.

Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty.

Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, „kybernetický gulag“, což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni.

Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. „Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu,“ uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za „zahraničního agenta“ .

Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu.

Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování „suverénního internetu“, který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa.

Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy.

Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo.

Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady.

Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni.

Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za „šíření nepravdivých informací“ o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. Moskevský soud pak minulý týden poslal na sedm let do vězení opozičního aktivistu Michaila Krigera. Obvinění z vyvolávání nenávisti si vysloužil příspěvkem na facebooku z roku 2020, ve kterém podle prokurátora napsal, že prezident Vladimir Putin by měl být oběšen. Známá blogerka Nika Bělocerkevská, která žije ve Francii, pak v nepřítomnosti dostala devět let za své příspěvky o válce zveřejněné na instagramu, ve kterých podle úřadů šíří lži o armádě.

Ochránci lidských práv se nyní bojí, že se cenzura na internetu ještě dále rozšíří díky systémům umělé inteligence, které jsou schopné monitorovat sociální média a webové stránky kvůli podle nich nezákonnému obsahu.

Letos v únoru regulátor mediálního trhu Roskomnadzor oznámil, že spouští Oculus, systém umělé inteligence, který hledá zakázaný obsah ve fotografiích a videích na internetu a dokáže zanalyzovat více než 200.000 snímků za den, zatímco člověk jich dokáže analyzovat pouhých asi 200. Další dva připravované systémy umělé inteligence budou pak prohledávat textové materiály.

Úřady nejspíš pracují i na vývoji aplikací, které dokážou sbírat informace ze sociálních sítí, messengerů a uzavřených internetových komunit, myslí si běloruští hackeři ze skupiny Cyber Partisans. „Nyní je běžné se Rusům vysmívat, říkat, že mají staré zbraně a nevědí, jak bojovat, ale Kreml je velmi dobrý v dezinformačních kampaních a má k dispozici špičkové IT experty, kteří vytvářejí extrémně účinné a velmi nebezpečné produkty,“ uvedla koordinátorka hackerské skupiny Juliana Šemetovecová.

V letech 2017 až 2018 zavedly moskevské úřady systém pouličních kamer s technologií rozpoznávání obličejů. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 tak byly schopny vysledovat a pokutovat ty, kteří opouštějí domovy, a porušují tak vyhlášené zákazy vycházení.

Ve stejném roce ruská média informovala, že i školy budou vybaveny kamerami. Ruský list Vedomosti tehdy napsal, že budou propojeny se systémem rozpoznávání obličejů přezdívaným Orwell podle britského spisovatele George Orwella, autora slavného románu 1984. V něm Orwell popisuje život obyčejných lidí v totalitní tyranii, kterou řídí Velký bratr.

Když v roce 2021 vypukly protesty po uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného, systém byl použit k vystopování a zadržení těch, kteří se protestů zúčastnili. Poté, co Putin v září 2022 oznámil částečnou mobilizaci na podporu, jak Moskva uvádí, speciální vojenské operace na Ukrajině, pomohl tento systém najít osoby, které se vyhýbaly odvodu.

V jednom z případů například zastavili v moskevském metru muže, který na výzvu k mobilizaci nereagoval. Policie mu následně řekla, že je upozornil právě systém rozpoznávání obličejů. Agentuře AP to popsala jeho manželka, která si z bezpečnostních důvodů nepřála zveřejnit své jméno.

Jekatěrina Maksimovová, aktivistka, která byla opakovaně zadržena během cesty metrem, si na svá zatčení stěžovala, nicméně neuspěla. Úřady uvedly, že vzhledem k tomu, že byla již dříve zatčena, má policie právo ji zadržet i jen kvůli nezávaznému rozhovoru. Jak Maksimovová uvedla, úředníci jí odmítli vysvětlil, proč je v jejich sledovacích databázích, a označili to za státní tajemství. Ona i její právník se proti rozhodnutí soudu odvolali.

V Moskvě se nachází 250.000 monitorovacích kamer, u vchodu do obytných budov, ve veřejné dopravě i na ulicích, řekl Sarkis Darbinjan. Podobné systémy fungují i v Petrohradě a dalších velkých městech, jako jsou Novosibirsk a Kazaň.

I podle ruské politoložky Tatjany Stanovajové vláda „buduje státní systém totálního digitálního sledování, nátlaku a trestů“. Například v prosinci jeden ze zákonů nařídil taxislužbám, aby sdílely své databáze s FSB, která je nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB. FSB tak získala přístup k datům o cestujících, jejich trasám a platbám. „Kybernetický gulag, o kterém se během pandemie aktivně hovořilo, nyní nabývá skutečné podoby,“ uzavřela Stanovajová.

Reklama

Doporučujeme

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama